Na konci všetkých vojen

Král Krysa, Most cez rieku Kwai, Na konci všetkých vojen, filmy dobrodružné, vojnové, zo zaujímavého nepoznaného prostredia japonských zajateckých táborov. Tento posledný je zaujímavý akosi ináč, tiež ukazoval postoj Japoncov k zajatcom, utrpenie vojakov v zajatí, .... no je tam aj niečo naviac .... mne sa zdalo, že scenár sa zameral aj na akési stretnutie dvoch kultúr - tej európskej - kresťanskej a ázijskej . ... samurajskej ... sfanatizovaného bushida ... Päť bodov dávam filmu za možnosť pozastaviť sa nad rozprávaním hlavného hrdinu ... čoby škótskeho "nedokončeného" profesora - učiteľa filosofie ... nad myšlienkami ktoré sa nenásilne vtierajú do mysle diváka pri sledovaní deja ... a útrap zajatcov. Jedni srdnato vzdorovali chystali úteky a zúfalo bojovali .. iní sa začali učiť, hľadať v utrpení aspoň troška nádeje , že raz to všetko skončí. Lebo "člověk bez naděje nejspíš zemře". Aby obe skupiny nakoniec na konci filmu sa stretli v hľadaní odpovede na otázku "AKÁ JE CENA MILOSRDENSTVA, KEĎ V OČIACH NEPRIATEĽA NAPOKON ZRIEŠ SÁM SEBA ?" (13.04.2014)

Snímek Na konci všech válek v sobě obsahuje všechny tradiční ingredience dramatu odehrávajího se v zajateckém táboře jako jsou různé spory věznů s vězniteli i mezi sebou, utrpení, tvrdá dřina, mnohdy až nesmyslný vzdor (ovšem důstojnost zachovávající), povídání o snech po večerech, slezy na buzerplace, krutost věznitelů... Potud by se mohlo zdát, že zapadne v šedi předchůdců, jimiž bylo téma do značné míry vyčerpáno... Jenže... Věznitelé jsou Japonci, kultura s odlišným vnímáním morálky, cti, důstojnosti i povinnosti. Co v očích našich působí jako hrdý vzdor, je v očích japonského věznitele dost možná osobní urážka. A pokud ji nepotrestá, přijde o důstojnost zase on... Ale zase na třetí stranu... Co chvíli jsem měl pocit, že film nám představuje Západní civilizaci jako japonské morálně nadřazenou. To jsem se však spletl. Morálně nadřazenou (a navíc odpovědi dávající) je víra, samozřejmě ta poctivá a autentická. Proč by byl jinak tak kladen důraz na to, že dvě nejpozitivnější, nejhumánnější postavy příběhu vstoupily do kněžského stavu? Zrovna me, to příliš nepotěšilo. Stejně jako všudypřítomný vševysvětlující voiceover. Silné ***. (09.02.2009)

Nerad bych aby to vyznělo něják neuctivě k válečným zajatcům, ale tenhle film je teda slušná slátanina....Aneb.=když se uprostřed sentimentálního a rádoby emočního filmu přistihnete, že z nasranosti nad přiblblostí scénáře začínáte fandit japoncům a utrpení zajatců je vám někde u řiti-asi něco nefunguje jak má...............Asi si rychle-zase po letech-pustím Veselé Vánoce, pane Lawrenci..na spravení chuti (20.07.2011)

Silné, silné. Pro mě o zcela neznámé etapě v neznámé oblasti druhé světové války, převážně skotští zajatci (nádherná skotská angličtina...) stavějící v šílených podmínkách, holýma rukama, podvyživení, téměř nazí, kolem roku 420km železnice napříč džunglí ku slávě japonského císaře... Vynikající herecké výkony, velmi sugestivní atmosféra, brrr. U mě palec nahoru, zatraceně vysoko. (22.10.2009)

Vojnový film o "bojisku" v JV Ázii, teda podobnej lokalite ako v Leanovom The Bridge On the River Kwai. Kto si pod pojmom vojnový film predstavuje akciu v štýle vojaka Ryana, tu tvrdo narazí. Ide najmä o filozofickú záležitosť a stret kultúr a mentalít a o tom, čo znamenalo prežiť. Verím tomu, že pre britských zajatcov muselo predstavovať peklo na zemi a pomerne dobre sa tieto pocity dostať na plátno a k divákovi. Robert Carlyle ako veliteľ Britov Campbell sa snaží, ale nie je nosnou postavou. Odporúčam. (30.08.2006)