Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Horor

Obľúbené filmy (10)

Mŕtvy muž

Mŕtvy muž (1995)

Dovolím si použít termín hodnocení, který použil Cyklo v roce 1996 ve Sparku, když Tiamat vydali Wildhoney... "Ne plný počet , nýbrž nekonečno!"

Kouř

Kouř (1990)

Tak jsem po dlouhé době opět zpracoval „Kouř“. Po asi několika (desáté) opakovačce ze záznamu VHS a pár návštěvách kina, konečně v důstojném a očištěném digitálním formátu. Čím více mám film zarytý pod kůží, jsem z něj více smutný. Rádoby povrchní humor odplouvá, dým se ztrácí a zůstává „čirý“ existencialismus. Plný temnoty, pesimismu a absurdna s malinkou svitkou naděje. Můžete vytýkat divadelní polohu, můžete vytýkat „podivné“ hudební kreace, můžete vytýkat veršované dialogy atd. Tenhle skvost nelze překonat, protože zachytil to co už není, jen dva roky po té a samozřejmě po svém. Vorlova poklona Kafkovi, Sarterovi, nebo Lynchovi... Až na ty „reálie“, které jsou bohužel pravé... Žil jsem v tom městě, žil jsem v tom čase . Chcete to zpátky? Já ne. Možná se ptáte: “Má to cenu?“ Odpovím Vám: Určitě!

Útěk ze Sobiboru

Útěk ze Sobiboru (1987)

Myslím, že poslání filmu je větší než jeho kvalita. O Sobiboru v podvědomí širší veřejnosti se nenajde zhola nic, nebo jen asi toliko co z tábora smrti do dneška zbylo... Vlastně ihned po největším a nejúspěšnějším útěku z koncentračního tábora v dějinách druhé světové války měl být tábor měl vymazán z mapy. V útěku, který je mimořádný svou velikostí, obrovskou existenciální vůlí po životě, nezměrnou odvahou a vírou v naději, bylo také kus štěstí, ale kterému museli jít „odsouzenci“ naproti. Tohle to nejsou žádné hrdinské kousky nadpřirozených bytostí, či lidí obdařenými mimořádnými schopnostmi. Jsou to pravdivé dějiny obyčejných lidí, kteří se dokázali vzdorovat hrdě smrtící mašinérii. Statisíce těch „méněcenných“ ba milióny, zemřely v plynových komorách bez hnutí brvy, ale tady tato hrstka z této masy, se dokázala postavit. Jen si říkám, proč jen televizní film? Proč až po takové době? Pochopil, že pro J. Golda byl nepochybně inspirací veledokument Šoa. Měl velmi šťastnou ruku při výběru hlavních postav, zejména v R. Hauerovi, který měl tehdy „zlaté“ období a dodal filmu trochu té hvězdné příchuti. Přes všechny výtky co můžete k filmu mít, říkám je opravdu dobrý a každopádně je čas od času vhodné si jej pustit. Samotný útěk je nejemotivnější a naprosto skvěle natočené movie co jsem kdy viděl! (Nej se nepíše, ale výjimky potvrzují pravidlo, že :-) Až pojedete někdy na východ, zkuste si naplánovat zastávku v podmanivě krásných Chelmských lesích a vzdát tiše hold pravým hrdinům. Treblinka i Belźec jsou také nedaleko. (Objevily se i různě zkrácené a prostříhané verze na DVD, přirozeně film doporučuji v plné podobě).

Bol som pri tom

Bol som pri tom (1979)

Neuvěřitelně čistý a lidský film. Jen mě štve, že jsem ho viděl až tak pozdě od doby vzniku... Můj život mohl mít možná trochu jiný nádech.

