Kotch

Opět jedno z těch náhodně zhlédnutých děl, kuriozitou je, že až po nahlédnutí sem jsem zjistil, že v hlavní roli byl Walter Matthau a že se nejedná o nějaký zapomenutý bezvýznamný snímek, nýbrž o film ověnčený kdejakou cenou. Film o stáří. Ale na nějaký patos, naříkání a melancholii v něm není prostor, jde o celkem optimisticky naladěný snímek Kotch chodí světem a hledá svou důležitost ve více či méně smysluplných dialozích či konání. Příjemná oddechovka, u které není důvod šetřit hvězdičkami. (11.05.2012)

Walter Matthau poprvé v roli dědka a v režii Jacka Lemmona. Hraje upovídaného pána jménem Joe Kotcher, který žije se synem a snachou (Lemmonova žena Felicia Farr) na poklidném předměstí, dává se s kdekým cizím do řeči a ze všeho nejradši hlídá svého vnoučka Duncana. Ale protože se paní domu zdá příliš lehkovážný, najme na hlídání studentku Ericu. Kotch se cítí jako páté kolo u vozu a Ericu zprvu chápe jako svou rivalku. Snacha ho časem nenápadně vyštípe z domu a Erica se musí práce vzdát, protože čeká dítě. Nemá kde bydlet, Kotch nemá o koho se starat a z obou vyděděnců se tak stanou nečekaní spojenci, závislí jeden na druhém... Ten film se podobá tolika melodramatům o starých lidech a jejich pocitu nepotřebnosti, kolik jich jen televize vysílaly každé druhé sobotní odpoledne posledních dvacet let. ;-) Liší se od nich snad jen tím, že akcentuje vlídný humor a naopak potlačuje takový ten ulepený sentiment a levné metafory typu padajícího listí, nikdo v něm neumírá ani nikomu nic nevyčítá a vyznění je veskrze pozitivní. Režie Jacka Lemmona je nenápadná, neexhibuje a nepřeceňuje svůj význam. Titulní role byla prý původně určena Fredricu Marchovi, ale Walter Matthau byl skvělá volba. Nejen proto, že v padesáti letech zahrál přesvědčivě o generaci staršího člověka. Také proto, že se při tom úplně vyhnul obligátním stereotypům. Žádná mektavá mluva, třesoucí se končetiny, záhrobní chrchlání, nic takového. Kotch je vlastně nejvyrovnanější postava ve filmu, události v něm glosuje s humorem vlastním Walterovi a stáří se u něj projevuje spíš jako schopnost rozeznat důležité od malicherného a brát život, jak je. Zajímavý kontrast k Walterově postavě Willyho Clarka ze Vstupte!, který byl v přístupu k údělu seniora Kotcherovým pravým opakem. :-) 80% (22.09.2010)

Netuším, koľko rokov mal mať Joe Kotcher, ktorého sa neúspešne pokúšal zahrať 51-ročný Walter Matthau, viem iba, že ma celý film svojou nekonzistentnosťou dosť dráždil. Po Remember, ktorý so videl pred pár dňami je to ďalší film, ktorý by mi ako rovesníkovi mal byť blízky a namiesto toho ma odpudzuje. Je to už 15. film, ktorý som videl s W.M. a ani tento neprekonal priemernú až podpriemernú úroveň ostatných. (19.10.2017)

Film režiséra J. Lemmon (prípadne scenárista J. Paxton – na základe knihy K. Topkins) na sebe, prípadne v sebe, nesie také témy (áno, je ich viac), ktoré sú v dnešnej dobe možno aktuálnejší ako kedykoľvek predtým. Príbeh pána Kotcha a jeho osobnosť parádne stvárnil W. Matthau (nominácia na Oscara je zaslúžená). A kto je pán Kotch – to je pekne zhrnutý v liste , čo zanechá Erica (jej postavu pomerne presvedčivo hrala D. Winters). Osobné hodnotenie: 73% (***) (19.01.2020)

Film, ktorý v mojich očiach získava body aj za predstavu, ako by spracovanie takéhoto námetu dopadlo dnes. Buď ako uslzený sentiment, alebo ako prvoplánová rodinná komédia, založená na rozdieloch generácií. Kotch vyzerá ako konvenčnejší zástupca nového Hollywoodu a jeho dej nie je to, čo ho posúva vpred a čo si z neho budete pamätať. Dôležitejšie sú jednotlivé scény, dialógy a civilne pôsobiaci herci. 70% (18.09.2017)