Mariňák

Nemám s čím porovnávat, žádný takovýhle snímek jsem neviděl (ani často zde zmiňovanou Full Metal Jacket). Trochu s obtížemi jsem vstřebával humor z první půlky filmu (ale pár hlodů by se tu našlo, včetně trefně zařazené Don't Worry Be Happy), naštěstí v té druhé šlo už o čisté drama. Nikomu neberu názor, že si snímek třeba jenom hrál, že má navíc, ale já si myslím, že ne. Jak jsem to pochopil já (což netvrdím, že dobře), Mendesovi šlo o to, ukázat válku jako neuvěřitelný zmar (buzerace, výcvik, nuda, ztráta iluzí, blízkých lidí a to vše jen proto, aby na konci voják zjistil, že bojoval pro nic, nevystřelil ani na 1 nepřítele a ještě k tomu, že se s ním vzpomínky budou táhnout celý život); a tohle se mu podle mě zatraceně podařilo. Herci, hudba, kamera; nemám co vytknout. Viděl bych to na 4* (ten humor mi zde prostě moc nesedí), ale třeba nato ještě někdy kouknu a svůj názor poupravím. (17.01.2010)

Skupinku elitních sniperů sledujeme od příjezdu do výcvikového kempu za zvuků Don’t Worry Be Happy přes krušné chvilky na buzerplace až k nemilosrdnému vystřízlivění uprostřed zoufale vyschlé kuvajtské pouště. Tohle není válka mariňáků, nýbrž satelitních družic a neviditelných bombardérů. Přesvědčí se o tom i dvacetiletý Anthony Swofford (Jake Gylenhaal), jenž by rád potěšil svou brzy nejvěrnější přítelkyni „em čtyřicítku“. Jak se však zdá, čas strávený v Kuvajtu nezužitkuje k o moc bohulibější činnosti, než k hraní rugby v protichemické kombinéze, k debatování o rozdílech mezi Mexikánci a Kubánci, k masturbaci nebo k odstraňování pozůstatků četných návštěv provizorní latríny. Slunce sadisticky žhne, zelené mozky měknou a dokonce i seržant Sykes (Jamie Foxx) přestává doufat že si vystřelí do živého cíle. Vytrénovali si mašiny na zabíjení a teď pro ně nemají (duševní) potravu – to nevěstí nic dobrého. Mariňák je hlavně o životních možnostech mladého Američana a pak taky o tom, že války se nemusíte přímo zúčastnit, aby vás nadosmrti poznamenala. Tohle všechno nám Mendes vypráví celkem nezaujatě, očima k politice lhostejného, poměrně inteligentního vojáka. Ten se obrní Olověnou vestou, stane se součástí Čety a bude si připadat jako Lovec jelenů čekající na Apokalypsu. Snad teprve když mezi hořícími vrty střetne zmateného koně, uvědomí si, že už není nač čekat. Mendes symbolické výjevy dávkuje velmi střídmě a víc sází na vývoj odehrávající se uvnitř Swoffordova mozku. Co prožívá voják tak vzdálený od domova a podezřívající svou dívku z nevěry? Jak na něj zapůsobí „rendezvous“ s ohořelou mrtvolou „kdysi taky člověka“? Celkem prostými prostředky se postupně dovídáme odpovědi. Jde především o efekt. Skoro hodinu a půl jsem měl pocit, že je to o ničem. Ani mě nenapadlo začít se nudit, ale bavil jsem se podobným nezaujatým způsobem, jako se bavíte při sledování VyVolených, čili party dementů, jejichž životní osudy jsou vám ukradené. Lidštější rozměry nabývají silnějších kontur až v téměř surreálné pasáži s „plačící Zemi“ a hlavně pak ve zbytečně přecitlivělém závěru. Je to škoda, protože skvělí herci dávají do svých rolí skutečné maximum. Hlavně mladická nedozrálost a naivita z Gylenhaala přímo sálá a zelenění jeho mozku vám brzy ani nepřijde jako handicap. Rovněž technická stránka dokonale naplňuje šablonu malého filmu s velkým rozpočtem a dynamický soundtrack zas pomůže, kde režisér nemůže. To díky Mendesovým schopnostem není až tak často. Jen kdyby zvolené téma zpracoval odvážněji a ne tak prvoplánově. Stále však platí dvě pravdy. Ta první – Mariňák o hlavu převyšuje většinu současně zámořské produkce. A ta druhá – Stanley Kubrick něco podobného natočil před téměř dvaceti lety mnohem lépe. A nejen on. 75% Zajímavé komentáře: Marius, k212, Fr, Hopper, Honza dAve (21.03.2006)

