Vášeň Ayn Randovej

Dva mladí lidé navštíví známou spisovatelku (už nevím v jakém žánru). Chlapec jí je pohlcený, ona, zralá osoba jím též, neb si při něm přehrává své dřívější roky. Holčička odstrouhá, neb není tak zajímavá pro chlapce jako tato zralá žena. Ona i nadále pracuje, on studuje, a dochází mezi nimi k běžným přiblížování se a vzdalování se. Jeho přítelkyně je u toho jako páté kolo u vozu. A to se jí pochopitelně nelíbí. Ti dva to mají ale na háku, a dál jsou jeden druhým okouzlováni a dávají životu toho druhého co nejvíc potřebuje. Tou osobou, která udává tón je známá spisovatelka. Film končí ale pro mě nepříliš chytře. Spisovatelka přednáší a pak řekne, aby jí kladli studenti otázky. Ti jí kladou otázky na úrovni běžných studentů. Ona na ně odpovídá a domnívá se, že vtipně. A není to nic trefného, nic chytrého, ba naopak trapárna. Tu pozoruje a tenhle pocit má jen divák, který už takové příběhy někdy zažil či viděl...! Kladem filmu je, že netřeba si vše polopaticky vysvětlovat. Že jde o tah lidských potřeb, a jejich uspokojování! (23.06.2010)

Príbeh známej americkej filozofky ruského pôvodu, zastávajúcej pozície vypätého egoizmu, antikolektivizmu, kapitalizmu a antialtruizmu, jej utiahnutého manžela, a páriku nadšených obdivovateľov. Zaujal svojím dejom, presvedčivým obsadením a výkonmi najmä hlavnej hrdinky v podaní Helen Mirrenovej - na zahodenie nebol ani Peter Fonda v úlohe manžela navonok sa starajúceho len o svoje kvietky, fajku a kľud v kresielku. Obdiv mladého psychológa k myšlienkam a dielu ženy o 25 rokov staršej sa častým stretávaním postupne mení na milenecký vzťah s vopred vyžiadaným súhlasom partnerov oboch milencov. Príbeh sa mi už menej páčil spracovaním - až veľmi tradičným, ba priam televíznym. (02.08.2004)

Neznám ji, nikdy předtím jsem o ní neslyšela, a tak nemůžu říct, jaká byla spisovatelka. Ovšem pokud se její příběh zakládá na pravdě, byla v první řadě obratnou manipulátorkou, která se vždycky, za každých okolností řídila jenom a pouze svým vlastním prospěchem - a přitom se schovávala za pokryteckými, rádoby intelektuálními řečičkami, které při pohledu (a poslechu) zvenčí vyhlížely TAK interesantně. Sama citově vyprahlá, nepříliš spokojená s vlastním životem, bez výčitek využívala každého, kdo se ocitl v její blízkosti, a v případě (ne)potřeby ho bez rozpaků odhodila jako starou veteš, která už dosloužila. Charakter jejího mladého milence nehodlám rozebírat, zato při jeho okouzlující ženě jsem stála po celou stopáž, nejenom tehdy, když se zrovna ocitla na scéně. Vlastně je to JEJÍ příběh ... příběh Barbary Brandenové - vyprávění staré jako lidstvo samo ... o lásce a zradě ... a zase o lásce - empatické a zainteresované, přesto nestranné ... za 5*, jasných a zářivých, bez poskvrnky. (05.11.2020)

Žánr není rozhodně "drama/životopisný", ale spíš "naprosto absurdní nesmysl". Nemohu totiž uvěřit, že existuje muž, který by odvrhl Julii Delpy v jejích nejlepších letech (no, spíš na sklonku jejích nejlepších let) a dal přednost jakési vyžilé škebli, meloucí nesmysly a hulící jak fabrika. To, že se jednalo o známou filozofku, jsem si přečetl až tady v diskuzi, z jejích řečí ve filmu se to fakt poznat nedalo. (13.12.2020)

Nedodíval jsem se až do úplněho konce, poněvadž by mi stejně nic nového neřeknul. Potrhlá židovka Rosenbaumová zdrhne z komunistického Ruska do Ameriky, živí se psaním a svými egocentristickými názory, k čemuž víc posluchačů, než v Americe nikde jinde míti nemůže. Jelikož si chce zašukat s mladým obdivovatelem, zahalí to do pokrytecké deky intelektualismu a teatrálního svolení partnerů obou. Její partner je trouba, který je na ní materiálně závislý a její milenec je mladý vychcaný cvokař (který by jinde, než v poblblé Americe tolik pacošů nesehnal). No a jinak se tam vlastně nic nestane. Je to jenom film o lžích.... (18.04.2012)