Průšvih

Průšvih (1992)

New York, New York ..., kdybych mohl žít tam, mohl bych žít všude:). Steve Buscemi tak jak ho milujete ( i nenávidíte) rozervarný intelektuál a začínající filmař. Poměrně málo známý klenot mne již hodněkrát složil na kolena. Tento film nejde odkoukat, tento film musíte několikrát prožít. Bratr Skippy (W.Patton) je ještě větší idiot snad než "ukecaný parťák" od Buscemiho ve Fargu. (P.Stormare). Můžete hádat kde bří Coenovi možná opisovali. Rovněž takového "kouzelného" dědečka jakým je S.Cassel potkáte možná jen jednou za život a nebo také ne (popřípadě také naposledy). Hořkosladké sarkastické mandlomaliny pro chuťově náročnější pohárky. Plný počet bez ztráty kytičky!

Requiem za sen

Requiem za sen (2000)

...jak skončit film čtyřikrát špatně?! Prosím, poslužte si. Stěží může někdo překonat tohle dílo v protidrogové tématice. Povinnost pro všechny. A ta hudba ! ... vpije se Vám do mozku a už Vás nikdy neopustí, jako zbytnělá mlhovina emocí. Navždy.

Muž, ktorý nebol

Muž, ktorý nebol (2001)

Už opakovaně musím se přiklonit k otřepané větě, že čím je člověk starší, vnímá život tak i film jinak, zejména ubírá na nutnosti akce, zvýšeném tempu, tak i nutnosti barev… Rozhodně nepopírám, že jsem existencionalista, ale to však neznamená, že musím být úplný loser (ztroskotanec). Tím rozhodně nebyl ani Ed, přestože tak dopadl. Možná člověk z jiného světa jako Lynchův Ereaserhead, možná jako pan K. (zeměměřič) hledající Zámek, možná jako Nicholas Urf „oběť“ Mága či jako Mirek z Vorlova Kouře. Ve své obyčejnosti, prostotě ba i naivitě, je Ed možná i Forestem G., nad kterým se dojímá téměř většina filmového publika. Pro mne však ještě obyčejnějším a uvěřitelnějším, o to však více zranitelnějším. Film je berlička, náplast na naše vady a vztahy, které jsou pokřiveny, nebo si myslíme, že nejsou, kdy pohledem na cizí „neštěstí“ si spravujeme náladu názorem, že nejsme v tom sami, nebo že bychom přece tak nikdy nejednali, resp. potažmo nedopadli. Naopak přijetím kladných a morálně nezávadných postojů hrdinů zvyšujeme svůj pozitivní sebeobdivující kredit. U bratří Coenů, však nejsou záměrně postavy černobílé, kterým bychom měli fandit, nebo je odsuzovat, či je litovat. Z pohledu bří Coenů je zcela jistě záměr k introspekci naší vlastní kreaturity (i kreativity), že se tak lehce neztotožníme s vizí, že takoví jsme či právě nikolivě. Nutí nás, nejen náročnější diváky, pomocí oživlých obrazů (zejména v tomto nejzdařileji výtvarném počinu) dostat se pod kůži hrdinům a sdílet s nimi pocity (emoce) a rozhodování (volní vlastnosti) tak, jako bychom je měli činit sami. Nenásilně, nelascivně, nepodbízivě a nelacině. Přesto však jak ve Fargu a dalších filmech, je zřejmá nastavená linie nezadržitelnosti a nevyhnutelnosti, tak i na druhé straně plné, a někdy jen částečné a někdy mizivé, odpovědnosti člověka za své činy. Všechny tyto nitky se jak barevný spletený had promílají a proplétají ke zřejmému konci. Dovolují si uvozovat, že ne právě odnikud nikam. Tak jako náš život, který má jasný počátek, tak i svůj konec.

Medená veža

Medená veža (1970)

Dosud jsem nevěděl, že takový skvost existuje. Ještě podtrhnu barvu (filtry) filmu, naprosto dech beroucí...jako příběh a vlastně všechno.

Zimný spánok

Zimný spánok (2014)

Musím to vydýchat, než napíši adekvátní komentář. Už to ve mě "zraje" nějaký ten měsíc a pořád si přehrávám některé dialogy. Každopádně posun do mého topu.

Ovládací panel
7 bodov