Bol som pri tom

Pro hloupého každý chytrý, stačí se jen ocitnout na správném místě a sypat z rukávu improvizovaný zahradnický sborník (za slovo zahradnický lze dosadit jakoukoliv jinou činnost, zajímavé by byly i úklidové práce), který na určitou dobu ovlivní chod země, alespoň do chvíle, než se objeví další mudrlant... Anžto mám o americkém smýšlení dávno utvořený názor, nebyla jsem vyprovokována k žádnému většímu zamyšlení, ale bohužel ani k zábavě, zejména v druhé, předvídatelné polovině, a tak mě uspokojovalo jen výstřední herectví Petera Sellerse, kterému neměl šanci nikdo konkurovat, velmi dobře to bylo znát na vystřižených scénách v titulcích, jiný důvod, proč se k předchůdci Forresta Gumpa vracet, ale nemám. (12.11.2013)

"Po zimě přijde jaro." Všimněte si, jaký bývá zmatek v žánrovém označení Byl jsem při tom. Tragikomedie, černá komedie, moralita, melodrama, dokonce i romantická komedie. Podle mě je nejpřiléhavějším adjektivem SARKASTICKÁ komedie. Sarkasmus a smysl pro jeho chápání je klíčem k pochopení filmu. Američané většinou tento druh vidění světa nemají, takže si z filmu povětšinou vybírají jen to, že Chauncey je dojemné politováníhodné štěňátko, jakým se později stali třeba Rain Man nebo Forrest Gump. Evropané se zase cynicky uculují rafinovanému zesměšnění amerického pojetí demokracie, politice založené na závažném pokyvování hlav a zadumaném krčení obočí nad "zásadními problémy", zamlžené vodopádem hlubokých metafor. :-) Jinak k Peteru Sellersovi: Na první pohled se zdá, že natočil něco úplně jiného než kdykoli předtím, ale není to úplně pravda. Princip čistého člověka, procházejícího dějem jako lakmusový papírek cizích charakterů, uplatnil už o dekádu dřív ve Večírku. Filmu, o němž všichni vědí, ale málokdo ho viděl. Večírek se ovšem nevynáší do nebes, protože je to v prvním plánu "jen" groteska. Hm. 80% (13.06.2006)

Krásný film. Něco tak milého a pozitivního jsem dlouho neviděl. Pokuď někdo očekává, že se bude smát jako u příběhů o Jacquesovi Clouseauovi bude zklamán. Protože tohle je vlastně satira, ale zabalena do velice nevinného obalu. Ale ať už to budete vnímat jako příběh s dobře skrytým satirickým podtextem o blbosti druhých, nebo milý a dojemný film o hodném a prostoduchém zahradníkovi, zaručeně si odnesete velký filmový zážitek. Jo jinak je třeba upozornit diváky toužící po akci; film plyne velmi pomalu a volně (ale za těch 130 minut jsem se nenudil ani chviličku). Takže co ještě dodat kromě 5* ohodnocení? "Bravo pane Sellersi, zahrál jste tu skvěle." (16.11.2008)

Negramotný zahradník Chance se po smrti svého pána poprvé vydává za hradby pozemku, kde sloužil, a poznává okolní svět. Nepraktickému muži, který neví nic víc, než několik mouder ohledně rostlin a to, co se dozvěděl z televizních pořadů, hned prvního dne přejede jedna bohatá rodina nohu a z Chance, zahradníka, se omylem stává pan Chauncey Zahradník, jehož "moudra" o květinách a střídání ročních období se brzy stanou základy ekonomie i politologie. "V zahradě má všechno svůj čas. Nejdřív je jaro a léto, ale po nich přijde podzim a zima. A nakonec budeme mít zase jaro a léto." "Náš přemýšlivý přítel chce zřejmě říct, že vítáme střídání ročních období v přírodě, ale v ekonomice nás něco podobného znepokojuje." "Ano, na jaře vše poroste." Chance se setkává s prezidentem a jeho jméno se objevuje na titulních stranách vše časopisů. Muž, který dodenávna neznal nic víc než realitu zprostředkovanou televizí a nejde mu na rozum, že někteří lidé prostě nejdou dálkovým ovladačem vypnout, se stává celebritou, která zajímá díky své pozoruhodné (ne)minulosti i FBI. "Je nemožné zamést po sobě všechny stopy. Jediný, kdo by to dokázal, je bývalý agent FBI." Výborná satirická, sarkastická komedie na politiku a společnost ve Spojených státech s excelujícím Sellersem a řadou nezapomenutelných momentů. Milostná scéna se stojkou na posteli nechť mi dá za pravdu. (21.12.2007)

Ztělesněná asertivita jdoucí ruku v ruce s trefnou a sakra vtipnou satirou. To jak Ashby zvládá ukočírovat scény, které by od kohokoli jiného vyzněly trapně (a to nejen ty se sexuálním podtónem), je sice obdivuhodné, ale u něj nikterak překvapivé či snad ojedinělé. Sellersův výkon jsem chtěl do nebes vychválit takovým tím otřepaným spojením "životní výkon", ale pak jsem si vzpomněl na všechny jeho role a bylo by to vůči nim nefér. Jenomže pak si zase vzpomenu jak minimalisticky a oduševněle zahrál roli, kterou by 99,999 procenta současného herectva přehrávalo či přetvořilo v jakousi politováníhodnou kreaturu...  a tak tu lacinou podpásovku chtě nechtě napsat prostě musím. Tohle totiž JE Sellersův životní výkon. (14.05.2009)