Posledný škótsky kráľ

Pětihvězdičkový Forest Whitaker v jinak průměrném tříhvězdičkovém filmu. Tenhle snímek dobře ukazuje, jak přistupují vyspělé euroamerické kinematografie k rozvojovým zemím, kdy hlavním hrdinou filmu situovaného do střední Afriky musí být nezbytně bílý Evropan, aby se vyšlo vstříc publiku v ekonomicky vyspělých zemích. Tak se na drama středoafrického diktátora narouboval příběh britského floutka, který si přijel do Afriky užít a získat nějaké životní zkušenosti. Jenže scénář nedokázal přesvědčivě existenci hlavního hrdiny obhájit, protože hlavním tahounem a magnetem je jednoznačně samozvaný prezident Idi Amin, kterému Forest Whitaker propůjčil určitě větší charisma než měl diktátor ve skutečnosti. Podle mě se měl hlavním hrdinou stát černý Afričan, který by se z nějakého důvodu dostal do blízkosti nového šéfa země a byl nucen přihlížet všem šílenostem a čelit Aminovým prudkým výkyvům nálad a chronické podezřívavosti. Tak slibnou postavu, jako je Amin s dlouhými řadami mrtvol a nesčetnými zločiny za sebou, snad ani nešlo úplně zkazit, ale Whitaker se chopil příležitosti a vytěžil z toho Oscara. Neřekl bych, že to je jeho nejlepší výkon na filmovém plátně, ale právě za takové společensky kritické role se udílejí filmové ceny. Celkový dojem: 60 %. (01.01.2012)

"Ja som vy!"Tak touto vetou si vás Amin získa, tak ako si záska davy a celý národ Ugandy. Postupná premena jeho osobnosti v paranoidného šialenca, ktorej pri sledovaní budete svedkami, bude vašimi sympatiami a antipatiami kolísať hore, dole a v závere sa nestačíme diviť, čo sa stalo nielen s generálom Aminom,ale s celým jeho sľubovaným ekonomickým zázrakom v krajine. Spojenie reálneho a fiktívneho príbehu bola zaujímavá voľba. Všetkému kraľuje vynikajúci F.Whitaker a zaslúžene získal oscara za herecký výkon.Atmosféra filmu postupne graduje od úsmevného úvodu až po dramatický záver s niekoľkými brutálnymi, ale účinnými zábermi, ktoré vás dostanú do podobnej depky ako prežíval doktor Garrigan.DVD bez otitulkovaného komentára, ktorého je škoda, pretože by som sa rád dozvedel niečo viac. (08.02.2009)

Příběh o skutečném krutovládci, který jak podotkne doktor Garrigan byl vlastně takové přerostlé dítě. Idi Amin vládl v rozmezí let 1971 až 1979 a za tu dobu nechal zabít 300 tisíc lidí. Ve filmu se dlouho nezdá že byl opravdu takovým diktátorem, vše se začně vyjasňovat ve druhé polovině a to ještě velmi nenápadně. Myslím že metody Amina byly mnohem mnohem horší a film se jich dotýká jen velice nerad a pozvolna. Forest Whitaker se převtělil do své postavy vskutku přesvědčivě. Místy z něj opravdu mrazí a vytváří kolem sebe onen pověstný neklid šílenců. (02.07.2009)

Skvělý film, který dokonce o něco předčil má očekávání. A pro hlavní důvody není třeba chodit nikam daleko. Už jen to zpracování skutečné události je tu zvládnuto opravdu výborně a snímek nejen rychle utíká, ale i velmi působivě graduje. Navíc atmosféru utužuje i závažný politický námět ze sociálně velmi labilního a napjatého prostředí a hlavně excelentní herecký projev Foresta Whitakera, z něhož od první sekundy vyzařuje neskutečná autorita a nepříjemné mrazení. Ani James McAvoy nijak nezaostává a hraje jako o život, ale to Whitaker si ukradl celý film a nakonec i všechna ocenění jen pro sebe. Zpočátku jsem k jeho postavě choval jisté sympatie, ale na konci bych mu nejraději zakroutil krkem.. A hlavně o tom herectví je. 85% (23.01.2013)

Kulyček je malinko zklamán. Očekával, že Idi Amin předvede ve filmu své kouzlo i šarm v plné kráse. Nějakou tu vivisekci, kloubeníčko, šimrání očí žiletkovým drátem. Jenže ono to je natočené z pohledu léčitele z pravlasti Osvícenských mudrců. Inu, nemohu si každý den honivě zalumpačit se svým hezčím já u pořádného masakru. Snad postačí reprízka tele novin. Whitacker je bezesporu solidní herec, ovšem demenci zamindrákovaného bubáckého šéfika nedokázal plně vystihnout, oscar neoscar. Skotský felčar, ztvárněný McAvoyem, mě přestal vytáčet teprve ve chvíli, kdy mu skutečně mocně teklo do dřeváků. Vidět se to dá, děvčátka s tmavší kůrou tam občas ukáží vršky, mírný náhled do politické kultury postkoloniálních zemí se tomu taky dá přiznat. (24.05.2012)