Hotel Rwanda

Film se zabývá vyhrocenou situací ve Rwandě roku 1994, kdy na sebe střety mezi příslušníky Hutu a Tutsi vzaly podobu gigantických jatek. Výsledkem bylo 800 000 mrtvých lidí. Zářivým středobodem lidskosti se stal hotelový manager Paul Rusesabagina, který ukryl ve svém hotelu řadu vyděšených lidí. Čelíc ignoraci západního světa a nucen uplácet policii za poslední zbytky ochrany, kterou už záštita OSN neposkytuje, dokázal zachránit 1268 životů. Bezmála dvě hodiny dokáže Hotel Rwanda tlačit na divákovo podvědomí, aniž by si vybíral vrcholy a propady. Příběh je snímán energicky a naturalisticky, přestože krvavé a konfliktní scény nechává na pozadí. Nervy tečou. Smrt a ztráta blízkých visí ve vzduchu až do samého konce, situace se přelévá z jednoho emotivně strhujícího momentu do druhého ("Slib mi, že skočíš", Paulova rodina mířící v nákladním voze přímo do chřtánu Hutuů, těla na silnici, Paul hroutící se při pohledu na krev na svém oblečení...). Don Cheadle je v hlavní roli fantastický, dobré výkony podávají i všichni ostatní. Pokud mám vybrat jediný moment, který nejlépe prezentuje celý film a zanechává pocit nezapomenutelna, je jím jednoznačně scéna, kdy Paul přijímá dav uprchlíků do svého hotelu - zahraniční šťastlivci odjíždějí v autobusech, nebe brečí vodu a přímočarý útok na emoce umocňují dětské chorály písně Million Voices. To je chvíle, která jednoznačně převyšuje filmový rámec a ve své přízračnosti nechává všechno ostatní daleko za sebou... (14.06.2008)

Silné čtyři hvězdy, u kterých svou roli hraje fakt, že tohle drama vzniklo podle skutečných událostí. Skrývá se v něm několik silných momentů a mnohé zaujme sakra pravdivá poznámka, kdy Joaquin Phoenix tvrdí, že každý ve světě sice bude „litovat místní obyvatele, ale pak se vrátí ke své večeři“. Výsledek skrývá víc než souboj navoněného dobra se zákeřným zlem. Terry George (ač mohl místy přitlačit) se nepouští do krvavého běsnění, ale svůj příběh vyčerpává na osudu jedné rodiny a předkládá humánní a přirozené snahy o záchranu běženců před masovou genocidou. Vedle scénáře, hudby nebo zvuku je třeba smeknout před hereckými výkony. Don Cheadle zvládá svoji roli bravurně, nesleze z plátna, do posledního dechu věří s chladnou hlavou v lepší příští. Politika jej nezajímá, rasové spory jdou mimo něj, hrdinou se stát nechce. Nenápadně a úsporně natočené drama bez patosu, které ukazuje západní svět v tom pravém světle a zbídačené africké obyvatele v ještě pravdivějším. (26.03.2006)

a další precizní snímek z Afriky. Nepůsobící tak perfekcionisticky a akčně či epicky jako Blood Diamond mistra Zwicka, ale v komornější podobě nám podávající svědectví o další události, která otřásla celým světem, ale hlavně otřásla Rwandou. Válka, který vypukla jen kvůli zmanipulování jedním člověkem (jak už to bývá, žel lidé jsou strašně ovlivnitelní) skre rádio a jeho neustálé demagogické řeči o zlobě a nenávisti. Válka, která vypukla mezi lidmi, kteří se nelišili vůbec ničím, a jediný rozdíl byl v tom jak velcí byli, a nebo jak jich rozdělili lidé, kteří s nimi neměli nic společného. A pak, když se jim to vymklo s rukou, odkráčeli. Ale díky této hrůzné válce se naštěstí ukázal člověk, který se nebál riskovat cokoliv proto, aby aspon několik lidí ochránil před zfanatizovanými davy a ve "svém" hotelu jim poskytl azyl. Musím říct, že mně ale potěšilo, že většina Evropanů se cítila špatně a docela soucitila, pevně doufám, že to tak bylo skutečně, a že i takový bos, jako majitel té sítě pomáhal v udržení těch lidí naživu. Skvělý výkon všech zůčastněných herců, sympatický Nolte (kdo by to řekl), úžasný Cheadle s zajimavým přízvukem a Okonedo v roli jeho manželky. Nepříjemná pravda, která ukázala pravé charaktery a projevila pravé emoce. Doufám, že ten jeden chlapík skončil na doživotí ve vězení. A doufám, že se jednou lidstvo ze všeho tohoto svinstva poučí. (23.12.2010)

Hotel Rwanda ukazuje rwandskou genocidu prostřednictvím obyčejných lidí. Nesnaží se lacině šokovat, ani dojímat. Těch několik drsných scén, které navozují mrazivou atmosféru, získává svou sílu pouze z kontrastu mezi sebou samými a zbytkem snímku. Vyprávění je veskrze niterné, a soustředí se zejména na pohled z hotelu Mille Collines, kvůli tomu stojí těžiště na postavách a logicky tedy i hereckých výkonech nejexponovanějších postav. (17.03.2016)

„Prosím vás, nedovoľte im, aby ma zabili. Sľubujem, že už nebudem Tuci.“ Až v extrémne vyhrotenej situácii sa ukáže, aký sme v skutočnosti a nie ako sme si o sebe mysleli vo chvíľach pokoja, kedy sme neboli nútení k radikálnym rozhodnutiam, ovplyvniacich náš ďalší život. Tieto typy zdatných scenárov obstoja aj bez známeho castingu, ale je potešiteľné, že tento konkrétne oslovil mená ako Cheadle, Phoenix, Reno a Nolte – a že všetci podávajú výkony, ktoré zdobia filmografiu hocijakého herca na svete, lebo hrajú s emóciami, ktoré poznáme všetci na svete. Nemalým prekvapením je potom vynikajúci výkon Sophie Okonedoovej. Vyburcovať svet je také ťažké. (09.03.2006)