Lincoln

Původně jsem zde chtěl něco napsat o tom, že na CSFD se rozvinula mohutná vlna haterů proti Spielbergovým novým filmům, ale pak mi došlo, že zrovna u tohoto filmu by to asi nebylo to pravé ořechové. Lincoln je film určen především pro domácí trh v USA a tam tomu to hodnocení odpovídá (momentálních 7.7 na IMDb je hodně dobrá vizitka pro jakýkoliv film). My, Češi, můžeme akorát tak ocenit skvělého Day-Lewise, režii, na které jde poznat, že Spielberg to má stále pevně v ruce a hlavně fakt, že na 150 minut trvající film připadne jen minimum nudy. Za mě 80 % s tím, že by mě zajímalo, jak by Američani hodnotili film dejme tomu o Masarykovi? (31.01.2013)

Mnohé komentáře k tomuto mimořádnému dílu vypovídají více o svých autorech než o díle samém. Spielberg, často nekriticky zbožňovaný a skoro stejně často také tak zatracovaný, se tu vzepjal k mimořádnému tvůrčímu činu. Poslední měsíce života jedné z největších osobností světových dějin 19. století, postihující končící mimořádně krvavou občanskou válku Severu proti Jihu, jsou jímavým příběhem muže, který až do konce svého života zůstal tím, kým byl: prostým mužem z tehdejšího amerického západního pohraničí, zálesákem a pozoruhodným autodidaktem, který se dopracoval mimořádné úrovně. A posléze i dvou volebních období ve washingtonském Bílém domě. Rozvaha, se kterou řídil zemi, odvaha a statečnost, které jej neopouštěly ani tehdy, když stál na pokraji zničující porážky, jsou a byly stejně obdivuhodné jako jeho jedinečný intelekt a pozoruhodná vzdělanost. Spielberg ani autor scénáře si v ničem svou úlohu neusnadnili. Zblízka, pod drobnohledem kamery, vidíme i druhou, odvrácenou tvář americké demokracie, tvář pokrytou boláky ponížení, rasismu s prvními nádechy protofašistických náznaků, politiku, která již tehdy byla nejen v americkém provedení bezskrupulózní. Lincolnova velikost - připomeňme si jeho ohromný pomník nedaleko Bílého domu - tu vyniká ještě víc. Strhující herecké výkony, nesené režisérskou představou a vůlí, mají svůj svorník: je jím Daniel Day-Lewis ztělesňující amerického dějinného velikána natolik suverénně a samozřejmě, že se jím, prodchnut velikostí svěřeného úkolu, skutečně stává podobně jako Jiří Pleskot Edvardem Benešem nebo Meryl Streepová Margaret Thatcherovou. Pozoruhodný výkon odvádí i Sally Fieldová v úloze Lincolnovy kontroverzní choti Mary. Sytě jsou prokresleny i portréty členů Lincolnova kabinetu. Kamera Janusze Kabinského doslova čaruje jak v prostorách Bílého domu, tak ve velkých krajinných záběrech bitevních scén a jejich hrůzných pozůstatků, tisíců a desetisíců mužských mrtvol. Vlastenecký patos, podávaný Spielbergem, je cudný ve výrazu a hluboký v citovém prožitku. Velkolepá severoamerická fuga je jasným oscarovým filmem a současně nadčasovou poctou muži, který patří ve světových dějinách k tomu nejzávažnějšímu a nejjímavějšímu, jak film naznačuje rovněž věcně podaným tragickým koncem-skonem dvoumetrového obra své doby. Pro toho, kdo vnímá život jako zdroj hlubokých, kvalitu životu stále zvyšujících zážitků, jde a půjde o setkání vskutku nezapomenutelné. (04.02.2013)

Griffith, Ford, Spielberg. Lincoln. Tři velcí američtí režiséři a jejich verze lincolnovského mýtu. Třebaže Spielberg k Lincolnově osobnosti přistupuje poctivě a uctivě, vytváření kultu a idealizování demokratické myšlenky pro něj není tak důležité jako vtahování diváka do vyprávění. Jde především o strhující politické drama, jehož aktérem byl Abraham Lincoln. Je fascinující sledovat, jak plynule se jeden z nejméně akčních a nejméně epických Spielbergových filmů hýbe vpřed. Jak jsou do sebe jednotlivé scény zaháknuté, jak se pracuje s deadlinem (získat 20 hlasů do konce ledna), jak osobní linie slouží té pracovní. Vykreslování Lincolna jako mesianistické figury, projevující vstřícnost ke všem lidským bytostem bez rozdílu, není hlavní náplní filmu a tato deifikace, děje-li se, nikdy nezastíní ústřední cíl (prosadit dodatek před ukončením války). Dokonce můžeme mít pochyby o „čistotě“ Lincolnova neústupného prosazování spravedlnosti před právem – k přijetí jednoznačného stanoviska nejsme, třeba patetickou hudbou, naváděni tak aktivně jako v jiných Spielbergových socio-politických filmech. Navíc je to Lincolnův „ježíšovský“ sklon sednou si před skupinu posluchačů a začít jim vyprávět příběh, který nejvíc zpomaluje vyprávění. Skutečně je nám tímto dokazováno, že Lincoln je otcem amerického národa, který si mohl dovolit vtipkovat o Georgi Washingtonovi, nebo se již ocitáme na území politické satiry o starším pánovi, který rád povídal, když bylo třeba jednat? Otcovský výklad bude zřejmě vhodnější i pro opakované přejímání dětské perspektivy mladšího syna (včetně velmi chytré vypravěčské kličky ve finále), šlo mi ale zejména o poukázání na nenávodnost Spielbergova přístupu. S pomocí bezchybně vybraných herců a velmi dobově působících obrazů (významotvorné svícení a rozmístění postav, frontální snímání, kdy má každý pohyb své odůvodnění) je budováno zejména chytré drama, které nás drží neustále ve střehu a vyžaduje neustálé propojování souvislostí, a až poté mýtus. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Faidra, Baxt, Kali4, Terzeus (26.01.2013)

