Mongol - Džingischán

Čekáte epický velkofilm o vládci jedné z největších říší? Budete zklamáni. První polovina svým rozsahem připomíná lokální ochotnické představení, kde mezi sebou bojují nanejvýš vesnické klany. Bitva za sjednocení Mongolska se odehraje těsně před koncem, resp. pouze začne, skončí tím, že přijde bouřka. (Ale ano, jízda těch maníků se dvěma šavlemi je übercool.) A Čingischánovo dobývání a tažení je zmíněno až v titulcích. Ale to by nebylo to nejhorší. Zásahy "vyšší moci" do děje vyvolávaly záchvaty smíchu. A nejen ty, třeba i putující mnich. Všichni se chovali divně a nekonzistentně, Džanucha ani nebyl zahrán uvěřitelně, spíš opět k smíchu. Mladý temüdžin naopak již v 9 letech vyvolával respekt, jak uvědomělý a schopný byl. Zkrátka, Mongol je retardovaný a nekonzistentní film. Celé to spíš vypadá jako putovací reklama na Mongolsko/Kazachstán/Čínu (asi jako Nový Zéland v Pánu prstenů). 50 % (06.04.2008)

Byl jsem rád, že jsem se s tímhle filmem setkal. Měl jsem totiž tu možnost vidět příběh z historie z trochu jiného koutu světa, než nám tvůrci filmů většinou nabízí. Mongol je tak opravdu dost zajímavý film. Táhne za sebou svojí vlastní atmosféru, fakt, že film nikam nepospíchá a taky skutečnost, že ve filmu není prakticky žádná bitva. Čingischán je tedy hlavně o životě, o kočování, o způsobu výběru mezi životem a smrtí a skutečností, že Mongolové to nikdy neměli jednoduché. A to ať v jakémkoliv případě, který se jim naskytl. To, že ve filmu ale není prakticky žádná obří masová bitva mu možná ubírá na kvalitě. Na druhou stranu jsem se ale setkal s neuvěřitelnou přírodou, náturou, která je tomuto národu vlastní a nakonec jsem se dostal i před práh samotných mongolských rodin, které mi ukázali způsob kočovného života. Svým způsobem jsem nakonec spokojený byl. Historický velkofilm nemusí být záměrně jen plný akce a i přesto dokáže vcelku pohodlně fungovat. Tedy také v případě, že Vám nevadí dlouhé záběry na přírodu a fakt, že kamera víc mluví obrazem, než herci dialogy. (18.04.2011)

Předem konstatuji, že ta čtvrtá hvězda je za Asana, protože tenhle chlápek má hodně do sebe, jak jsem měla tu čest ho nedávno vidět. Nebyla lehká cesta ke sjednocení Mongolů, neb jsou to palice tvrdé, jezdci a bojovníci skvělí a pořád lpěli na starých tradicích. Jurty vás zrovna nezachrání, v širé stepi a poušti se opevnění budují fakt špatně. Zkrátka, malý Temudžin neměl od dětství na růžích ustláno a zažil si svoje. Šel za svým snem, snažil se být čestný, jen co si budeme namlouvat, jako beránek by neuspěl a nestal by se jedním z největších dobyvatelů v historii. Ale kdo já jsem, abych tu dobu soudila, že. A tak, nebylo to vůbec špatné, od Kazachstánců s Bodrovem ! (24.07.2017)

Celý příběh je úděsně pomalý a táhne se jak slimák na invalidním vozíku. Ano, kostými, krajina i herci jsou přesvědčivý, ale se s tou rychlostí by zarostli mechem. Ve filmu je scén, jež posunují příběh, že by šli spočítat na jedné ruce a ještě jsou roztáhlé do dvou hodin. Kdyby to alespoň zachránila nějaká akce, jež se tu krásně nabízí, avšak krom tří minutových bitevních scén první půlku filmu pouze koukáme jak hlavní hrdina nemá nic a druhou jak ho o to nic ještě připraví.. Zklamání... ale ty dvě hvězdičky za autentičnost a odvahu skusit něco takového natočit... (03.01.2014)

Po tunajších rozpoltených reakciách som očakával nudný film a la Alexander Veľký, obohatený o niekoľko mytologických prvkov - no som rád, že tomu tak nie je a film samotný je tak dobrý ako to ukazuje jeho dosť nadupaný trailer. Ako tu už bolo povedané, film je viacej mytologickým dielom ako historickou drámou presne sa držiacej dobových prameňov, ktorých aj tak nie je priveľa. S tým strihom, proti ktorému to má väčšina výhrady, je to presne tak ako napísal Tetsuo, vlastne znásobuje mytologické atmosféru snímky (najlepšie videné v Temudžinovom prvom oslobodení), i keď je tiež pravdou, že niekde sa vydaril viac a niekde menej. Režisér Sergej Bodrov si dal naozaj záležať na vizuálnej stránke filmu a výsledok je ohromujúci, hlavne za podpory veľkolepej kamery snímajúcej úžasne danosti prekrásnej krajiny. Veľmi pekne sú potom ukázané aj tradície Mongolov a ich kočovný spôsob života. To, čo by som filmu akosi vyčítal, je slabšia hudobná stránka absentujúca hlavne v bojových scénach, tak aj celkovo akcia vo filme je asi najslabšie zvládnutá, čo sa dá možno prisúdiť nedostatku financií - aj napriek tomu je však film krvavý dosť. Tiež by sa dalo polemizovať nad postavou samotnému Temudžina, určite v mnohom ziidealizovanou, avšak ako hlavnej postave sa mu muselo dostať aj niekoľko vznešenejších vlastností - mne osobne sa viacej páčil herec Honglei Sun ako Jamuga. To čo je možno pre mnohých kameňom úrazu je, že aj napriek nespochybniteľnej veľkoleposti príbehu, sa žánrovo nejedná o hollywoodsky historický blockbaster, na ktoré sme už zvyknutý, keď produkty ruskej, či východoázijskej kinematografie sa stali už skôr ojedinelými. Oproti tomu je však starý Džingischán (1965) s O. Sharifom v hlavnej úlohe a zvyšku amerických hercov v mongolských úlohách veľmi slabým a neporovnateľným odvarom. Mongol je u mňa niekde na polceste medzi 4 a 5*, bol však pre mňa po dlhej dobe ozajstným nevídaným filmovým zážitkom a hodnotenie sa mi aj napriek miernemu prilepšeniu zdá vlastne adekvátne. Skutočný filmový epos. (30.06.2008)