Capote

Capote je film, který se na jednu stranu snaží zachytit problematiku autorského díla ve vztahu k etické stránce skutečnosti a zároveň ukazuje neskutečně širokou škálu lidských pocitů a motivací, které je vedou k nejrůznějším činům. Z velké části může za úspěch Philip Seymour Hoffman, jehož herecký výkon se rovná dokonalé studii v níž dokáže i díky drobným hereckým nuancím (pohybů, intonace, mimiky...) vždy přesně zachytit a popsat Capoteho charakter. Ale i scénář je podobně dokonalý. V tomto ohledu jde o nanejvýš komplexní film, kde každá postava je přesně popsána a až přímo učebnicově natočena (v dobrém slova smyslu). (12.10.2008)

Mohl to být dobrý příběh,ale........ta buzna.... Mám kamarády, kteří jsou gay, jsou to milí, sympatičtí kluci, to co ale zahrál herec Philip Seymour Hoffman, byla hnusná, nesympatická uječená buzna. Nevím jestli to bylo tím českým dabingem, ale opravdu se to nedalo poslouchat. Připadalo mi to komické, spíše tedy komedie a mělo to být drama. Ke všemu jsem neviděl nikde tolik ošklivých lidí, jako ve filmu Capote!!!!! FUJ (12.01.2008)

Capote mi bez varování a naprosto vyrazil dech. Tohle jsem skutečně nečekala. Nevím, co dřív chválit. Asi to, co mi tenhle film zasadilo do kraje nezapomenutelnosti (že si při své upadající paměti troufám) - a tím je kromě brilantního scénáře výkon Philipa Seymoura Hoffmana, herce, kterého jsem si mockrát všimla a řekla si, jak je škoda, že dostává jen malé role, protože i z nich dovedl vykřesat .... prostě jiskru - namátkou hustý Lester Bangs v Na pokraji slávy. Jeho Capote - a budiž stokrát pochválen, kdo dostal nápad ho do té role obsadit - byl neuvěřitelný. Jak se choval, jak mluvil (a jak se zmiňoval, že ho podle toho lidi unáhleně hodnotí) a hlavně jak nejednoznačné pohnutky ho vedly trávit čas rok za rokem s vrahem, pronikat do jeho psychiky a nechat pocuchat svou - "Vlastně jsme si hodně podobní, jako bychom žili v jednom domě, jen jednoho dne on vyšel zadním vchodem, zatímco já předními dveřmi" - a k tomu být pod tlakem vlastní sebestřednosti, když poprava je odkládána a román nemá dosud konec a nemůže být vydán. Tu škálu - účast, soucit, sobectví, povrchnost - Hoffman s přehledem zahrál a Oscar nemohl být v jiných rukou zaslouženější. Román Chladnokrevně jsem nečetla, ale jsem do něj celá žhavá, protože mě kniha, která "měla způsobit revoluci v literatuře a stylu psaní" hodně zajímá. A muž, který ji napsal, též. (06.09.2006)

Mal som tú smolu a Videl Capoteho s dabingom. Neviem, aký prejav mal Truman v skutočnosti, ale keď vidím na plátne homosexuála, ktorého orientácia je jasná pri každom vyslovenom slove a každom geste, pôsobí to trochu tak, ako keď ich niekto paroduje. Tým nechcem znižovať Hoffmanov výkon, určite sa na rolu starostlivo pripravoval. Jeho postavu som však nepochopil, na verejnosti pôsobil trochu bizarne, až nesympaticky a jeho empatia voči vrahom išla mimo moje chápanie. Knihu by som si ale rád prečítal a možno potom film viac docením. Komentár č. 4000. (08.10.2014)

Malý nesympatický škrček s pisklavým hlasem a podivnými manýry Philipa Seymour Hoffmana je postava, která je ztvárněna pěkně a současně z ní není možné mít dobrý pocit. Nějak podobně je to s tímhle odosobněným dramatem, které je solidně upovídané. Dostáváme se na farmu, kde došlo k čtyřnásobné vraždě a nesympatický novinář a spisovatel Truman Capote chce o tomto zločinu sepsat kvalitní knihu. Mě film moc nezaujal, abych napsal pravdu, a docela se vlekl i přes kvalitní výkon hlavní postavy, precizní kameru i dokonalou výpravu. Nuda zkrátka převládala a u mě je rozhodující, jak se u filmu bavím. A tady to bylo na 50% (07.06.2012)