Ima, ai ni jukimasu

jsem asi moc zahořklá na to, aby mě to dostalo :) radši zůstanu u Lásky nebeské, to je romantika pro mě, ne tenhle asijský super cajdák. Škoda škoda, moje očekávání byla vysoká, ale aspoň mě to utvrdilo v názoru, že zrovna tenhle specifický druh kinematografie mě nebere, moc jsem zhollywoodovala (sakra). (02.01.2010)

Po všech těch korejských romantických filmech jsem ozkoušel jestli se stejně daří i jejich japonským bratrům a musím uznat, že i když není "Be with you" tak působivé, jak jsem čekal má oproti hollywoodské produkci hodně co nabídnout. Příběh není nikterak překombinovaný a jedná se jen o to, že otec s malým synem žijí sami po smrti matky a ta se jednoho dne jako zázrakem vrátí v období dešťů a vůbec nic si nepamatuje. Celé je to však opravdu krásně natočené a nesmírně dojemné, že jsem měl pro jistotu připravené balení kapesníků, které jsem sice nepoužil ale dost často po nich pokukoval. (26.01.2009)

Trošku vypočítavý doják, ktorému som nejako nemohol zožrať príbeh. Zožrali sme už oveľa väčšie nezmysly, ale je nutné to dôveryhodne podať. Napriek nedôveryhodnému, urýchlenému a rozprávkovému objaveniu sa mŕtvej manželky, romantika funguje takmer na 100%. S blížiacim sa záverom som stále nebol úplne spokojný a v duchu som sa pýtal: "odkiaľ to vysoké hodnotenie?". Posledných 10 minút filmu môj celkový pohľad naň podstatne vylepšil. Šikovne podaná dovtedy jednostranná láska do seba v závere pekne zapadá. Film má mnoho silných a dojímavých momentov no ako celok mi až taký vyvážený nepripadal. 70% (24.04.2011)

Naprostý opak k japonským šílenostem je citlivé a svým způsobem roztomilé drama Ima, ai ni yukimasu. Fantaskní rovina s navrácením zemřelé manželky a matky působí velice tajuplně a svěže, zejména i díky lesním exteriérům, které ještě více podtrhují už tak melancholické, ale nikterak prázdné vyznění. Podobně příjemní jsou i herci, zejména ten prcek a Shido, který hází jeden přehnaně nesmělý výraz za druhým. Škoda té násilné pointy na konci. (06.02.2009)

Ani po několika měsících netuším, jak tento film okomentovat. I po té dlouhé době ve mě stále zůstává spousta emocí, které se probudí ve chvíli, kdy si na tento skvost vzpomenu. Slovy se snad ani nedá popsat a kdo má jen trochu romantickou duši, musí si na něj udělat tu chvilku času. Za úspěch považuji, když mi u filmu slzí oči. Zde jsem musel měnit kapesníky. Přitom si nedokáži vybavit, jestli to bylo smutkem, či radostí. Pravděpodobně jsem prohrál boj na všech frontách a s radostí podlehl. (30.04.2008)