Převtělení

Z desítek citací dobrý film neupleteš. Stokrát viděná nuda nedokáže než unudit téměř k hororové smrti, vypil jsem u toho flašku červenýho, ale nepomohlo to. Pak jsem šel spát a spal jak nemluvně, inu strašidelný film. Skočil jsem na to díky zdejší galerii -- ještě není opravená, nebo už jo? Nějaký vtipálek do ní vmontoval zajímavá monstříčka, není to náhodou filmek Slunovrat? Než Převtělení začalo, právě na tenhle snímek byla na DVD upoutávka. No nic, chybička se vloudí. Resumé: Japonští filmaři jsou pes (Goro, bílý pes -- to pro upřesnění), který se neustále honí za svým ocasem. Úspěch asijských hororů z před pár let už nezopakují. A jestli jo, sežeru DVD s Převtělením. (19.02.2008)

Horor? Horor v čem? Po "Převtělení" se divím, že neexistuje žánr sračkoidní nuda naprosto o ničem, bez děje, bez úcty, bez zábavy. Není to čistý amatérismus v produkci a podobně. Je to čistá sračka v ději a v hercích. Možná tomu křivdím ,ale u těch Japonců nejde poznat výrazný výkon, protože vypadají furt a všichni stejně. Hlavně je to hrozná nuda, dále má tento "horor" slabý potenciál, tudíž nevím jestli by mě bavil pod novým štábem. Prostě prasotina. (06.04.2013)

Klasická japonská duchařina, jen je potřeba obrnit se trpělivostí a přežít první polovinu, kdy neustálá snaha děsit působí jenom směšně (ozve se hluk, v pozadí někdo stojí nebo projde, když se hrdinka otočí, nikdo tam není). Třetí hvězdičku jsem tedy přihodil až za velmi intenzivní finále, které je opravdu napínavé. (13.01.2012)

Krvavý masakr v hotelu Ono Kanko, 11 mrtvých lidí, 11 zmučených duší... Ačkoliv předchozí Shimizův film, Marebito, se vymanil z dlouhovlasé škatulky, do které režisér vklouzl prostřednictvím dlouhé a dosud neukončené duchařské série Ju-On, bude divák od Rinne podvědomě očekávat kanonádu lekaček, bílých obličejů a skřípavých zvuků. I v tomto případě se tušení nevyplní... Rinne je sice duchařina, leč poměrně decentní, prostá jakýchkoliv prudkých shock momentů (i když podařená scéna z náklaďáku na začátku snímku jisté naděje vzbuzuje). Pokud vás nevystraší oživlá panenka, tak tady se to těžko povede něčemu jinému... Ale bylo by chybou proto film zatracovat - oplývá zajímavým příběhem, vyústěním a určité napětí v něm lze také nalézt. Ve srovnání s korejskými horrory, jež jsem v poslední době viděl, je Rinne příjemné, lehce nadprůměrné horrorové řemeslo. Znalci japonských horrorů (i jiných) nejedna scéna přijde povědomá. Co třeba taková knihovna? (23.10.2006)

Mám veľmi rád filmovú tvorbu. Najviac sa mi páčia horrory. Nevyhýbam sa žiadnemu horrorovému subžánru. No priznám sa, že ázijská produkcia ma nikdy nedokázala osloviť. Tie ich podivné duchárčiny s malým mŕtvymi dievčatkami sa mi už dávno a rýchlo zunovali. Všetko je to na jedno kopyto. Preto som sa do japonského snímku "Prevtelenie" moc nehrnul. No ale predsa som si ho pozrel. A iba čo som si ním utvrdil svoj negatívny názor na tieto azijské šikmooké bizarnosti. Nie je to nič pre mňa! * (13.06.2017)