Knafayim Shvurot

Rozhodně nesouhlasím s příměry jako laciné, fádní emoce a já jsem zrovna ten případ, co by křičel nejvíc, kdyby šlo o nějaké prvoplánové citové vydírání. Izraelské drama o jedné nešťastné rodině, v níž se každý jeden člen musí vypořádat se svým trápením a osobními problémy sám se nesnaží emoce násilím vyvolávat, ono je prostě vyvolává a to naopak svou opravdovostí a empatickým vcítěním do postav, které tvůrci vybavili natolik zajímavými charaktery, že mi žádná z nich nebyla lhostejná. Scény jako konfrontace matky s dcerou nebo Maya a její píseň v nahrávacím studiu mi skutečně vehnaly slzy do očí a to se mi nestává zas tak často. Broken Wings je film o smutku a já jsem byla ráda alespoň za tu malou špetku naděje, která tam nakonec probleskla. A začínám zjišťovat, že se musím izraelským filmům podívat podrobněji na zoubek, protože poslední dva co jsem od nich viděla stály sakra za to. (11.09.2013)

Zvláštní atmosféra, podpořená netypickým prostředím a faktem, že hebrejštinu neslyšíme ve filmu tak často. Nenapadá mě mnoho zemí, ve kterých film vstoupil do nitra lidí tak bez obalu a otevřeně (možná předrevoluční Československo). Líbila se mi uletěnost několka scén a myšlenek. Melancholické, smutné, depresivní, ale obsahující naději. Stejně, jako jsou postavy na začátku vyšinuté, jsou na konci lidské, otevřené a uchopitelné. Hudba, příběh, prostředí, postavy, to vše ladí dohromady. Nominace na Oscara (viz. trailer), ocenění v Tokyu, Berlíně, 9 cen izraelské filmové akademie. Hodnocení 80% zasloužené. (18.01.2010)

Žena kolem čtyřicítky se musí vyrovnat se smrtí svého manžela, a její čtyři děti se musejí vyrovnat se smrtí svého otce.Každý se s tím vyrovnává po svém.Matka musí chodit do práce a zjišťuje, že se nestíha starat o všechny své děti, takže se snaží část úkolů přenést na svoji, takřka dospělou, dceru. Jenže dcera má jiné cíle a plány, z čehož pramení spousta konfliktů... Moc pěkný film, jenž sem viděl na jednom malém festiválku, a když jsem odchazel z kina, tak jsem měl slzy na krajíčku a vůbec jsem se za ně nestyděl. (25.08.2008)

Poznáte ten pocit, keď pozeráte jeden film za druhým a stále to nie je ono? A potom zrazu zapadne kľúč do zámku a vás to 100% emocionálne zasiahne a máte pocit, že to bolo natočené len pre vás a je to o vás. Tak tento pocit vo mne vyvolal izraelský film prvýkrát v živote. Bol to ten smutno krásny vyprošťovák, pre ktorý sa oplatí byť filmofil. (30.01.2013)

Knihy naházené do knihovny bez ladu a skladu, po čase povolí vazba a potom vypadají jako vytažené z kontejneru. Ale na knihy stejně nemá nikdo čas, je třeba řešit aktuální a akutní rodinné problémy. A potom to vypadá jako s těmi knihami: vše se bortí v základech, na nic není čas, protože není čas. Chronoekonomie čili hospodárné využívání času není dosud pojmem obecným a specielně tady ne. Ay bylo možno něčeho dosáhnout (neznámo čeho a neznámo proč) je třeba vytloukat časový klín jiným klínem (rovněž časovým). A potom život není nic jiného, než knihy naházené do regálů - lituji, ale pro rodiny tohoto typu a těchto vztahů nemám moc sympatií. (09.02.2016)