Sľub

Čína nás za posledné roky obdarovala niekoľkými mimoriadne kvalitnými wuxia filmami. Momentálne prichádza film The Promise, ktorý je bohužiaľ aj mojím prvým sklamaním. Za svojimi bratrancami zaostáva asi vo všetkých aspektoch a najbadateľnejšie je to na úrovni scenára, ktorý je maximálne nekompaktný a zmätený. Človek potom nemá jasno, čo film chcel povedať, na čo poukázať, na čo sa vlastne zameriaval. Ústredným motívom je láska? Osudovosť? Zodpovednosť? Raz to a raz ono, ale ani v jednom prípade film nejde dostatočne do hĺbky na to, aby si z toho divák mohol čokoľvek zobrať. Ďalším kameňom úrazu sú dialógy, v ktorých sa síce (podobne ako v ostatných wuxia filmoch) hodne používajú "veľké slová", ale za tými slovami chýbajú skutočné myšlienky. Nemajú ani filozofickú hĺbku Tigra a draka ani emocionálnu nabitosť Klanu lietajúcich dýk, ani (pochybnú) politickú naliehavosť Hrdinu a nič podobné. Charaktery hlavných postáv nie sú dostatočne dobre vykreslené, ich náhle stavy zamilovanosti, zmeny správania, prípadne kompletného životného postoja potom nie sú dostatočne vierohodné a uveriteľné. Z toho potom vyplýva aj kvalita hereckých výkonov. Herci sa snažia ako môžu, niekedy im to ide vynikajúce, inokedy pomenej, to bude ale pravdepodobne chyba hlavne spomínaného scenára, ktorý im dosť zväzuje ruky. Ale predsa za vyzdvihnutie stojí hlavne Nicholas Tse, ktorý kniežaťa obdaril dostatočnou charizmou a z ústrednej štvorice vychádza najlepšie. No a potom tu máme formálne prevedenie, ktoré podľa všetkého bolo Kaigeho prioritou. Vizuálne je to nádherný film s krásnou farebnou kompozíciou, fungujúcim hudobným doprovodom, kamera (hlavne pár pekných štýlových nájazdov) je tiež zvládnutá na vysokej úrovni. The Promise pre mňa predstavuje absolútne víťazstvo formy nad obsahom, to sa možno dalo povedať aj o Hrdinovi alebo Klane, ale tu to zachádza už do takého extrému, že sa stáva dosť samoúčelnou vizuálnou exhibíciou, navyše miestami to už nebezpečne hraničí s vyslovenou gýčovosťou... 5/10 (05.01.2006)

Dalsi z nadherne sa pozerajucich azijskych eposov, ktorych ustrednou temou je laska. V Slube je zaujimavo rozpitvany lubostny nie troj ale dokonca stvruholnik. Popri ustrednom pribehu sa Kaige Chenovi podarilo film obzvlastnit zopar vedlajsimi dejovymi liniami. Vsetko je zamozrejme zabalene do sice nie dokonalemu, ale urcite oku lahodiaceho obalu. (04.01.2006)

najdiskutovanejsi cinsky film v cine vobec. najdrahsi cinsky film vobec. (40 mil. ) a dnes uz aj najlepsie zarabajuci cinsky film v cine vobec. k. chen, po zhangovi najdolezitejsi sucasni cisnsky filmar, mal lahku ulohu. uz nestal v pozici, v akej bol zhang pri hrdinovi. nemusel dokazovat, ze aj konimentalna cina vie spravit dobry a moderny a drahy kung fu film, a lepsi nez ten taiwansky odrodilec ang lee so svojim tigrom a drakom. uz nestal v pozicii prveho draheho cinskeho filmu, uy sa vedelo, ze drahe filmy v cine veida zarobit a ze na seba vedia najst sukromnu produkciu. chan to mal lahke. sluboval film, ktory bude komercnzy no s artovym pristupom. stalo sa. akurat je iny, nez zhangov hrdina ci klan lietajucich dyk. nie je tak suverejne zovrety do gycoveho vizualu ala reklamy na mobilny operator orange. je dostatocne krasny, a aj gycovy, ale akcne sceny nie su baletom ale zabavou v style kung fu hustle. a to ludom nejde dokopy. prekrasna romanticka laska s parodickym humorom a rychlou cinskou vystavbou a sekanim v pribehu. pravda, na to ako im to nejde dokopy sa filmu dari velmi velmi dobre. co viac moze k.chen chciet. a co viac moze divak chciet, china nastastie s blockbustermi zacina a dobre, ze ich vlozila do ruk povodne artovym reziserom. mame sa na co pozerat. (25.01.2006)

