Shake Hands with the Devil

Nepodávej ruku ďáblu, celkem příznačný název pro tento film. Film, který umožňuje po Hotelu Rwanda, další pohled na genocidu, probíhající po více než 3 měsíce ve Rwandě. Svět hrál mrtvého brouka, modré přilby zase statisty a na místě zatím umřelo milión lidí. Nahnal bych tam všechny ty pohlaváry, kteří tohle dopouštěli a nechal jim zakusit chladné ostří mačety. To by to potom mělo úplně jiný průběh. Vždy rozhodoval vyšší zájem, lidský život byl bezcený, hlavní bylo zůstat nestraný a nikoho si nerozlobit. Tohle mne vždy vytočí, tak jako v Bosně, kde byli pro změnu za kašpary Britové a jejich mírový kontingent. Jak slyším pozorovací mise, tak je mi z nich na blití... (07.01.2016)

Stále šokující, pravdivé a nepochopitelné. Našla jsem si pár dokumentů a informací a jsem přesvědčená, že tenhle snímek má svou neocenitelnou hodnotu a chápu, proč Romeo Dallaire usiloval o jeho natočení. Hodně mně přípomínal film Válečníci, kde museli vojáci zaujmout také pouze postoj neangažované policie, která má zasáhnout pouze v případě ohrožení jejich života. I tam to skončilo podobně smutným dopadem na psychiku takových bezmocně přihlížejících vojáků. Shake Hands with the Devil byl možná ještě působivější než Hotel Rwanda, jestli se to vůbec takhle dá napsat o tak děsivé události, kterou je genocida a válka vůbec. (24.10.2013)

Jiný pohled na rwandské události z jara roku 1994, než podává snímek Hotel Rwanda. Romeo Dallaire je smutná hlavní postava tohoto filmu/dokumentu. Muž, jenž chtěl pomoci, ale nemohl. Muž, který se snažil upozornit, ale svět neposlouchal. Také na to doplatilo přes 800 tisíc (některé odhady jsou přes 1 milion) Tutsiů...Další ukázka toho, že je lepší v etnických konfliktech hledat shodu...Smutný ale pravdivý film...PS: Nejlepší role Roye Dupuise! (11.05.2011)

Ten pocit absolutní bezmocnoti, kdy chcete alespoň něco udělat, ale prostě nemůžete. Stísněnost, psychycký nátlak a nepochopitelné zvěrstva jdoucí ruku v ruce s lidským selháním. To zobrazuje Shake Hands with the Devil silně, jako jeden z velmi mála filmů. Podle skutečnosti, autentická místa, a "bohužel" výborné a přesně zmapované zpracování. Je dobře, že se tohle točí, protože to považuju za to minimum, co lze udělat pro to, aby se to v budoucnu už možná nedělo. (13.08.2014)

Shake hands with the Devil staví na dvou základních kamenech. Tím prvním je vynikající Roy Dupuis, který z plátna nesleze dobrých 95% filmu a tím druhým je téma občanské války mezi Hutuy a Tutsii, které nebylo zfilmováno poprvé. Zatímco Hotel Rwanda tlačil na emoce skrz rodinu Dona Cheadla a masakrování Tutsiů po tisících, tento snímek klade velký důraz na smutnou roli „vojáků“ v misi UNAMIR, kteří sehráli dost nešťastnou a nezáviděníhodnou úlohu, kdy museli v podstatě jen přihlížet genocidě. Morální dilema, zda se zachovat tak jak velí čest, nebo jak velí nadřízený, je zde ztělesněno v postavě kanadského generála Dallaireho. Největší a možná i jedinou slabinou filmu je nevýrazná režie. (02.11.2013)