Grand Prix

Tento film som chcel vidiet len koli tomu, ze v nom hra Toshiro Mifune. Z tohto hladiska vsak film nema skoro ziadnu hodnotu, pretoze Mifune mal skutocne len malicko priestoru na to aby predviedol svoje umenie. Avsak objavil som zrejme najlepsi zavodny film vsetkych cias! Nejde o pribeh, ten je skor standartny a poctivo vyplnuje miesto medzi zavodmi. Avsak tie ZAVODY! Nieco tak surove, gulervuce a nebezpecne vyzerajuce som skutocne este nevydel! Prejazd klopenymi zatackami mi doslova nahanal strach. A hucanie motorov, dym zo zhorenych pneumatik a ten pocit rychlosti! A kamera a celkovo vizual, to je skutocne nieco. Nehladiac na skor priemernu dejovu stranku je tento kusok skutocne povinnostou nie len pre milovnikov silnych motorov. (8.5/10) (03.07.2007)

Film pre milovníkov motoristického športu, za ktorých sa ja nepokladám. A z doby, keď vozidlá Formuly 1 vyzerali ako rakvy na kolesách. Vlastne, aj bezpečnosť jazdcov bola na úrovni spomínaných rakiev. Filmový príbeh preskakuje medzi pretekaním, občas s tragickými následkami, a osudmi jednotlivých jazdcov, väčšinou teda romantickými, čo nie je príliš záživné. Záživnejšie boli zábery z kamier namontovaných na formulách, určite lepšie, ako keď by to robili so zadnou projekciou. Zámer obsadiť Garnera do hlavnej roli je pochopiteľný, kedže sa venoval motorizmu, aj keď si myslím, že do formuly je až príliš vysoký. Potešilo obsadenie japonskej hviezdy - Toširo Mifuneho, pre ktorého to bola iba druhá rola v nejaponskom filme a prvá v americkom. Veľkým mínusom filmu je jeho monštrózna stopáž, ktorá mi nedovolovala pozrieť film na jeden krát. Veľmi by to žiadalo zostrihať minimálne o hodinu a aj tak by sa tam našlo pár hluchších miest. (30.04.2019)

Kdykoliv na obrazovce svištěly formule, byl jsem si jistý, že se dívám na jeden z nejlepších závodních filmů všech dob. Když se děj přesunul na jezdce a jejich složité osudy, tak zábavnost upadla. Nešlo o vyloženě jalové pasáže, ale kontrast mezi svižnými a pohlcujícími sekvencemi z okruhů, a zručně natočenými, přesto nijak zvlášť výjimečnými dialogovými scénami byl až příliš velký. Emoce v nich moc nefungovaly a ani závěrečná zamýšleně drtivá pointa neměla takový efekt, jaký asi režisér zamýšlel. Vzhledem k téměř tříhodinové délce je skoro zázrak, že film nestihl nudit. Přesto by myslím o nic nepřišel, kdyby zmizely všechny lyrické vsuvky. (29.09.2021)

Tuto filmovou Grand Prix jsem poprvé sledoval před pár lety společně s tátou, díky kterému jsem měl sledování doplněné o výklad s porovnáním závodních tratí a bezpečnostních opatrení tenkrát a dnes i dalších zajímavostí kolem Formuly 1. Táta je totiž letitým fanouškem F1, takže jsem ho přesvědčil na společnou projekci, přestože podobně starým filmům neholduje. Já zase příliš neholduji auto-moto závodům, jejich sledování mě obvykle nenaplňuje a mohly by mi být stokrát ukradeny, jenže tohle je film vrcholních tvůrčích sil Johna Frankenheimera. Jeho režisérské umění v oblasti na svou dobu novátorsky pojatých akčních scén, nápadité střihové skladby včetně vícezáběrových montáží i práci s vizuálem a zvukem nemůže tady nechat snad žádného filmového fanouška úplně chladným. Ve filmu sledujeme dlouhé sekvence z celkem snad šesti závodů, ale každý je natočen a sestříhán úplně jiným způsobem a dokáže svým pojetím strhnout, v případě druhého závodění ještě ke všemu „Frankie“ proměnil scény závodění za doprovodu Jarrého hudby a romantického snění Montanda o krásné Evě Marie Sant v jedinečný audiovizuální balet formulí na trati! Na poli tří hodin rozpracoval pan režisér vlastní osobitý koncept akčního sportovního dramatu, jaký pak zopakoval v mírně skromnějším provedení i v The Gypsy Moths nebo Jezdcích – totižto jeho opakovanou specialistou se staly strhující příběhy, v jejichž nitru zdaleka nejde jenom o akci. Přestože ta připraví svým autentickým pojetím divákovi samostatný adrenalínový zážitek, zároveň v rámci celku tvoří plynulou součást dramatu, jež se výrazně soustředí i na psychologii postav se všemi vnitřní pocity a vzájemnými vztahy, kdy film nechá odeznít i nejeden silný lidský příběh. Dnes jsem viděl Grand Prix podruhé a znovu šlo o nezapomenutelný filmový zážitek, po němž tuším, že většina dalších tematicky spřízněných snímků pro mě zůstane ve stínu Frankenheimerova opusu. [100%] (04.08.2023)

No, nebudu se od ostatnich komentaru lisit. Zabery ze samotnych zavodu, v kombinaci se zvukem jsou vyborne a jsou hlavni devizou, proc si tento film pustit. Jednotlive soukrome pribehy ctverice zavodniku jsou vsak sotva prumerne a umele natahuji delku filmu, jako by se jednalo o dva filmy v jednom. Mimo samotne zavody mi tam chybela jakakoliv atmosfera kolem zavodnich staji. Z hercu nikdo nevycnival svym hereckym vykonem. Skoda, ze tu romantickou omacku tvurci vyrazne neprostrihali... (04.04.2014)