Nepohodlný

"Nothing in his life became him like the leaving it." Macbeth? Anglický pacient? Ne, jen anglický diplomat se sklony k zahradničení, do něhož je zaseto semínko nejistoty, co nakonec houževnatě vyklíčí v ušlechtilou rostlinu vytlačující plevel.. Skvělá práce s flashbacky, místy rušivá ruční kamera, v délce poněkud rozmělněná naléhavost a skličující obraz bídy, bezmoci a beznaděje. Myslím si, že točit film s podobnou tématikou mainstreamovým způsobem je pokrytectví, ale na druhou stranu, každý počin, který nám ukáže, že planeta Afrika je pro nás "so far, so close", má svou cenu. Stejně tak stojí za povšimnutí poznámka autora novely Johna le Carré v závěrečných titulcích: „Nikdo v tomto příběhu, ani zájmová skupina nebo společnost není, díky Bohu, založena na fyzické osobě nebo zájmové skupině v reálném světě. Ale mohu vám říci, že jak pokročila má cesta napříč farmaceutickou džunglí, uvědomil jsem si, že v porovnání se skutečností je můj příběh krotký jak pohlednice z dovolené..“ Zahradník jednu rostlinu plevele odstraní, kousek dál vyroste deset dalších… (07.08.2012)

Obsahově důležitý i s několikaletým časovým odstupem, bohužel formálně však naprosto selhávající. Zmatečná chronologie příběhu celkem nudí včetně ruční kamery. Racheliny úsměvy ve flashbacích jsou kouzelné, nikoliv oscarové...Takže celý ten chaotický a nezáživný kolotoč konspirací, vydírání, nevěry a vyšetřování je z mého pohledu jen dalším příspěvkem do sbírky snímků s nápisem "promarněný potenciál". (23.07.2021)

Zjistit, že vaše žena byla zabita poté co strávila noc v hotelu s jiným mužem, ještě nemusí být to největší a nejhorší překvapení ..... . Film na závažné téma je vyprávěn velmi poutavě a drsně (pravdivě ?) poukazuje na praktiky farmaceutických firem, které jdou v mnoha činech ruku v ruce s těmi zbrojními. F. Meirelles se svého úkolu zhostil na výtečnou a film na mě udělal hlavně svojí výpovědní hodnotou mnohem větší dojem než Město Bohů. Velmi dobře odvedená práce! (05.12.2006)

Musím se uznale poplácat za to, že jsem chlapsky přežil tento snímek až ke zdárné sebevraždě osmi výstřely ze tří různých zbraní. Překonal jsem přitom třikrát klinickou smrt nudou a smutně musím konstatovat, že po jarních trávách, prachu a kočičí srsti jsem alergický i na ufňukané dojáky ze zemí třetího světa. (28.01.2012)

Vzhledem k tomu, že se tvůrci snaží o až přílišnou realističnost, to paradoxně ztrácí grády právě tam, kde musíte u filmového příběhu trochu přitlačit. Když jsou nám osudy postav podány div ne formou televizních zpráv nebo reality show, nemám s nimi takový prožitek a spoluprocítění, jako kdyby to bylo natočené jako normální film s obyčejnou strukturou vyprávění. (31.03.2012)