Zajímavě dehonestující příštup k popisu toho jak se amerika stala onou proklamovanou "nejsvobodnější zemí na světě" (úplatky, manipulace, lži, ignorování zákonů), ale to nic nemění na faktu že se Spielberg věnuje jen jednomu kratičkému výseku z Lincolnova života a úplně ignoruje spoustu mnohem zajímavějších událostí o kterých by mohl vyprávět (mimo jiné i celou válku...). Takže vlastně není moc jasné, proč se film jmenuje "Lincoln", a ne "13. dodatek ústavy USA". Obzvlášť když Lincoln samotný je ve filmu spíš za ťunťu, který jako jolly old fella vypráví jednu historku za druhou, ale jinak nedělá vůbec NIC, zatímco skutečnou práci za něj odvádí všichni kolem. Obzvlášť Tommy Lee Jones si se svou parukou krade celý film pro sebe, a zcela jasně ukazuje kdo je skutečným hrdinou Ameriky a boje otroků za svobodu - Tommy Lee Jones, a ne nějaký Abraham Lincoln. Jinak Spielberg přesně potvrzuje obavy z toho, že půjde o další Amistad - tedy nudnou lekci z dějepisu, tady navíc plnou spousty lidí kteří by asi měli být známí a důležití, ale nejsou, a plný událostí, které jsou tak trochu o ničem, protože všechny bitvy potřebné pro jejich uskutečnění (ať už na bitevním poli, nebo kdekoli jinde) se odehrály už PŘED začátkem děje filmu. Takže jde vlastně jen o to podívat se na to hlasování, při kterém všichni černoušci nadšením obejmou jeden druhého, a začnou vesele pelášit vstříc nejbližšímu KFC. Lincoln naopak zamíří do divadla, a Spielberg kvůli tomu splodí scénu s jeho brečícím synem, za kterou ho chci osobně zabít, vykastrovat a upálit. Chlape, kdo sakra jsi a co jsi udělal tomu božanovi co natočil Jurský Park a kuchal lidi na Omaha Beach?! 6/10 (16.02.2013)

Problém filmu Lincoln je, že divák, který si předtím o filmu nic nezjišťoval (což není vždy ku prospěchu) neví co čekat. Někdo si představuje životopisný film, jiný hlavně válku Severu proti Jihu, další může očekávat rekonstrukci atentátu ve Fordově divadle. Ti všichni musí být během sledování mírně zklamáni, protože film je spíše konverzační drama o prosazování dodatku k třináctému článku ústavy USA, který řešil do té doby nemyslitelné zrušení otroctví a to i v nejednom státě unie. Řečeno jinak, sledujete-li každou neděli Moravce a k tomu záznamy jednání z parlamentu a senátu, pak je to film přesně pro vás. Leckdo se na svobodném severu přikláněl k tomu, aby černí na jihu byli svobodní, ale má se jim pak dát i právo volit? A co když si jej získají? To pak budou volit i černé ženy? Co se vlastně stane až černošská menšina svobodu? Můžeme sledovat Lincolna, který se jednak snaží prosadit ukončení války, ale zároveň chce prosadit i zrušení otroctví. Chybí mu dvacet hlasů ve sněmovně a tak se i on sám či lépe řečeno jeho team musí uchýlit k uplácení a nabízení lukrativních postů :-) Jak je vidět tak svět se od roku 1865 mnoho nezměnil... Lincoln je ztvárněn Day-Lewisem skvěle. Má charizma a z očí mu přímo čiší energie. Sám nevím proč, ale tento velký muž amerických a vlastně celosvětových dějin mne vždy spíše vzezřením děsil. Snad za to mohly ty ostře řezané rysy, husté vlasy, bradka a vůbec celá ta vychrtlá postava upnutá do pláště s vysokým cilindrem působí strašidelně jak z viktoriánského hororu. Ten dojem jsem měl i tohoto filmu. Spielberg asi natočit přesně to co chtěl natočit. Problém je, že na diváka, který se moc neorientuje v reáliích tehdejší doby (zvláště pro obyvatele Evropy) je tam těch historickcýh jmen (dnes povětšinou divákovi neznámých) až moc. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Takhle se tvořila historie a dějiny svobody. Abraham Lincoln skutečně patří věčnosti. Dávám tři hlasy za poctivé filmařské řemeslo. * * * (02.06.2013)