OMO - Cesta do praveku

Cestopisný dokument, kde mi poriadne pílil uši komentár od Zuzany Fialovej, nielen že nemusím jej hlas, prejav, ale tie reči mohli byť iné, škoda, že nenechali rozprávať aspoň tú členku tej výpravy. Na odporúčania svetovej zdravotníckej organizácie ohľadom liekov a farmaceutický priemysel mám svoj názor, no je jasné, že pre belocha a nielen neho je potrebné sa poriadne chrániť proti chorábam akými sú malária. Svojím spôsobom je to skvelo zvládnutý jednoduchý dokument s popisom udalostí počas cesty s podľa mňa dobrou kamerou. Borci ako Barabáš, Valušiak sú tu doplnení ďalšími dobrodruhmi, ktorí nám prinášajú pútáve sfilmované dobrodružstvo ako z nejakej knihy. (03.01.2014)

Toto nie je len dokument, toto je dobrodružstvo. Cesta raftom do neznáma po neznámej rieke pomedzi hrochy, krokodíly, jedovaté hady, mierumilovné a agresívne kmene. Film je zároveň mementom, pretože novší dokument, ktorý nasledoval, prezradil, že rieka OMO a kmene, ako sú tu zachytené, dnes už neexistujú. Na rieke Číňania stavajú obrovské priehrady, príroda sa mení na plantáže a kmene namiesto tradícií začínajú používať mobily. –––– Pred nami je 600 kilometrov plavby perejami po neznámej rieke. Bez možnosti dovolať sa akejkoľvek pomoci. Presne tak, ako to má v divočine byť. Presne tak, ako sme si to želali. (21.06.2019)

Zostal som úplne ohromený celou cestou dolu riekou, nevdojak som si neustále pripomínal jeden z mojich najobľúbenejších filmov - Apocalypse Now. Všetka česť zúčastneným na výprave. Niekedy trochu meditatívne obrázky, inokedy akčné. Moju pozornosť si snímok udržal bez problémov. Nádherné scenérie a exotika na plné gule. Problémom ale je, že snímok trochu nevkusne zostarol. Chaotický úvod a "perfektná" hudba film trochu na škodu degradujú. Spomeniem ešte low budget kameru a pátosový naratív Zuzany Fialovej. Ale teším sa na ďalšieho Barabáša. Za štyri hviezdy. (01.02.2023)

Abyste navštívili pravěk, nemusíte listovat knihami Josefa Augusty a Zdeňka Buriana. Stačí vzít raft a pokusit se splavit největší etiopskou řeku OMO, až ke končinám, kde noha turisty nepáchne jak je rok dlouhý. Ničím neohromující, i tak ale zajímavý dokument, v němž nejvíc upoutá agresivita zlodějského kmene Mursí, na jejichž území se musí platit snad i za to, že dýcháte jejich vzduch a zamrazí ze "zkrášlování" jejich žen způsobem, při kterém si rozřezávají dolní ret a do něj si postupem času vkládají čím dál větší talířky. Dále uvidíte, že lze přežít i ušknutí zmijí gabunskou, jejíž jed bez problémů dokáže usmrtit několik desítek lidí a s hořkým pocitem zjistíte, že jediné, co bohužel dokáže poskytnout naše "vyspělá" civilizace primitivním kmenům hluboko v afrických džunglích, jsou smrtící samopaly ´kalašnikov´ v rukách křováků. (31.07.2006)

Celkem příjemná výpravička mezi negry a negryně, jejichž civilizace se nikam nepohla. Naši slovenští borci proraftí bahnem zbarvenou řeku Omo a při té příležitosti se seznámí s několika kmeny různých mentalit. Od přátelských až po zlodějské. Docela mě překvapilo, že negřící měli pár kalašnikovů. V těchto končinách bych je nečekal. Jinak jsou samozřejmě hodně primitivní, protože jen kokot si může rozříznout držku a vložit si tam hliněný kotouč. Docela mě pobavilo, že si jeden frajer hrál ještě na většího frajera a kousla ho zmije. Já bych dobrovolně do rukou zmiji nevzal ani její mládě malé hádě. Místy na mě doléhala nuda, protože je dokument poměrně jednotvárný. Každopádně pro samotné aktéry to musel být parádní zážitek s jedinou chybičkou. Kromě krásných zážitků si domů přivezli i několik druhů malárie. Lepší 2*. (14.01.2014)