Nomad
Көшпенділер
Кочевник
Nomad: The Warrior
Scenár:
Rustam IbragimbekovHudba:
Carlo SiliottoHrajú:
Jay Hernandez, Kuno Becker, Jason Scott Lee, Doschan Žolžaksynov, Archie Kao, Mark Dacascos, Aziz Bejšenalijev, Kuman Tastanbekov, Ayanat Ksenbai (viac)Obsahy(1)
18-té století Kazachstán. Obrovský región strohé a kruté krásy, ohraničené Čínou, Tibetem a Ruskem. Hrdý a bojovný kazašský kmen přežil staletí, vzdoroval kočovným nájezdníkům, odolával hrozivým Jungarům a též odvrátil zkázy přicházející z vlastních řad. Oraz, mystické a bojové místo (velké síly), předpovídá zrození nového hrdiny. Tento chlapec Mansur je určený k sjednocení kazašského rodu a k tomu, aby ho vedl k slavnému vítězství proti nepřátelům. Hrozná předpověď Orazu, Jungar panovník Galdanu povolal generála Sharisha, aby našel chlapce a zabil ho. Avšak Oraz se za každou cenu snaží Mansura ukrýt a odevzdat ho jeho otci Sultanovi Walimovi. Léta plynou. Mansur potomek legendárního bojovníka Ghenghis Khana, a Erali opuštěný sirotek neznámého pastýře, jsou cvičeni v bojových umění. Chlapci spolu vyrůstají, spolu trénují a jsou si blízcí jako bratři. Jeden je tu, aby vedl Kazachstán k úspěšnému vítězství a druhý, aby mu ukázal jakou cenu má v životě přátelství
Když se Mansur i Erali bezhlavě zamilují do statečné a krásné Gaukhar, jejich vzájemná oddanost se ztrácí pod náporem mocné čarodějky lásky. Město Turkestan spadne pod nadvládu Galdanu. Mansurův otec je zavražděný a Gaukhar unesená Jungary. Nastává čas boje muže proti muži. Mansur zabije mocného Sharishe, ale sám je chycen Galdanem. A je to právě Gaukhar, která ho zachrání před jistou smrtí a umožní mu čelit svému osudu. Nomád je epický příběh jednoho hrdinského osudu a o záchraně království před invazí. Dobro v konfrontaci se zlem, přátelství je pokoušeno žárlivostí, láska je obětována na oltář smrti. Legenda se zrodila. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (57)
Na můj vkus se tu moc kecá a málo sekají palice. Klišé z filmu přímo přetéká, stejně jako ty věčné řeči o vyvoleném vůdci a podobně. Na druhou stranu, řemeslně jde o vcelku zdařilý snímek, na výpravě se nešetřilo a pár dobrých akčnějších scén by se taky našlo. Ve srovnání s asijskou produkcí typu "Sedm mečů" "Nomád" určitě obstojí. Jo, a nějaké historické nesrovnalosti bych v tomhle příběhu neřešil - zvlášť ne ve srovnání s tolik opěvovaným "Gladiátorem" nebo "Trójou", jejichž jména tu v kterémsi komentáři také zazněla. Nehledě na to, že zrovna v té "Tróji" je těch hluchých míst a nesnesitelné užvaněnosti daleko víc než v "Nomádovi". ()
Ač byste podle synopse čekali velký výpravný velkofilm zaměřený na politiku, osídlování a podobné problémy, nic takového se nekoná. Passer naprosto nepochopitelně klade důraz ne na historii a dobové reálie, ale vizuální stránku a bojové scény. Ty zprvu působí v celkovém vyprávění svěže, ale dále zjišťujeme, že to je hlavní pilíř celého snímku a téma sjednocení kmenů jaksi ustupuje do pozadí a je pouhým pojítkem mezi dalšími a dalšími akčními orgiemi, které jako by byly převzaty z Království nebeského nebo Pána prstenů. Je nám jen připomínáno, že stará dobrá ruská (resp. kazachstánská; ale to je jedno) kinematografie je zřejmě pryč a ta nová se chce ubírat směrem Noční hlídky. A je to škoda, protože před 20 lety mohl být z tohoto námětu skutečný trhák, a ne jen „hollywoodský produkt“ blízkého východu. ()
Majestátní hudba 90% času brutálně přebíjí obraz. Do toho se tu někdo velmi ošemetně pokouší nabourat stylovost patentovaných hollywoodských velkorozpočtových "mečařin", přičemž výsledek mutuje do nesnesitelně patetické a skutečně jen místy zábavné šarády o několika stanech, jutách a jednom zaprášeném městečku. Potěšující je choreografie jednoho veskrze přátelského utkání, ostatní bitvení působí jako nepovedená krevní transfúze. Smutným faktem je, že se polovina filmu skládá ze záběrů na koňmo pendlující osoby, až se může zdát, že sledujeme pečlivě vystavěný dokument o technikách jízdy. A pak to někdo hodnoťte! ()
