Vojna a mier

Chvílemi je znát, že na režisérské židli sedí skutečný mistr, ale po většinu doby jsem se prostě zoufale nudil. 1) Sovětské historické filmy vždy čpěly patosem a umělohmotnou chutí a o tomto to platí obzvláště: umělý je i zvuk, což dabing ještě umocňuje. Postavy bez života se mátožně plouží před kamerou a bez nadšení recitují své repliky._____ 2) Opěvované bitevní scény jsou vskutku velkolepé, pokud tedy obdivujeme nákladnou produkci a nespornou schopnost režiséra ukočírovat tisíce vojáků a hromady zbraní. Dnes se podobné výjevy řeší ve studiu pomocí triků...a určitě to v těch povedených případech není horší. Na filmech mě nijak netankuje, že zobrazovaní vojáci jsou skuteční a pohled na pláň s 12 000 komparsisty (bitva u Borodina) je autentický._____ 3) Jistě, Bondarčukovi lze připsat mnohé zásluhy. Přenesl na plátno zřejmě největší bitvu ve filmové historii. Prosadil herce, kteří tehdy měli zákaz účinkování ve filmech. Za přibližně 8 300 000 rublů (velmi přibližný přepočet - asi jednu a čtvrt miliardy dnešních korun) nabídl na tehdejší dobu ohromující podívanou, při jejímž sledování se ale zoufale nudím. A to jsem, prosím, spokojeně přelouskal ty čtyři Tolstého knihy už někdy ve svých patnácti letech._____ 4) Už fakt, že francouzské rozhovory ruské šlechty byly doprovázeny francouzskými (!) titulky, mě měl varovat. (29.08.2017)

Nádherný filmový brutalismus. Jsem naprosto unesený. Bondarčuk je génius a bez nadsázky v dost věcech předběhl dobu. S inflaci je to jeden z nejdražších filmů všech dob, kdybych tam započítal tehdejší sovětskou paritu kupní síly, tak se nikdy nic tak drahého nenatočilo a nenatočí. Ke konci já z toho byl po 7 hodinách dost vyzdimany. Ale stálo to za to. Měl bych výhradu k některým hercům a dialogům a myslím že by bylo umění jak řemen to sestříhat do verze bez dialogů:))) Trochu mi to nešlo přes pysky při těch zvěrstvech co Rusko dělá na Ukrajině a propagandy tu je jak máku. Ale je až fascinující, jak Bondarčuk potlačil postavy a nechal zářit pomyslného sovětského člověka. 9/10 (17.02.2023)

V niekoľkých komentároch som priznal averziu k herectvu Woodyho Allena, ale súčasne obdiv k jeho skvelým bonmotom. Tu je jeden vhodný na úvod ku komentáru: "Skončil som kurz rýchločítania a dokázal som prečítať Vojnu a mier za dvadsať minút. Je to o Rusku." Je to veľmi výstižné. Klasická literatúra je dnes okrajovou záležitosťou. Kedysi sa hovorilo, že klasika je všetko to, čo by človek chcel mať prečítané, ale do čoho sa mu vôbec nechce pustiť. Preto je Bondarčukova Vojna a mier akýmsi filmovým dinosaurom, ktorý má toto obrovské dielo sprostredkovať tým, ktorí nenájdu odvahu stráviť týždeň čítaním knihy. Preto boli na realizáciu tohto gigantického projektu uvoľnené také obrovské prostriedky o ktorých sa nikomu pred tým, ani potom nesnívalo. Veď krajina ktorá sa chválila, že aj trpaslíkov má najväčších na svete mohla ohromiť iba gigantickosťou projektu. A v tom vidím súčasne aj slabinu filmu. Keď Bondarčuk zistil, že môže prakticky všetko, tak si zaumienil, že vytvorí verný prepis Tolstého diela. Lenže román nie je možné použiť ako scenár. Film nie je vizualizáciou literárnej predlohy, ale samostatným druhom umenia. Preto je výsledok zmesou nudy, okázalosti a veľkoleposti. Preto nemám chuť sa zaoberať podrobnejšie týmto dielom. Preto iba tri hviezdičky. Pri porovnaní s americkou verziou si myslím, že aj americká verzia je primerane veľkolepá, Audrey Hepburn predstihuje Ljudmilu Saveljevu o pár konských dĺžok, ale súčasne táto verzia iba potvrdzuje, že filmy o Rusku by mali nakrúcať iba v Rusku. Zatiaľ nikto svojim dielom tento môj názor nevyvrátil. P.S. Je zaujímavé a charakteristické, že tento gigantický film hodnotilo iba 179 a komentovalo 18 užívateľov. To sú čísla zodpovedajúce nejakému alžírskemu filmu. Takže aj tých 89 % je treba vnímať z tohto hľadiska. P.S. 2019 Ani o štyri roky po pôvodnom hodnotení som názor nezmenil, naopak som jednu hviezdičku ubral. Tento gigantický trucpodnik dokázal, že aj za veľa peňazí sa dá vyprodukovať málo muziky. Tie peniaze mohli použiť na niečo zmysluplnejšie, než na porazenie americkej verzie. (15.03.2015)

[3,5*]     "Všetky myšlienky, ktoré majú závažné dôsledky, sú vždy jednoduché."     Veľkolepá historická epopeja, ktorá dodnes ohromuje svojou vizuálnou stránkou, najmä pri stvárnení monumentálnych bojových scén. Kamera je vskutku pôsobivá a invenčná, to nevšedné čarovanie s ňou je pre mňa hlavnou prednosťou celého filmu. Na druhej strane, celková štylizácia filmu mi nie úplne sadla, ale je aj celkom možné, že pri ďalšom zhliadnutí tomu všetkému prídem na chuť. Vidim tu isté paralely s americkým filmom Gone with the Wind (1939) - obe diela sú megalomanske veľkofilmy svojich národných kinematografii, venované nesmierne dôležitým a mimoriadne krvavým úsekom národných dejín a oba na pozadí významných historických udalostí rozohrávajú príbehy osudových lások. Snáď len s jedným veľkým rozdielom: pokiaľ sa americký "opus magnum" uspokojil s dosiahnutím "iba" vyše 200 minút (podobnú dĺžku má i hollywoodska verzia Vojny a mieru (1956)), ten ruský musel mať tým pádom vyše 400 minút (Vari sú oni horší?). Viac potom v komentároch k jednotlivým častiam:     I: Andrej Bolkonskij: 3*,     II: Nataša Rostovová: 3,5*,     III: Rok 1812: 3,5*,     IV: Pierre Bezuchov: 3,5*. (01.09.2023)

Po čtyři večery jsem sledoval tuto filmovou sérii, v restaurované podobě nahrané Mosfilmem na Youtube. Nedovedu si představit sledovat to na notebooku, tohle potřebuje minimálně velkou televizní obrazovku (a nebo samozřejmě plátno). Díl první je nejdelší a dle mého nejlepší. Úžasné záběry kamery, její pohyb. Chlastačka s medvědem. Zpívající vojáci. Směšný duel na pistole. Díl druhý už tolik působivý není, i když scéna plesu je úžasná, stejně jako Ljudmila Saveljeva jako Nataša. Borodino je sice nejkratší částí, ale zároveň mě i nejvíce nudilo, přes svou mamutí výpravu. Kutuzov stojí a mele nesmysly. Napoleon čumí. Bezuchov chodí po bojišti a překáží. Čtvrtá část je solidním zakončením, které ovšem kvalit prvního dílu nedosahuje a horko těžko se chytá na díl druhý. (12.02.2021)