Ellie Parker

O lidech, kteří již ani nevědí, kdy jsou sami sebou, neboli každodennost + práce = starosti nižší a střední vrstvy Hollywoodu v moderním syrovém a surovém pseudodokumentárním podání, stejně vyprázdněném a povrchním jak život těch hvězd a hvězdiček, které zobrazují životy nás - socek, bláznů, sexuálních úchylů, narkomanů a jiných obyčejných normálních lidí. Ta vyzvracená zelená zmrzlina je docela dobrou metaforou mé spokojenosti s filmovým "mistrovstvím" tohoto filmu. Experimentální neznamená nutně dobrý - mnohem častěji to znamená triviální nudu a únavu, než duchaplné hledání nového. Umím si však představit, že někoho tento film nadchne hlubokým ponorem do filmové a herecké pravdy. Ale je to opravdu pravda nebo jen role, kterou film na sebe bere? Tento opus zřejmě natočili lidé, kteří se objevili v samotném závěru. Tohle já již nežeru. (20.11.2011)

Indie pocitovka o tápajúcej herečke a meste anjelov. Nepopieram že som sa miestami nudil, ani že som sa miestami zasmial. Je to realitické, neberie si to servítky na ústa a stojí to na Naomi Watts, ktorá zahrá naozaj úplne všetko. Tak trochu ako fiktívny denník herečky z prestávok v nakrúcaní Mulholland Dr.. (20.12.2009)

Scott Coffey nikdy nebude nějak zajímavým filmařem, jeho nezávislé pojetí může někoho až vytáčet. Vytyčil si za cíl „realisticky“ ukázat, jak dnes vypadají nekonečné pohovory, vyčkávání na telefonát a podbízení se filmovým producentům. Za prchavým hollywoodským snem pospíchá Naomi Watts, která své postavě dodává komickou nadsázku, cynismus a hlavně se nebojí být nedokonalá. Chodník slávy na Hollywood Boulevard a Vine Street je zatraceně vzdálený, několik „pravdivých“ momentů se k nám přesto dostává. Ultralaciný kus vznikající na koleni, Keanu Reeves na obalech jen jako vábnička na diváky a skvostná Watts, která by už neměla jíst zmrzlinu. (15.08.2016)

Tak tohle je velmi milé překvapení. Koupil jsem si tenhle film vlastně kvůli Naomi Watts. Když jsem viděl to DVD a označení komedie, čekal jsem nějakej americkej standart s narůžovělým odérem. Bohudík, že jsem se nenechal zmást a to jak vzhledem DVD, tak (jako velice často) víceméně nízkým hodnocením zde. Jedná se o skvělou komedii, která aplikuje mnou velmi oblíbené prvky - nekonveční experimentální styl(někdy jakoby lehce dokumentarní), minimalismus, nápady, herecký prostor a vyníkající herecký výkon Naomi Watts, která zde měla dostatečné místo pro svou exhibici a je také prostá všech typických kýčovitých komediálních prvků. Styl téhle komedie mi spíše přiapadal takový skandinávský. Je vidět, že když se chce, tak označení americká komedie, nemusí být vždy tisíckrát okoukanou přehlídkou tiscíců komediálních klišé (ovšem jak asi spousta místních diváků nejspíš upřednostňuje). Velmi slušný debut Scotta Corffeye, který se v mnohém isniroval (a vlastně nejen insiproval) u Lynche v MulhollandDrive, ale v žádném případě jej nerozkradl. 90% (30.01.2010)

Během sledování Ellie Parker jsem si vzpomněl na vyprávění české emigrantky Dagmar Bláhové o tom, jak vypadala její herecká kariéra ve vzdálené Austrálii, kde se zúčastňovala těch nejobskurnějších hereckých aktivit, jako byly šou při otevírání nových supermarketů nebo kýčovité estrády v televizi, a kdy musela být vděčná za jakoukoli nabídku. A zároveň jsem si připomněl slova Jana Třísky po jeho návratu ze Spojených států, kdy líčil, že žádnou práci v Americe neodmítl, protože si byl vědom toho, že na každou příležitost čeká padesát jiných herců, kteří ho rádi zastoupí, no a složenky se jaksi platit musí. Kladem filmu o hereckých outsiderech, kteří vymetají kdejaký konkurz v naději, že si jich produkce všimne a otevře se jim cesta k vysněné slávě, je účast Naomi Watts, která je nejen výborná herečka, ale navíc se v těchto vodách pohybuje jako doma, zkrátka a dobře do detailů ví, o ve filmu jde. Podobně jako její kolegové, všichni bez výjimky hrají s chutí, včetně malých štěků. Ellie Parker je typický nezávislý snímek, možná až příliš nezávislý, je z těch, které vypadají jakoby scénář vznikal na koleně ve spolupráci celého štábu. Obsahuje řadu zajímavých a na kořen věci jdoucích momentů, stejně jako bezradné pasáže a dokonce i pod úroveň obecného vkusu jdoucí situace, jako je scéna s modrými zvratky. Celkový dojem: 60 %. (20.09.2009)