Nemám rád filmy, ve kterých se dvě malé děcka přetahují o koláček, tím spíš, když to je film asijský a do češtiny hrozně nadabovaný. Úpis jsem začal sledovat právě od takové scény (tzn. unikly mi asi dvě minuty děje), čímž si to u mě hned zkraje pokazil a když se zjevila jakási víla, zachránkyně omylem utopených koláčků, mé podezření, že je to stupidní pohádka, se změnilo v jistotu. Naštěstí, není pohádka jako pohádka. O jedné hvězdičce jsem uvažoval ještě během děsivě digitální scény se stádem buvolů, ale když o chvíli později hlavní hrdina předvedl své běžecké schopnosti, začal si mě film postupně získávat na svou stranu. Možná (a dost pravděpodobně) to nebyl úmysl, ale svým běžeckým stylem mi Kunlun připomněl Road Runnera, onoho podivného animovaného opeřence proslaveného svým „Beep-Beep“, což jediné hrdinovi Úpisu chybělo k dokonalosti. Kdyby „zabíbal“, už už uvolňuji místo v TOP 10. Mnohokrát jsem si vzpomněl na filmy Stephena Chowa, především na Kung-fu melu, Úpis je o to vtipnější, že se bere zcela vážně. Ale teď už vážně. Pohledem cynika je to děsná blbost, zbroj vojáku vždy pečlivě vycíděná, rány jen aby se neřeklo a za vlasy přitažená story o princezně, která se nemůže zamilovat. Pohledem snílka je to přenádherná pohádka, barvotiskové charaktery, jasné motivace, mnoho úžasných scenérií. Já jsem se nějak nemohl rozhodnout, na kterou stranu se přidat, pohádkovost mě neštvala tolik jako u jiných filmů, nicméně štvala, bojové scény byly příliš „jemné“, aby si snad hoši (a děvčata) neublížili, výtvarné pojetí pěkné, co pěkné, nádherné, co nádherné, kýčovité. Ve snaze o maximální efektivnost působilo vše příliš uměle, chyběla tomu duše. A k čemu je pohádka bez duše? Takovou pak nezachrání ani pár zdařilých nápadů (souboj uvnitř velké kovové koule), ani zamyšlení hodna pointa a už vůbec ne – z mého pohledu – zcela neznámí herci. Je radost na to pohledět, jako na všechny kýčovité věci, a být malým Číňanem, Japoncem, Hong – Kongčanem či Jihokorejcem, možná učůrávám blahem, jako dospělý Čech hodnotím střízlivěji. 60% Zajímavé komentáře: Tommy987, Natascha, t_gon (27.04.2007)

Zajímavě pojatá fantasy pohádka s dramatickým vyzněním. Vizuální stránka a výprava je vskutku úchvatná, přesto mi tam něco chybělo. Nejenže , některé efekty, triky tam nebyl příliš zdařile udělány, ale kámen úrazu leží v postavách a jejich vykreslení. Jako by se tvůrci nemohli rozhodnout zda to bude pohádka nebo akční drama a paradoxně pak trochu ztratili v obojím. Přesto si nemyslím, že by tato pohádka postrádala svoje kouzlo. Cecilia Cheung je nádherná princezna Qingcheng, Nicolas Tse chladnokrevně zlý, charismatický kníže Wuhuan, Hiroyuki Sanada pyšný generál litující svých činů. Rozhodně tu byly dobré nápady a momenty, slušná hudba o kterou se postaral Klaus Badelt, ale dalo se z toho vytřískat více. Vážně to někdy trpí rozkolem, zda hrát na vážnou strunu nebo více na pohádkovou stránku a to se netýká pouze akčních scén a jejich pojetí. Na druhou stanu příběh není hloupý a závěrečná pointa se mi líbila. Takže za ten příběh a hlavně vizuální stránku zvedám hodnocení po druhém shlédnutí o jednu hvězdičku. To dítě ve mně by mi neodpustilo. (10.03.2009)