"Keď sa všetci zjednotíme a spojíme tak zvíťazíme!" - v tomto duchu je posolstvo prezidenta Kazachstanu Nursultana Nazarbajeva v úvodných a záverečných titulkoch. Film o tom prvoplánovo presviedča, doplnený mdlou love story, plytko filozofujúcim mudrcom a nedostatočne krutými dobyvateľmi. Desiatky krásnych pohľadov na šírošíre pustiny kazašských hôrnych stepí boli sú jediným výraznejším prínosom prepatetizovaného supermanského mýtu. Na príklade tohto veľkofilmu vidieť, že pri štátom štedro dotovaných akciách končí väčšina nádielky v bezodných vreckách lúpežníkov bez rozdielu národností. A môže ho režírovať ktokoľvek, aj keď na spolutvorcu českej novej vlny Ivana Passera je to čajová slabota. P. S. Myslím, že takto nejako by dopadol pripravovaný slovenský štátny veľkofilm Pribina, ktorý dostal niekoľkomiliónovú ministerskú injekciu. Nevzniklo síce nič, len peniaze sa kamsi stratili. A teraz neviem, čo je za takéto peniaze lepšie: vzniknutý podpriemer, ktorým sa fanúšik filmu chtiac-nechtiac nejakým spôsobom aj tak tak zaoberá alebo len čisté zlodejstvo a prázdny stôl. ()
Ve snaze prorazit do zahraničí a zavděčit se co největší mase diváků se Kazachstánci rozhodli natočit svůj národní filmový epos se striktním dodržováním hollywoodských šablon. Máme tady dva nejlepší přátele milujíc stejnou ženu, neporazitelný hlavní hrdina je snad samotný Hercules, hrdinův učitel/kmet promlouvá prázdné monology... Ale všechno tohle by ještě nebylo tak strašné, kdyby Nomádi nebyli v celku tak zoufale nudní a ničím nezajímaví. Teda, nedovedu se představit, že by to mohlo dopadnout hůř. ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (7)
- Režisér Ivan Passer komentoval, že pro film s na kazašské poměry astronomickým rozpočtem "jsem dal dohromady snad nejlepší štáb, jaký bylo možné sestavit - pracovali tam lidé osmnácti národností a všichni se zkušenostmi z hollywoodské produkce. Podmínky natáčení ale byly velmi tvrdé a technicky nevyhovující. Třeba v ateliéru nebylo vůbec nic a všechno jsme si museli přivézt. Dokonce i dělníky - stavěli jsme totiž celé historické město a Kazachové pracovali jen asi tak dvě hodiny po ránu. Navzdory všem obtížím mi Kazachové a jejich nádherná země přirostli k srdci." (NIRO)
- Ivan Passer nezůstal ve funkci režiséra až do konce natáčení, což později vysvětloval takto: "Příběh se odehrává v létě, my jsme začali po různých odkladech natáčet až v září 2003 a všechno se ještě prodlužovalo. Stále trvaly i finanční problémy. Takže když napadlo asi třicet centimetrů sněhu a v mrazu zmrzlo několik vycvičených koňů, řekl jsem dost. Domluvili jsme se, že budeme pokračovat na jaře, ale zbylo tak málo peněz, že jsem pokračovat nemohl. Pak to převzal a ve zkrácené verzi natočil Sergej Bodrov. (...) Dohlížel také na sestřih, který dělali dva střihači. Na tom jsem se už nijak nepodílel. Jako první viděl film Nazarbajev a prý se mu líbil. Věřím, že filmy mají duši, mají svůj život a hledají si cestu, jak přežít. A Nomád měl vůli přežít." (NIRO)
- Původně měl film vzniknout čistě v režii Ivana Passera, který později vzpomínal: "Při natáčení Stalina jsem se v Moskvě přes Nikitu Michalkova seznámil se scenáristou Rustamem Ibragimbekovem, který napsal historickou ságu o tom, jak se z kazašských kočovných kmenů stal národ. Byl to nápad prezidenta Nazarbajeva - chtěl mít hollywoodský velkofilm, který by ukázal světu bohatou kazašskou historii. Kazachové byli kočovníci a jejich historie se zachovala jen v ústní tradici. Tak vznikl příběh o Mansurovi, což byla historická postava sjednotitele, opředená legendou. Stalin udělal z Kazachstánu odkladiště vyhnanců, na severu zěmě začínal gulag. Rusové si z něj udělali také střelnici, kde zkoušeli atomové zbraně. Kazachové jsou přitom velmi hrdý národ. Kazach znamená v jejich jazyce svobodný člověk. A ten film vypráví právě o jejich hrdosti a touze po svobodě." (NIRO)
Súvisiace novinky
Česká nová vlna opět boduje!
Česká nová vlna trvala v rozmezí od začátku 60. let až po jejich konec, respektive nástup normalizace. To, že se jednalo o opravdu zlatý věk československého filmu, snad dostatečně dokazuje čtyřleté… (viac)
Reklama