Producenti

"Keep it gay!" Neonacistický muzikál se podruhé vrací na filmová plátna... A podstatně hůře. Je to estrádnější, barevnější a prvoplánovitě lacinější než-li Brooksův originál. Satira z toho zcela vyšuměla a vlastně se to proměnilo v ukázkový příklad toho z čeho si předloha utahovala. Na druhou stranu je to stále příjemně švihlé a pocit pohody to také umí místy navodit perfektní. Kdyby tvůrci zkrátili stopáž většiny písní a úvod prostříhali tak aby se na samotný muzikál "Springtime for Hitler" nedostalo až po cca sedmdesáti minutách filmu, tak to mohlo fungovat výrazně lépe. Takhle vás tu ubije ještě předtím než k tomu dojde. Obsazení ujde. Celkově je to docela dobré. Což, vzhledem ke kvalitám originálu, je poněkud málo. Znáte-li původní Producenty, tak se těmto vyhněte, pokud vás však minuly, tak si v klidu pusťte tuto verzi. Třeba vás poté navnadí k sehnání té z roku 1968. A mimochodem, bude-li dostatečně trpěliví, tak i zde na vás čeká zpívající klasik Mel Brooks. (10.11.2007)

Nejsem zrovna fanouškem muzikálů, ale dokáži ocenit ty lepší z nich. Tohle je však naprostý průšvih. Nesmyslný paskvil s odpudivými ksichty a laciným scénářem. Možná by si snad zasloužil jednu hvězdu za Umu Thurman, ale bohužel. Tohle je něco tak silně odrazujícího, co už v životě nepotřebuji znovu vidět ani letmým pohledem z letadla. 0% (22.02.2019)

Předchozí verzi jsem neviděl. Proto hodnotím výchozí nápad jako velice originální – muzikál s Adolfem Hitlerem a zpívajícími SS, to stojí za vidění snad i v kině. Sem tam má film velice vtipné dialogy, herecké výkony jsou na úrovni – každý svou postavu karikuje s ohromným zápalem, měl jsem dojem, že natáčení všechny bavilo. Jako celek má však film dvě vady – ta první je strohost prostředí, v nichž se jednotlivé výstupy odehrávají. Často je to jedna místnost, jedna střecha Film je sice širokoúhlý, to co vidíme však tomuto velkorysému pojetí naprosto neodpovídá. Scénografie by se hodila spíš na malý formát televize než velké plátno. Možná je to proto, že film je ovlivněn brodwayským divadelním představením, rozhodně se film mohl víc odvázat. K tomu snad trochu patří i nenápaditost choreografie Druhá, a rozhodně nejzásadnější vada jsou písně. Skladby v podstatě jen neuvěřitelně zdlouhavě rozvíjejí pořád ta samá schemata. Neuslyšíme tu žádnou „silnou“ melodii, většinou jen opakování jedné věty dokola bez výraznějšího nápadu. Většina písniček je například o něčí nerozhodnosti, přičemž je jasné, jak se ten člověk nakonec rozhodne. Orchestr sice hraje mohutně, jednoho by to zvedlo ze židle, bez nějaké myšlenky to však víc a víc nudí. Největší chybou Producentů je tedy fakt, že jsou sami muzikálem. (09.04.2006)

Hned v prvních sekundách příběhu se divák ocitá na Broadwayi, mezi svítícími neony, v úvodním oslnivém hudebním čísle. Muzikál producenta Maxe Bialystoka (jméno jako parafráze na mocnou kliku evropských uměleckých imigantů) Funny boy (adaptace Hamleta!) se stává totálním propadákem a starý lišák se musí poohlédnout po něčem novém Elementární příběh shánění peněz a představitelů pro nový (nejhorší) muzikál se stává lehce plynoucí fraškou tu a tam proloženou hudebními čísly. Producenti jsou životním projektem Mela Brookse – kromě filmu z roku 1968 existuje i broadwayský muzikál z roku 2001. Brooks napsal scénář filmu, hudbu i texty zpívaných čísel a celý film také, jak jinak, produkoval. Rukopis zkušeného autora filmových parodií je na Producentech velmi znát. Herci celou dobu dokonale přehrávají (všechny postavy filmu jsou pouhé karikatury, načrtnuté podle několika základních vlastností), občas se objeví nějaká ta citace (muž na střeše – Ghost dog, scéna u soudu – Tanec v temnotách, Kafkova proměna jako scénář k muzikálu), film je naprosto nekorektní k často tabuizovaným tématům (nacismus, homosexualita, staří lidé), některé scény jsou absolutně nekoherentní k veskrze pozitivní, usměvavé a „dokonalé“ hollywoodské muzikálové tradici. Neonacistický muzikál Jaro pro Hitlera s ultrazženštilým homosexuálem v hlavní roli je ostatně příkladným pro všechy zmíněné kategorie. Hudební čísla jsou do detailu propracovaná, choreograficky originální (bíle natřená kancelář, účtárna, pochod babiček), s velmi dobrými texty (časté opakovaní elementárních struktur, slovní hříčky). Celý film se vnímat jako sarkastický pohled na chod showbyznysu i jako parodii typických prvků daného žánru. Především je to ale „rozesmívající“ dílo, jehož ztřeštěným fyzikálním zákonům se krásně podléhá. (27.03.2006)

I kdyz to na puvodni Producenty nema, zas takovej prusvih to neni. Film je natocenej dobre, pisnicky jsou chytlavy a choreografie je paradni. Vetsina scen je navic pouze kopii tech puvodnich, i kdyz samozrejme v nejakejch detailech se to vzdy lisi, coz znamena, ze to obcas dokaze dobre pobavit, ale pak treba nastve protahovany finale (delka pres dve hodiny je proste strasne moc). Jedinej vyraznejsi problem tu je tak jen v Broderickovi, kterej nejen, ze prehrava, ale zaroven se furt tvari jak nejakej uchylacek a zpev nebo choreografie mu moc nerikaj. To Lane je docela solidni, Ferrell v roli nacka je naprosto super ultimatni a Uma je ultra sexy. Takze na jednu stranu film neni nijak vyrazne spatnej, ale na stranu druhou, proc koukat na kopii, kdyz tu mame daleko lepsi original. (25.07.2009)