Mariňák

Už vidím vyplašených vojnofilov, ako im pri záverečných titulkoch z xichtu zlieza maskovanie a odlietavajú umelohmotné frčky. Toto nieje vojnový film! "Je to príbeh o mužovi, ktorý veľa rokov strieľal z pušky a potom, keď ju odložil a chcel pomilovať ženu, postaviť dom jeho prsty si tú streľbu navždy pamätali." Mendes sa opäť raz vyhol megalomanstvu a svojím obrazovým kumštom dokázal sprostredkovať pocity obyčajných vojakov tak silno, že ma noc po filme dva krát strhlo zo spania. Jarhead obsahuje minimálne 3-4 scény, ktorých obrazy v živote nezabudnem. Čo sa týka hercov, tak Gyllenhaalovi fandím už od October Sky. Tu som mu zožral každé gesto a konečne z si čela strhol nálepku "Donnie Darko forever". (31.01.2006)

Tak to byla nádhera!! Mendes natočil nevšední pohled na bitevní pole tak vynikajícím způsobem, až se mi to nechce věřit. Žádné velké bitvy, krveprolití a podobné věci. Mendes se vydal cestou vojákova všedního života v táboře, což znamená,že natočil film o vojákově nudném životě při čekání na výstřel. Ta nuda je ovšem natočena tak výborně,že se ani chvilku nenudíte a vtáhne vás do bitvy. Herci odvádějí v tomto mistrovském kousku taky velký kus práce. Gyllenhaal předvedl zatím svůj nejlepší herecký výkon. Jamie Foxx hraje svého trdého seržanta opravdu výtečně a se Sarsgaarda roste nová herecká hvězda, která to ještě daleko dotáhne. Kamera je úchvatná a záběry ropných vrtů jsou u ní jen třesničky na dortu. Sám se divím, že akademici tento film naprosto přehlédli a neodnesl si ani jednu nominaci na Oscara. Kamera by si totiiž Oscara zasloužila a vynikající hudba by taky zasluhovala nominaci. Mariňák je vynikající film a i když není přímo válečný, u mě bude navždy patřit k těm nej válečným filmům vůbec. (18.02.2006)

-"I never shot my riffle." Možná je ten kůň pokrytý ropou klopýtající noční tmou v rámci filmové "poetizace realističnosti" už trochu přes nos. Každopádně se dívám, že je to mých prvních a jediných pět hvězdiček pro Sama Mendese (asi proto, že je ze všech nejcyničtější), s tím, že mi ještě zbývá ta Cesta do zatracení, ale tam hraje hlavní roli Hanks, k tomu se budu muset dlouho přemlouvat. (A ještě zjišťuji, že se mi líbí Kanyeho Jesus Walks, no čeho jsme se to dožili.) (01.12.2017)

V příbalovým letáku novodobých verbířů k mariňákům stojí : Budeš bojovat za vlast, budeš důležitou součastí největší armády na světě, budeš pomáhat všem lidem na světě, pro svou přítelkyni budeš hrdina. Budeš MARIŇÁK !! Jenže pak si tento leták přečte jeden z nejlepších režiserů současnosti Sam Mendes a řekne si: "ale hovno, ale hovno". Vytvoří naprosto skvělý a originální film a v něm stojí : Vůbec nemusíš bojovat, budeš mít jen pocti marnosti, budeš tahat hovna z latrýny a když budeš mít pocit že hůř bejt nemůže, pošle tě doprdele tvoje holka, na kterou každý den před spaním myslíš, aby si přežil to peklo. Budeš MARIŇÁK !! (08.02.2007)

Skupinku elitních sniperů sledujeme od příjezdu do výcvikového kempu za zvuků Don’t Worry Be Happy přes krušné chvilky na buzerplace až k nemilosrdnému vystřízlivění uprostřed zoufale vyschlé kuvajtské pouště. Tohle není válka mariňáků, nýbrž satelitních družic a neviditelných bombardérů. Přesvědčí se o tom i dvacetiletý Anthony Swofford (Jake Gylenhaal), jenž by rád potěšil svou brzy nejvěrnější přítelkyni „em čtyřicítku“. Jak se však zdá, čas strávený v Kuvajtu nezužitkuje k o moc bohulibější činnosti, než k hraní rugby v protichemické kombinéze, k debatování o rozdílech mezi Mexikánci a Kubánci, k masturbaci nebo k odstraňování pozůstatků četných návštěv provizorní latríny. Slunce sadisticky žhne, zelené mozky měknou a dokonce i seržant Sykes (Jamie Foxx) přestává doufat že si vystřelí do živého cíle. Vytrénovali si mašiny na zabíjení a teď pro ně nemají (duševní) potravu – to nevěstí nic dobrého. Mariňák je hlavně o životních možnostech mladého Američana a pak taky o tom, že války se nemusíte přímo zúčastnit, aby vás nadosmrti poznamenala. Tohle všechno nám Mendes vypráví celkem nezaujatě, očima k politice lhostejného, poměrně inteligentního vojáka. Ten se obrní Olověnou vestou, stane se součástí Čety a bude si připadat jako Lovec jelenů čekající na Apokalypsu. Snad teprve když mezi hořícími vrty střetne zmateného koně, uvědomí si, že už není nač čekat. Mendes symbolické výjevy dávkuje velmi střídmě a víc sází na vývoj odehrávající se uvnitř Swoffordova mozku. Co prožívá voják tak vzdálený od domova a podezřívající svou dívku z nevěry? Jak na něj zapůsobí „rendezvous“ s ohořelou mrtvolou „kdysi taky člověka“? Celkem prostými prostředky se postupně dovídáme odpovědi. Jde především o efekt. Skoro hodinu a půl jsem měl pocit, že je to o ničem. Ani mě nenapadlo začít se nudit, ale bavil jsem se podobným nezaujatým způsobem, jako se bavíte při sledování VyVolených, čili party dementů, jejichž životní osudy jsou vám ukradené. Lidštější rozměry nabývají silnějších kontur až v téměř surreálné pasáži s „plačící Zemi“ a hlavně pak ve zbytečně přecitlivělém závěru. Je to škoda, protože skvělí herci dávají do svých rolí skutečné maximum. Hlavně mladická nedozrálost a naivita z Gylenhaala přímo sálá a zelenění jeho mozku vám brzy ani nepřijde jako handicap. Rovněž technická stránka dokonale naplňuje šablonu malého filmu s velkým rozpočtem a dynamický soundtrack zas pomůže, kde režisér nemůže. To díky Mendesovým schopnostem není až tak často. Jen kdyby zvolené téma zpracoval odvážněji a ne tak prvoplánově. Stále však platí dvě pravdy. Ta první – Mariňák o hlavu převyšuje většinu současně zámořské produkce. A ta druhá – Stanley Kubrick něco podobného natočil před téměř dvaceti lety mnohem lépe. A nejen on. 75% Zajímavé komentáře: Marius, k212, Fr, Hopper, Honza dAve (21.03.2006)