Harry Potter a Fénixov rád

Jsou mi tak trochu záhadou uživatelé, kteří dokáží spolehlivě odlišit jednotlivé režijní styly a kvalitu dílů čarodějnické ságy z Bradavic, protože Harry Potter je podle mě typický příklad projektu, který výrazně potlačuje tvůrčí individualitu na úkor přání producenta a autora literární předlohy. Všechny díly, které jsem dosud viděl, měly velmi podobnou hodnotu a rozhodovaly vlastně jen detaily. Mé hodnocení se pohybuje někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Je to velkoryse natočená série s odpovídajícím rozpočtem, triky a celkovou výpravou, ale nikdy nešlo o filmový kousek, který by mě chytl za srdce. Jednoduše pohádka, za kterou stojí celosvětový úspěch literární předlohy. Pátý díl mě ale už začal unavovat a přikláním se k názoru literárních kritiků, kteří Rowlingovou obviňují z užvaněnosti a megalomanství. Může se holka utěšovat tím, že ke Steelové a dalším továrnám na knižní produkci má pořád hodně daleko. Mně by stačily tak čtyři díly, které by bohatě popsaly příběh Harryho Pottera bez vaty a hluchých míst. Celkový dojem: 65 %. (10.10.2010)

Tak tohle mudla jako já naprosto nečekal. Ještě jsem se ani nestačil uprdelit v kině na pohodlným křesílku a už tam řádili mozkorové. Další šok následoval v závěsu, proboha kolik ty košťata dokážou vytáhnout na tacháči ?? Jako, já se tady seru padesátkou v obci a dvoukilem na dálnici a Harry profrčí Londýnem na kusu klacku rychlejc než ty naše 3 slavný stihačky Jas 39 -Gripen co zrujnovaly statní rozpočet na 20 let dopředu. Když pak na mě vybafli tvůrci tu fintu s tím roztahovacím domem, tak jsem si vzpoměl na ty Čunkovy cikány, jak je nemá kam dát. Tady se vytáhne hůlka, řekne se "abraka dabra" a dům se roztáhne a hned je pár bytů navíc. Pomalu to vypadalo, že postavy z Bradavic nemají žádný problém, ale mají a kurevsky velkej -pána zla - ne není to Klaus, jak by někoho mohlo při tomhle slovní spojení napadnout, je to lord Voldermont. Díky němu z Bradavic zmizela ta krásná kouzelná a pohádková atmosféra, za to vyrázně přibylo napěti a temnoty. Už nestačí učit se hrát famfrpál, luštit čmáranice na zdi, nebo se honit v časové smyčce . Je třeba začít táhnout za jeden provaz a využít všech shopností a doufat, že to proti zlu stačí. Právě díky tomu je cítit z bradavických hrdinů daleko víc emocí všeho druhu. Moje emoce vzbuzovaly i nové postavy. Zejména ta učitelská svině Dolores, to byl takovej místní bradavickej Hitler, jak vydala to nařízení, že kluci a holky k sobě nesmí blíže jak na 15cm, tak jsem měl chuť jí chrstnout ten její horkej čajíček do ksichtu. Naproti tomu Lenka Láskorádová byla velice originální postava, která vzbudila můj zájem . Emoce ve mě vyvovala i Bellatrix, hodně divoká samice, to by byly pařby. Z původních postav tradičně vede Snape a Sirius Black. Bohužel musím konstatovat, že Harry prostě nemá charisma, na rozdíl od Hermiony, která ho má snad za celé Bradavice a když seřvala toho obra, tak bych se jí neopovážil odmlouvat ani já. Tahle holka už teď je těžkotonážní kočka. Co ta bude za pár let dělat s chlapama, nechci radši vědět. No a celá tahle sestavička nám ve velmi svižném a dramatickém příběhu vpluje do finále, které nemá v sérii HP konkurenci. Rozpoutají akční nařez špičkové kvality, který jsem díky Imaxu měl možnost sledovat ve 3D. Na něco takového se prostě nezapomíná. (27.07.2007)

Po předchozí akční jízdě bez formy, ovšem skvělém vizuálním hávu přichází mnohem mírnější film. David Yates k filmu přistoupil podobně jako Cuarón v připadě třetího dílu. Zhlédnul předchozí díly, nebál se poupravit nevyhovující prvky a zaměřil se na postavy, zde konkrétně přímo na tu hlavní, Harryho. Žánrově děj tentokrát připomíná až politické drama s psychologickými prvky. Harry se stává nevhodným a ministerstvo kouzel je připraveno udělat cokoliv, aby z něj udělalo blázna, který na sebe chce jen svalovat pozornost. Tím hlavním faktem ale je, že i přes nezbytené změny je tu zachováno kouzlo předlohy. Kouzelnický svět, zejména nová místa, mají úžasnou dynamičnost, dokáží okouzlit. Dalším faktem je, že po Cuarónovi je Yates teprve druhým režisérem, který se více soustředí na mudlovský svět, který je s tím kouzelnickým úzce spjat. Z doposavadních dílů tenhle vyhrává na plné čáře zejména díky volbě lokací, nových postav, vykreslení světa a dokonce i kostýmech. Jak už jsem řekl, naprostá většina nových herců skvěle zapadá do svých rolí. Helena Bonham Carter je fascinujícím způsobem okouzlující ale zároveň z ní jde hrůza, její příchod a odchod ze scény jsou efektní záležitosti, Imelda Staunton přesně vystihla řády posedlou Dolores Umbidge, Natalia Tena je rozkošná a do své role opět pasuje, scény s ní jsou naprosto takové, jak jsem si je představoval, tahle herečka na sebe rozhodně umí strhnout pozornost, Evanna Lynch je okouzlující a ač se to většině nezdá rozhodně je skvělou Lunou, zejména díky svému výtečnému a vyspělému hereckému projevu a v neposlední řadě zaujmou mladící hrající mladého Snapea a Jamese. Se starou partou je to už horší, i když tam pár kladů také najdeme. Snape se sice ukáže jen na chvíli, ale jeho role je mnohem lepší než v předchozích dílech, Brumbál se ukazuje jako obrovský kouzelník na momenty jako je obhajoba, příchod na scénu, kde brání vyhazovanou profesorku... se jen tak nezapomíná a také nesmím zapomenout na Hagrida, který sice hraje tak jak jsme si zvykli, ale poprvé se stává poloobrem, přesně takovým, jak je popsán v knize! Zato Harry je opět příšerný, možná horší než kdy dřív, chálu jeho výkonu opravdu nechápu. Nakonec bych rád zmínil hudební doprovod, který je na samostatný poslech nepříliš povedenou záležitostí, ale ve filmu zní opravdu výborně a narozdíl od čtyřky se nejedná o vykradačku Williamse, ale rozšíření kouzelnického světa novým směrem. A k ději skvěle pasuje. David Yates se s velkofilmem popral opravdu výtečně, ale nic jiného jsem ani nečekal. Změny které učinil jsou jen ku prospěchu a momentů kdy váhá je málo. Jeidným problémem je předloha, která sice není špatná, ale z diváckého hlediska se nejedná o tolik vděčný díl, jako ten třetí. Přesto jej však považuji za zatím nejlepší adaptaci románu o chlapci, který přežil. (08.12.2007)

