Hrabě Drakula

Írsky spisovateľ Bram Stoker napísal v roku 1897 svoj najznámejší román "Dracula". Toto jeho literárne dielo inšpirovalo mnoho filmárov. Vznikla celá rada filmových adaptácií. Z grófa Dracula sa stala ikona vamp horrorových filmov. I ja sa radím medzi divákov, ktorí vyznávajú krvavý kult jeho osobnosti. Videl som mnoho snímkov, v ktorých sa objavuje tento legendárny upír z Transilvánie. Naposledy moju draculovskú kolekciu rozšírilo československé spracovanie z roku 1970, pod ktorým je podpísaná režisérka Anna Procházková. Je to čiernobiely televízny film, v ktorom titulnú postavu stvárnil Ilja Racek. To ako sa chopil tejto úlohy ma príjemne prekvapilo. Jeho uhrančivá charizma dala grófovi Draculovi netradičný rozmer, s ktorým som sa doposiaľ ešte nestretol. Som rád, že som mal možnosť zhliadnuť tento film. *** (17.10.2023)

Tento Drakula je knižní předloze podoben tak moc, až se vpodstatě jedná o rozpohybovanou ilustraci, která sází na dobré herecké obsazení, které si uhraje svoje a například Ilja Racek v roli titulního krvesaje má charisma i v momentech, kdy má ústa otevřená do velkého, překvapeného ÓÓÓ (což mělo být pravděpodobně děsivé, jelikož má v tom momentu vyceněné tesáky, ale hrůznost takové scény bohužel odpovídá roku výroby). A takových scén je tu bohužel víc, někdy za to může prachobyčejné zastarání postupů, někdy zas ne úplně dobrá dochovaná kvalita záznamu, to nic nemění na tom, že je to pořád dobrý film, jen není v obrovské konkurenci mnoha dalších adaptací zas tak výjimečný. (04.08.2018)

I když jde o zkratkovitou, ale za to věrnou, televizní inscenaci Stockerova slavného Draculy, je zde výborná hororová atmosféra a ji také odpovídající výkony herců (Klára Jerneková, na můj vkus, místy až přehnaně teatrální). V roli hraběte skutečně působivě strašidelný Ilja Racek, velmi dobrý je také Jan Schánilec coby J. Harker, či Hana Maciuchová v roli démonické Lucy. Celkové ovzduší hrůzy výborně dotváří kamera - pochmurné a ponuré záběry jak interiérů, tak i exteriérů. Skutečně jedno z nejlepších zpracování Draculy, určitě srovnatelné se zahraničními filmovými podobami Stockerovy knihy. (11.03.2012)

Parádní démonická televizní inscenace, troufám si říct že daleko lepší než některé světové filmy, navíc historicky, věrohodná a přesná ( třeba co se týče různých bránicích se prostředků proti upírům), ponurá, tajemná a temná atmosféra, někdy přímo bizarní dialogy, skvělé herecké výkony, parádní byla jak by se dalo u takovéhleho filmu pochopitelně očekávat i hudba, všelijaké ty zvuky z pozadí, tajemné hlasy, optické klamy, snění, halucinace, rovněž mě zaujala i mladičká Hana Maciuchová jako proměněná upírka..Sledováním v noci se jedinečný zážitek musí ještě více prohloubit, tak snad někdy si ho i takto vychutnám..Celkem se tedy jedná o zdařilý opus. Děkujeme České Televizi za reprisu. To Lima: Reprisa byla dnes 03.08.09 a vůbec jsem si nevšiml že by ta černobílá kopie byla zubem času nějak více poznamenaná, naopak byla velice obstojná... (03.08.2009)

O existenci této televizní inscenace jsem se dočetl v knize Černý bod od Martina Jirouška, který se nad ní ve svém textu až nekriticky rozplýval. Osobně jeho nadšení nesdílím (podobně jako mě moc neoslovila ani jeho kniha, která je mimochodem beznadějně vyprodaná a nesehnatelná, s výjimkou knihoven) a viděl jsem už lepší (a hlavně invenčnější) adaptace Stokera. Ilja Racek coby Dracula je rozhodně přesvědčivý, podobně jako Ota Sklenčka v roli profesora Van Helsinga (z obsazení mě ještě zaujala tehdy 25 letá Hana Maciuchová, která byla zamlada velmi pohledná), ale ty interiérové konverzační scény na mě působily strašně televizně a nevěrohodně, ostatně jako vždy, když čeští herci ztvárňují postavy s anglickými jmény, což zde ještě dostává nechtěnou komiku, když herci vyslovují jméno Jonathan jako [džonasn], a podobně komicky též působí ta rádoby cikánština Drakulových sluhů, kteří nosí rakve. Z knižní předlohy bylo navíc samozřejmě mnoho látky vypuštěno, zcela tak zde například chybí pasáže s plavbou lodi do Londýna a postava Renfielda a jeho dějová linka v sanatoriu; film se naopak neobejde bez otravného voiceoveru, toho moru všech filmových adaptací knih napsaných v ichformě. Triková stránka filmu je samozřejmě zcela úsměvná a nelze vůbec mluvit o tom, že by ten film byl aspoň na chvíli nějak strašidelný; exteriérové scény jsou ale nečekaně dobré, podobně jako samotné prostředí hradu (kterému však Jonathan říká nepochopitelně zámek). Vzato kolem a kolem, asi není na škodu si touhle kuriozitou rozšířit obzory, ale nemůžu se ubránit dojmu, že mi ten film vlastně moc nedává smysl. Btw. zarazil mě tam tento dialog, ve scéně, v níž otevřou prázdnou rakev po Lucy: "Jakto? Kde je? Byla pohřbena zaživa, zešílela z toho!" - "Ne ne, to ne, mrtvola byla asi ukradena, to se stává bohužel." - jako vážně? (28.11.2021)