Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Pavel VondruškaHrajú:
Zdeněk Svěrák, Petr Brukner, Jaroslav Weigel, Genadij Rumlena, Jan Kašpar, Marek Šimon, Robert Bárta, Michal WeigelObsahy(1)
V pořadí objevů čtrnáctá Cimrmanova hra nás zavede do nitra kontinentu téměř nedotčeného civilizací. Čeští cestovatelé se tu setkají s podivným kmenem lidojedů a málem skončí na jejich jídelním lístku. Příslušníci tohoto kmene jsou zvláštní ve dvou směrech: svým vzhledem a svou neobyčejnou učenlivostí. Tyto vlastnosti umožnily Cimrmanovi vyřešit jazykové a inscenační problémy s elegancí, jakou mu ostatní světoví dramatikové mohou jen závidět. Kdyby takové téma zpracoval dejme tomu G. B. Shaw, strávili by diváci v hledišti 5 až 7 hodin. Cimrman tu vystačil (nepočítáme-li úvodní vědecký seminář) s pouhou hodinou. Poprvé v historii Divadla Járy Cimrmana vystupuje na jevišti i živé zvíře. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (218)
Jedna z nejlepších cimrmanovských her. Z dévédéček s ostatními hrami bohužel sálá ztráta energie tradičních herců divadla, zde jsou ale vhodně doplněni novou čerstvou lidojedskou krví a je to jen ku prospěchu. Vrcholnými scénami jsou zejména sup vometák a psycho dohadování s lidožravci ohledně osudu Cyrila Metoděje. ()
V této hře, ale již v semináři se objevuje trochu vyprázdnění studnice nápadů autorů. Obojí je milé a vtipné, seminář má několik nezapomenutelných momentů (ačkoli, jména indiánských herců jsem zapomněl skoro okamžitě :-) a hře chybí spád a grády, i (ne)herci působí někdy ve svých rolích rozpačitě. Autoři si stále umí pěkně pohrát s češtinou, ale...Jak mám Cimrmany rád, toto už přece jen není ten starý dobrý Cimrman. ()
Nejdřív jsem si myslel, že se to ponese v duchu výpravy při Dobytí severního pólu. Přednáška tomu nasvědčovala a byla docela vtipná. "Vnučka inženýra Holého, paní Marie Huňatá, rozená Holá... chchch". Začátek hry tomu nasvědčoval, ale pak přiletěli do Afriky. A od té doby šlus. Myslím, že je blbé, když ve hře Afrika je ta část o Africe trapná. Pár solidních fórků se tam ještě najde, ale je to takové jakési nemrlé... a trvá to až do konce. Moc mě to nepotěšilo. "Copak Zlatovláska, ale jmelí!" ()
"Doktore Žábo, já jsem znal jednoho inženýra Pulce... nejste vy jeho otec?", "Ty Cyrile, jak se řekne,když mě nezabijete,dostanete dary?Ale pane doktore, podmiňovací tvary", "Náčelník: My s vámi nebudeme uzavírat žádné dohody, my vás budeme sníst!Cyril: Ale, sníme! Náčelníku!Náčelník: A jó, dokonavé sloveso...", "Copak jmelí... ale jmelí!", " ....to si ten krám řiďte sami"................. moje hodnocení = 10 z 10. ()
Afrika, aneb Češi mezi lidožravci je další z mých oblíbených cimrmanovských her. První polovina patří k absolutnímu vrcholu. Po přistání v Africe už je to maličko slabší, ale opravdu jen maličko. Pořád patří k těm, které si můžu pustit prakticky kdykoli a kdekoli a vždy mi zvedne náladu. Zejména postavy menšího šlechtice barona Ludwiga von Úvaly a bratra otce Cyrila Metoděje jsou skvělé. Jak ty nejlepší hry i tahle obsahuje spoustu hlášek, které mě hned napadají a mohl bych je tady vypisovat. To mně ale přijde zbytečné, raději se sami mrkněte. ()
Galéria (7)
Fotka © Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (9)
- Jméno Emil Žába je odvozeno od cestovatele Emila Holuba. (mnaucz)
- Jedná se o první hru z repertoáru DJC, kde z úst Bořivoje Pence zazní slavná otázka ohledně příbuzenstva pánů Žáby a Pulce. Druhá hra, kde zazní tato slavná otázka, je Afrika (2004). (TomasSlach)
- Turecký zpěv, který můžeme slyšet při cestě do Afriky, nazpíval Petr Brukner. (mnaucz)
Reklama