Posedlost

Popravde receno, moc nevim, co si o tom myslet. Film ze zacatku pripomina takovy psychologicky drama o rozpadu manzelstvi, kde se on a ona neustale hadaj, porad je nejakej rev a po pul hodine uz to zacne bejt otravny. Jenze nekdy po ty pul hodine se taky zacne konecne neco dit. Jenze je to desny psycho, kde se postavy chovaj nelogicky, cely je to zmateny, kolikrat jsem nechapal, co se to deje a obcas si to hraje na umeni. Navic tady neni snad jedina normalni postava, vsichni se chovaj jak magori, neustale se bud chechtaj nebo rvou, maj sileny vyrazy, neustale hazej telama a klepou se, jak kdyby meli zachvat a fyzicky si ublizujou. Navic se to odehrava v nejakym naprosto vylidnenym meste, takze videt nekoho krome hlavnich postav na ulici je skoro az zazrak. Jenze ackoliv jsem to moc nepobiral a postavy jsou naprosty silenci, zaroven se filmu neda uprit hodne sugestivni atmosfera, radne nechutny zabery, naprosto dokonaly triky a to i podle soucasnejch meritek a hlavne genialni herci, kde Neill pravdepodobne dostal jednu z nejvetsich hereckejch prilezitosti a stoprocentne ji vyuzil. Takze vlastne ani nevim, jestli se mi to libilo nebo ne, ale rozhodne to bylo hodne pusobivy. (15.11.2010)

Právě jsem zhlédl POSSESSION a jsem vyčerpaný po psychické stránce. Deprimující, bizarní, na psychiku těžko vstřebávající dílo. Isabelle Adjani je geniální herečka, její hysterické záběry a vyzařující šílenství je v té nejkrutějším formě jakou jsem, kdy viděl. Podobný ANTICHRISTU (tenhle film má Trier určitě moc rád) a Andrzej Zulawski je filmový umělec. (31.07.2013)

Tak čo k tomuto napísať? Snímok mi poriadne prečistil dutinu lebečnú a len ťažko sa komentuje. Snáď len toľko, že patrí k filmom, ktoré diváka zasiahnu a duševne rozleptajú. Slovami bizarné, ťaživé, náročné, deprimujúce, psycho, únavné.... Jednou vecou som si však istý, nikdy predtým som vo filme nevidel tak geniálne zahranú ženskú posadnutosť, úžasný výkon, úžasná Isabelle Adjani. Ani vlastne neviem prečo som snímku nedal plný počet, asi to chce ešte druhé, prípadne tretie pozretie. 89/100 (23.06.2014)

Napriek pracovným úspechom, Markovo manželstvo leží v troskách. Správanie jeho ženy sa stáva čoraz nepredvídateľnejšie. Jedného dňa po príchode domov, nachádza byt prázdny. Po niekoľkých hodinách zazvoní telefón, v ktorom mu manželka oznamuje, že má niekoho iného a chce ho opustiť. Je ale všetko skutočne tak, ako sa na prvý pohľad zdá? Čo je skutočnou príčinou manželkinho psychicky labilného správania? Tak som sa konečne odhodlal. Psychologická dráma s prvkami hororu zobrazujúca krízu manželstva či milostného trojuholníka. Herecké výkony boli skutočne nadštandardné. "Possession" ma však spočiatku veľmi nebavil. Nie, že by bol nudným, ale partnerských hádok mám v práci denno denne až až, a už ma to tak nebere. Následná "čudnota" ktorá v druhej polovici snímku postupne vyplavuje na povrch + rozuzlenie síce zaujali, ale mimoriadne nadšenie, ako podaktorí užívatelia, nezdieľam. Film ma nepohltil tak, ako som očakával, ako by mal. Každopádne, som rád, že som ho videl a neľutujem jeho odsledovanie. V 80 rokoch to musel byť pre diváka šok. Inak musím dodať, že Isabelle Adjani bola (a hádam ešte aj je) neskutočne krásna žena - 65%. (23.06.2014)

Posedlost je jako do srdce zabodnutý nůž, jímž Andrzej Żuławski pomalu otáčí. Mnohovrstevný hororový snímek útočí na divákovu komfortní zónu a míří do tak krajních poloh lidské psychiky jako málokterý jiný film. Herecké výkony Isabelle Adjani a Sama Neilla jsou opravdu excentrické, balancující na hraně psychického zhroucení. Żuławski zobrazil opravdu chladnou a špinavou vizi rozkladu vztahu dvou lidí v těžko stravitelném, působivém a nezapomenutelném díle. A ta hudba! Jsem rád, že jsem měl šanci Posedlost vidět na velkém plátně i s následným komentářem přítomného Sama Neilla, který film viděl znovu po téměř 40 letech a vzpomínal na natáčení jako na nejextrémnější zážitek svého kariérního života. [Sitges 2019] (15.10.2019)