Je radosť sledovať, ako je každý Mendesov film iný. Spoločenskú satiru American beauty a vizuálnu dokonalosť gangsterky Road to Perdition, obe v pomalom tempe, vystriedal rozjuchaný ironicko-sarkastický pohľad na účasť radových pešiakov v Púštnej búrke. Mariňák je film o nude nasadených pešiakov v predvečer krátkej operácie na oslobodenie Kuvajtu a postupnom mäknutí ich zelených mozgov v saudskoarabskej púšti. Mendes ukazuje reakcie jednotlivých vojakov na patovú situáciu čakania, zároveň necháva priestor pre prezentáciu rôznych názorov na samotnú operáciu, pričom sa neprikláňa na žiadnu stranu, iba popisuje. Cituje klasické diela vojnového filmu, napr. Apocalypse now, či Lovca jeleňov (toho ale vo verzii uncut&uncensored ;-) ) aby ukázal obmedzenosť radových vojakov , i rozdiel medzi postavením pešiaka vo vojne Vietnamskej a vo vojne v zálive, kde úlohou pešiaka prestáva byť nasadenie v prvej línii. V čom sa ale Mendes nenormálne zlepšil je použitie piesní vo filme. I keď to už medzi komentármi odznelo, skutočne to pripomína chvíľami až tarantinovsky výstižný výber hudby pre konkrétnu scénu. Jake „Donnie Darko“ Gyllenhaal týmto filmom stráca svoju DD škatuľku a nebyť politickej „nekorektnosti“ a nevhodnosti Mariňáka pre Oscarovú noc, isto by sa mu, podobne ako Jamie Foxxovi, nejaká tá nominácia ušla. Mariňáka treba určite vidieť ešte z jedného dôvodu. Keď si uvedomíte, na aké býkoviny sa vynakladajú peniaze z rozpočtu USA, menej vás zamrzí ake kraviny sa platia z rozpočtu našich malých krajín. Silných 9/10 (27.02.2006)

K tomuto filmu, který mě doslova uchvátil jsem se chystal napsat neuvěřitelně dlouhý komentář, který by vysvětloval, proč je tak skvělý a v průběhu sledování jsem si psal poznámky, ale ty jsem posléze ztratil:D A protože jsem lenoch, tak se můj komentář musí bohužel zredukovat na pouhé vychválení do nebes, bez vysvětlení. Tento film vypovídá o kterékoliv válce, (protože války jsou nakonec všechny stejné), než stovky jiných válečných snímků, přestože v něm válku neuvidíte. Skvělá režie, skvělé herecké výkony, výborný scénář. Ač pojednává o jiné válce a naprosto odlišným stylem, řadím Mariňáka po bok velikánů typu Apokalypsa, Četa nebo Olověná vesta. (03.04.2008)

Jsem nadšen. Trochu jiný, ale neméně zajímavý pohled na válečný konflikt, který jde cestou zobrazení pocitů a frustrací, jaké asi musí zažívat chlapi, vycvičení v elitních jednotkách a kryjící pouze záda svým kolegům nasazených přímo ve válečně vřavě. Vidíme jejich nadrženost na boj ve scéně, kdy při promítání bombardování vietnamské vesnice v Coppolově snímku Appocalypsa Now freneticky skandují a ječí nadšením, stejně tak úplně na vlastní kůži jsem cítil frustraci jednoho z hrdinů, že se "toho" nemůže zúčastnit. Působivá scéna, kdy se zoufalstvím v očích škemrá u svého nadřízeného o zastřelení aspoň jednoho vojáka, má větší sílu a výpovědní hodnotu, než půl hodiny nepřetržité akce. Když hlavní hrdina blije mezi spálenými těly, vnímavějšího diváka zamrazí. Apokalyptický obraz s koněm, umaštěným po celém těle od ropy a do tmy zářícími hořícími ropnými vrty v povzdálí, nabývá i díky sugestivní kameře až jakési mystické krásy. Jake Gyllenhaal roste do herecké osobnosti a podává famózní herecký výkon (slušela by se oscarová nominace), spolehlivý Jamie Fox to zezadu jistí. Od dob Russellova filmu Tři králové tady nebyl tak cool snímek s válečnou tematikou. (02.03.2006)