Shake Hands with the Devil

Pro mě nejintenzivnější a nejsyrovější filmové zpracování genocidy ve Rwandě. Nejedna slza mi ukápla i po několikátém zkouknutí. Roy Dupuis jako generál Romeo Dallair se své role zhostil výtečně. Tento film ve mně nebudí jen lítost, ale hlavně nepochopení, jak tohle světové mocnosti vůbec mohly dopustit 91%. (04.01.2015)

Shake hands with the Devil staví na dvou základních kamenech. Tím prvním je vynikající Roy Dupuis, který z plátna nesleze dobrých 95% filmu a tím druhým je téma občanské války mezi Hutuy a Tutsii, které nebylo zfilmováno poprvé. Zatímco Hotel Rwanda tlačil na emoce skrz rodinu Dona Cheadla a masakrování Tutsiů po tisících, tento snímek klade velký důraz na smutnou roli „vojáků“ v misi UNAMIR, kteří sehráli dost nešťastnou a nezáviděníhodnou úlohu, kdy museli v podstatě jen přihlížet genocidě. Morální dilema, zda se zachovat tak jak velí čest, nebo jak velí nadřízený, je zde ztělesněno v postavě kanadského generála Dallaireho. Největší a možná i jedinou slabinou filmu je nevýrazná režie. (02.11.2013)

Mělo by se to na středních školách pouštět jako náhled do historie fungování již dlouho nefunkční Rady bezpečnosti a mezinárodních institucí. Jestli dnes ještě někdo pochybuje o tom, že národní zájmy absolutně válcují proklamované vyšší morální cíle, tak zde lze najít jeden z mainstreamově přijatelných a srozumitelných historických důkazů. Je zcela podružné, jaký Romeo Dallaire ve skutečnosti je (byl v rámci rwandského konfliktu), neboť perspektiva je nepodstatná a o něho vůbec nejde. Genocida je genocida. Roy Dupuis dokonalý! 9/10! (10.04.2013)

Výborná spolupráca TV formátu s výkonom hlavného predstaviteľa! Obrazy majú dokumentárny nádych a možno by pôsobili odťažito, tento pocit sa však nemá ako dostaviť, pretože sme od prvej scény naplno účastní hlbokej osobnej tragédie hlavnej postavy. Potom už naozaj stačí vidieť výsledok masakrov, nie ich priebeh, aby to na diváka naplno doľahlo a gniavilo ho až na mieru únosnosti. Tie popravy sú ostatne veľakrát podávané akoby z pohľadu prítomných postáv (takže kto normálny by sa na niečo také šiel pozerať zblízka?!). Veľmi, veľmi autentické a pravdivé, veľmi dobrá práca s tempom aj gradáciou vo všetkých rovinách. Za najstrašnejšiu (a svojim spôsobom najcharakteristickejšiu i najdôležitejšiu) scénu považujem popravu premiérky a jej rodiny (pritom "nič" - "len" záber na páliace hlavne). Od tohto momentu je jasné, že tu (za výdatného prispenia skurvenej OSN) bolo vypustené obludné, nezvládnuteľné zlo a že sú bez šance životy či duše všetkých, čo sa tam práve priplietli. Hotel Rwanda cukríček! (09.02.2021)

Snímek, kterému by pomohlo, kdyby byl ještě o malý ždibíček méně melodramatický (a to už takhle si odpouští podobné citové výlevy, které mi v Hotelu Rwanda vadily) a kdyby Roy Dupius, jinak zajímavý a velmi charismatický herec, zvládal šok tak dobře, jako ostatní emoce. Jinak ale nemám, co vytknout. Civilně a věcně pojatý příběh muže, který měl obě ruce svázané (a k tomu prázdný zásobník) a přesto dokázal mnohé. Jen ne se s celou věcí smířit. (08.02.2017)