Shake Hands with the Devil

Z každého záberu sála obrovské úsilie ukázať svetu, aké zverstvá sa v Rwande diali, koľko obetí si to vyžiadalo a aká hŕstka odvážlivcov, vedených hrdinským generálom menom Roméo Dallaire, proti tomu bojovala. Bol to nerovný boj nenabitých zbraní a mierového úsilia, voči guľkám a mačetám plných vražednej nenávisti. Neskutočne intenzívny zážitok. Ľahšie by sa tu snáď počítali "obyčajné" scény než tie plné naliehavého zobrazovania atmosféry genocídy. _ Videné v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (21.04.2015)

Neuvěřitelně silný snímek, ze kterého to poselství skryté za obrazem sálá každou sekundou. To že kolos jménem OSN nejde ukočírovát a politici si v Radě jen honí své ego a prospěch pro svou zemičku je jasné snad už všem. Ovšem ta bezmoc, která se pak přenáší na vojáky při konkrétní misi... To je to co ukazuje Shake Hands with the Devil a to tou nejlepší formou - bez obalu. Tleskám Spottiswoodovi a hlavně Dupuisovy, tohle je za pět hvězd jak vystřižených. We're going to stay to bear witness to what the rest of the world doesn't want to see. (31.08.2010)

Nabízející se srovnání s Hotelem Rwanda není v tomto případě vůbec na místě. Kanadská verze je pohledem z druhé strany, pohledem člověka, který je zcela bezmocný, jeho osobní zpovědí, zpovědí ze zklamání sebou samým - svým vnitřním neúspěchem. Shake Hands with the Devil rozhodně nehraje a nijak neútočí na city, právě proto snad navozuje mnohem autentičtější a hlubší atmosféru než již zmiňovaný HR. Roy Dupuis zde navíc podává vynikající výkon. Celý snímek je doplněn úžasnou hudbou, která téměř nepostřehnutelně splývá s dějem v jeden dokonale fungující celek. (09.02.2009)

Výpověď kanadského generálporučíka Dallaira, který byl součástí OSN jednotek ve Rwandě v 90. letech a zažil genocidu mezi kmeny Tutsiu a Hutu ( jako u nás Češi a Slováci ). Film je natočen hlavně jako svědectví a upozornění na masakry ve válce. Masakry, které se něměly nikdy stát. Popravy mačetami, znásilňování, zabíjení dětí, vláda lidu. Svět to ale nezajímalo a nechtěl se do toho míchat. (12.12.2010)

Přestože se tenhle film snaží vyobrazit rwandskou genocidu bez nějakých příkras nebo dramatizace ve vší její surovosti, nedostavila se u mě katarze. Možná je to tím, že už jsem viděl ledacos, možná, že dám spíš na dramata ve stylu Schindlerova seznamu. Možná mi jen nevyhovovalo, že Roy Dupuis ve filmu jen někam jezdí, vyjednává a telefonuje a veškeré prožívání konfliktu je odsunuto až do poválečných let. (803., 7. IV. 2013) (12.04.2013)