Papierový vojak

Jedna hvězda za jakési "umění", které jsem z toho cítil, ale pro moji generaci zcela bezpředmětný film o lidské povaze, odhodlání a patriotismu. NESKUTEČNĚ ponuré scenérie, bahno, hnus, déšť, zima. A hlavně neskutečná nuda. Ty dvě hodiny působí, jako kdyby byly čtyři. Po tomto filmu jsem ztratil jakoukoli motivaci se kdykoli v životě jet podívat do Ruska. Hodně jsem bojoval, abych neusnul. Navíc ten ruský prapodivný post-synchron (nebo co to bylo) bez jakéhokoliv herectví byl opravdu ubíjející. Jeden z filmů, které bych nikdy nemusel vidět. (28.02.2010)

6 týdnů, kdesi v kazašské stepi na jaře roku 1961. Příprava možných prvních kosmonautů na první let člověka do kosmu....Typický, ruský film. Pomalý, rozvláčný, jako by nic neříkající, bohužel pro mě, ve druhé polovině k uzoufání nudný. .Jeho smysl jsem hledal, hledal a hledal, ale bohužel zase jaksi nenašel nebo on mě, teď fakt nevím. Za dva. (24.01.2015)

Abstrakce a nuda. Když se za umění stylizovat považuje neschopnost vytvořit zajímavou věc, tak nevím. Mně to přišlo zdlouhavé a utahané. Ovšem pokud to shůry sledoval Jurij Gagarin, tak to pro něj muselo být docela k popukání. A co se týče záměru bořit mýty? Pro většinu bořičů je charakteristické, že sami nic nedokázali. Dvě hvězdy za atmosféru a scenérii. (26.10.2011)

Jaro 1961 v kazašské stepi, kde se chystá start první kosmické lodi s člověkem na palubě. Bláto, pár dřevěných boud, hlína, beton, šeď, nuda. Všechno tak šedé, až jsem občas zapomínal, že koukám na barevný film. Na základně nejsou žádní pečlivě vybraní muži s výbornou fyzickou i psychckou kondicí, jak bych předpokládal, ale hroutící se neurotici. Něco jako Woody Allen, ale bez humoru. Ale dokázal jsem u toho neusnout. (15.07.2009)

Ruský film, ktorý by mohol dať veľa, ale okrem kazašskej stepi a pár rozpadnutých drevených barákov vidíme prevažne iba hlavného hrdinu, ktorý má nejaké problémy. Aké, to sa dozvedáme postupne a niekedy to trvá naozaj večnosť. Film v ktorom, ide prevažne o prípravu kozmonautov na let do vesmíru, vám paradoxne nepovie na túto tému takmer nič, čo je veľká škoda, pretože si myslím, že by sa toho dalo veľa zaujímavého povedať. Celý film sledujeme zadumaného hlavného hrdinu, pri ktorom som mal pocit, že sa rozpráva sám so sebou. Chvíľu to má svoje čaro, ale pozerať na to dve hodiny už chce trpezlivosť . Skrátiť to o 20-30 minút , pridať pár zaujímavostí, alebo scén z prípravy kozmonautov a možno by som dal aj štyri. Takto iba slabý priemer. 60%. (23.02.2012)