já jsem trošku zmatená.. očekávání bylo převeliké.. jenže poslední díl jakoby ztratil kouzlo.. mě teda yates neoslnil a ani neokouzlil.. stejně tak mě neokouzlila ani ústřední trojice - harry, ron a hermiona.. nějak mi do těch školáků už nezapadají, je vidět, že oni sami ze školních lavic už vyrostli.. a draco malfoy?? byl tam vůbec?? takže moje nadšení se omezí na dolores a belatrix, které byly do svých rolí sakra dobře vybrány!! a tohle všechno nemění nic na tom, že pohádka je to pořád velmi kvalitní..:o) (02.08.2007)

Riskantní volba se Warnerům náramně vyplatila. David Yates uspěl. Z Pottera vydestiloval víc emocí než kdokoliv jiný. Dramatický potenciál knihy využil v mnoho mistrně zrežírovaných pasáží se žádaným pocitovým i atmosférickým obsahem. Z Pottera, pro mě původně matného jelita, se v druhé polovině konečně stala postava, která mě zajímá. Nepřeceňoval bych projev Daniela Radcliffea (jenž pořád nešahá Shiovi ani po kolena :-) ale je pravda, že v závěru se přehrál z malého Harryho v tahouna. Yatesova režie mě někdy až dojímala - to jak jistě svírá určité sekvence, jak do nich vtírá formální inovace a jak pokaždé dokáže nabít scénu nosným významem a svébytnou náladou. Absolutorium skládám hudbě, naopak velmi nepříjemně místy překvapily triky: Nic proti parádnímu zápasu Brumbál - Voldemort, ale kentauři nebo Dráp byli renderovaní otřesně. Kdybych posuzoval hlavně přínos Yatese, obhajobu Radcliffea a zmíněná pozitiva, bylo by to tak na 95% a nadšení od první do poslední scény. Jenže... Jenže je to Potter, proto musí film srážet zákonitosti celého Rowlingovského vesmíru, potažmo celé série - kvůli nim nedokážu ty filmy mít rád, stejně jako je nedokážu brát vážně. Ta sága má strašně malý dramatický tah. Strávit s Potterem osm let a ještě pořád, uprostřed pátého filmu(!), řešit jestli se Voldemort vrátil nebo ne, to mě prostě rozesmívá. Mimo jiné z toho vyplývá, že předchozí díly vlastně mají prachmizerný význam pro Potterův osud - klidně by se mohlo jet od pětky, přišli bychom jen o fanfrpál. S tím souvisí, že když už nekompromisně adaptovat tak ještě drzeji, bez skřítků, kteří ve filmu nemají pražádný smysl. A naopak, když už mají postavy ve vypjatém závěru odněkud vyskočit a vypomoci Brumbálově armádě, hodilo by se vysvětlit proč, odkud a jak... Ale popojedem: Čím dál tím směšněji vyznívá to, že se všechno děje během jednoho školního roku a že mají žáci o prázdninách pauzu (to si sakra bere Voldemort dovolenou, či co?). Filmaři by neměli dávat prostor těmhle uštěpačným poznámkám, když se jim daří skvěle šponovat atmosféru, měli by přitvrdit v předělávání knih, zahustit děj, smáčnkout v prostoru... protože čekat zas na další školní rok, zas na další klíčovou postavu na pozici učitele obrany proti černé magii, poslíouchat zas ten omezený počet kouzelných formulek... to odrostlejšího diváka myslím nebaví a neustále to devalvuje celou ságu na blbůstku ilustrující knihy. Dvě poznámky na konec: 1) Emma Watson je hrozná herečka, Cho Chang mě fascinuje svou unylostí, Lenku Láskorádovou jsem si naopak zamiloval. A Snapeův charakter je nejen skvěle napsaný, ale i ve filmu výborně uchopený Yatesem i Rickmanem. 2) Zdá se mi to, nebo Potter místy krutě vykrádá king Konga a hlavně Hvězdné války? Úplně jsem viděl ve voldermortově kůži Imperátora, kterak podněcuje Potterovu/Anakinovu/Lukeovu nenávist a vábí jej na temnou stranu Síly. 75% (20.07.2007)