Audience

naprosto nejlepší havlova hra.. už dlouho moje oblíbená..(komentář jsem se opovážil napsat teď) reflektuje v sobě spoustu věcí.. ať pomíjivých jako naštěstí třeba komunismus, politickou dobu, nebo bohužel pomíjivých.. autobiografická hra s krásnou výpovědní hodnotou.. ten kontext na cenění hry obrovsky přidá.. ale naštěstí je tam spousta věcí jak pro čechy tak pro celé lidství a jeho vlastností typických.. navíc pro divadlo(i dobře podané ve filmu) miluju rozhovor, komorní drama, tu absurdní, a o to přesnější.. skvělé reálné vrstvení omýlaných slov.. je to paradox.. (20.12.2011)

Občas si situace žádá, abych svůj kulturní život proložil také nějakým tím divadlem. Bez mučení se přiznám, že nejsem zapřísáhlým fanouškem a obdivovatelem Václava Havla. Toto představení se mi ovšem nesmírně líbilo. Na naprosto jednoduchém principu vystavěný "hospodský" dialog kritizující nešvary socialismu. Představení se mi zřejmě tolik líbilo i proto, že podobné hospodské debaty už člověk zažil tolikrát, že se s nimi krásně dokáže sžít. Politických narážek se do hodinové představení podařilo vměstnat opravdu spoustu. Jediným malinko smutným faktem zůstává to, že "systém vzájemné výpomoci" nebyl výdobytkem své doby, ale přenesl se i přes změnu režimu. (01.07.2018)

Vděčný a věčný střet dvou nesourodých lidí (zde intelektuál v konfrontaci s  profesně nadřízeným a "dozorujícím" ožralou s funkcí) jehož úspěch přisuzuji neznalosti obyčejného diváka dramatům Ionesca, Becketta a dalších a především postavě nekriticky přijímaného autora. Dvě hvězdičky za všechny herce a třetí za nostalgii s jakou na dobu, kdy jsem záznam poprvé shlédl, vzpomínám. (27.03.2024)

Autobiografická vzpomínka na krušnou dobu, kdy vědecké kapacity a kulturní osobnosti byly nuceny pracovat jako topiči, kopáči, či valeči sudů v pivovaře. Někdy i pouhý monolog tupého sládka může o absurditě doby vypovědět více, než stohy učebnic. Ale kdo by čekal příběh s košatým rozvrstveným dějem, ten ať se obrátí jinam. Audience je spíše situační jednohubka. Malá, ale chutná :o) (03.10.2005)

Popravdě - Dokud mi nedošlo, jaký je Landovského záměr, bavil jsem se tak nějak polovičatě. Ale s každou minutou byl můj pocit lepší a lepší. Až jsem se dostal do naprosté spokojenosti. Vždyť Landovského výkon zničil i Abrháma. Měl jsem trochu obavy, zda mi Havlovy hry budou sedět. Teď už se nemohu dočkat další. (08.04.2011)