Horská hliadka

Výborný, drsný príbeh z tibetských hôr natočený podľa skutočných udalostí. Dlho som sa k tomuto filmu nevedel dostať. Čakal som film presne v tomto štýle. Je až neuveriteľné ako dobrovoľníci dokázali vytvoriť horské hliadky, riskovať vlastné životy a pritom aj viac ako rok čakať na výplatu, a aj to mizernú! Inde vo svete, hlavne v Európe a Amerike asi nepredstaviteľné sci-fi. Je na každom z nás, či odsúdi alebo nie ich praktiky podobné pytliakom. Ja nie. Beriem to ako nevyhnutnosť. Scéna s pohyblivým pieskom je skutočne výborná. Že to všetko nakoniec malo zmysel, že členovia hliadok neumierali zbytočne, v závere určite poteší. Film 80%. (20.01.2010)

Obětovat svůj život ve prospěch přírody a záchranu antilop – to je smyslem jejich života. Jediné co jim pomáhá je naděje, odhodlání, protože to ostatní nemají. Peníze, porozumění, oporu – to vše jim chybí. Naděje svitne až v okamžiku, kdy se do jejich hlídky přidá nový člen v podobě novináře, který má za úkol napsat článek o jejich „povolání“ a možná jim tak i pomoci a částečně se podílet na záchraně toho, co z této krajiny ještě zbylo. Nikdo z nich však netuší, že se chystají na výpravu, kde bude potřeba i obětí, aby jejich přání a prosby byly vyslyšeny Syrový snímek, založený na základě skutečných událostí, vás možná přiměje zamyslet se nad hodnotami lidského života a určitě ve vás zanechá spoustu smíšených pocitů. (28.01.2006)

Krásný, relativně pravdivý ale těžký film. Těžký- né z nějákého intelektuálního ale čistě lidského pohledu. Na diváka vyskakují zapeklité nečernobílé otázky jak na běžícím pásu a do toho se ho navíc snaží ubít až nepřirozeně koncentrovanou tvrdostí (jsem přesvědčený, že filmaři tu do několika dní narvali všechny zásadní strasti hlídky z období 93-96) což je trochu dvojsečná zbraň. Ve výsledku je to silný film, který ale beru spíše jako poučný příběh než jako relevantní popis skutečnosti. (04.01.2015)

Strohé a téměř dokumentární drama, které nám skrze nádhernou kameru ukáže zvěrstva, která se odehrávaly na horské planině Kekexili, kde byli členové samozvané horské hlídky ochotní riskovat své životy kvůi záchraně tibetské antilopy před vyhynutím. Film se v prvních dvou třetinách téměž vůbec nevěnuje postavám, z davu, který se vydává na pytláky, je lehce vydělen pouze novinář a vůdce hlídky, ostatní postavy jsou jen anonymní hlídkaři, kteří jezdí po Kekexili, narážejí na pozůstatky práce pytláků a snaží se je chytnout. Až ke konci, kdy začíná jít do tuhého a hlídkaři se dostávají do situací, kdy buď přežijí pytláci nebo oni, se pomocí asi dvou dialogů divák seznámí s tím, pro č do tohoto riskantního hlídkaři šli a co je to vlastně za lidi. Škoda poměrně nevyužitého novináře – jeho přítomnost celou dobu není nijak výrazná, občas se na něco zeptá, ale jinak víceméně zapadne do skupiny, aby na konci mohlo být oznámení, že novinář napsal článek a co z toho vzešlo. Přes něj se divák mohl přece jen trochu více s názory a pohnutkami hlídkařů seznámit, aspoň se ale režisér vyhnul klišé zvídavého reportéra, který je zpočátku všem na obtíž, pak do party zapadne a nakonec se díky němu celá situace změní (což tady v podstatě je, ale v minimálních náznacích). Film všechny, i ty nejtragičtější události ukazuje velmi sterilně, bez emocí (i postavy je projevují jen výjimečně) a patosu, právě v tom je ale jeho síla. (01.08.2009)

Kekexili je náhorná plošina medzi Tibetom a Čínou, ktorá je zároveň domovom aj vzácneho druhu antilop. V roku 1983 ich počet presahoval 1 milión. O desať rokov neskôr vďaka ilegálnemu lovu zo strany pašeráckych bánd, ktoré antilopy zabíjali kvôli ich vzácnej srsti, klesol počet antilop na necelých 10.000 kusov. Preto bola v roku 1993 zostavená dobrovoľná "horská hliadka", ktorá si za cieľ vytýčila boj s ilegálnymi lovcami. A práve o tomto boji je aj príbeh filmu vychadzajúci zo skutočných udalostí, ktoré sa odohrali v roku 1996. Lenže pozor! Kekexili našťastie vôbec nie je film v intenciách hollywoodských konvencií akčných orgií. Forma paradokumentu doslova vykosťuje príbeh od zbytočných vedľajších odbočiek a destiluje nám stopovanie pašeráckej bandy zo strany horskej hliadky. Dokonca aj zábery na prekrásne exterierové scenérie nemajú slúžiť ako lacný výpredaj exotického prostredia, ale plne dokresľujú príbeh, a umožňujú nám tak pochopiť to hlavné - spôsob života a pravidlá daného územia. Postupne tak spoznávame život jednej aj druhej komunity a zisťujeme, že nič nie je čiernobiele. Tvorcovia filmu sa totiž našťastie vzdali lacného rozdelenia na stranu "dobro" a zlo", ale skôr ukázali že obidve strany majú k sebe v tomto nehostinnom prostredí miestami až príliš blízko. Práve táto snaha o realitu, kde smrť prichádza nečakane a jej zobrazenie je prosté akýchkoľvek pátosových manierov dala nakoniec vzniknúť veľmi silnému filmu, ktorý je rovnako chladný ako tamojšie podnebie, drsný ako život v tejto oblasti ale zároveň aj divácky veľmi "príťažlivý" ako vykúrená horská chata v nedoziernej, vetrom a snehom bičujúcej planine. A "happye-endové" informácie obsiahnuté v záverečných titulkoch emočnú silu filmu u mňa iba podtrhli. (07.03.2005)