Clerks 2: Muži za pultom

Návrat našich oblíbených hrdinů se, bez nadsázky, nemohl povést lépe. Kevin Smith natočil nejen tu nejvtipnější, ale v rámci žánru také nejchytřejší, nejdojemnější a zkrátka nejhodnotnější komedii pod Sluncem. Brilantní scénář je nabušen jak drsnými a perverzními vtipy, které neznají hranic v odvážnosti, genialitě i účinku na bránici, tak hodnotnými dialogy, příjemnou sentimentalitou, lehkou romantikou a nádherným závěrem... Dokonce i ta krátká muzikálová vsuvka byla velice vhodná a osvěžující, v Clerks 2 skutečně platí - co nápad, to perla. 10/10 (20.07.2008)

Vidím, že v komentároch sa už všetci poriadne vybúrili. Súhlasím prakticky so všetkým čo už moja topka povedala, plus ešte ako malú čerešničku dodám, že Clerks dvojka je oproti prvej, geniálnej časti okorenená mimo skvelých dialógov aj hudobnou stránkou a děsne sexy Rosario Dawson. Humor a životná filozofia v jednom. Nádhera! Chcem pokračovanie! (10.08.2011)

Je to jako potkat po dvanácti letech své kámoše ze střední. Randal ani Dante se za ty roky příliš nezměnili, snad jen trošku přibrali na váze a změnili práci. Místo ve Quick Stopu teď urážejí zákazníky v Moobyho fast foodu. Smith si skutečně nebere servítky – jde tvrdě do židů, křesťanů, černochů a film tak ještě víc než první díl připomíná hranou verzi South Parku. Ale i přes stále stejně vulgární témata diskuzí bude tento den jiný – bude to den, kdy oba „mladí muži zpoza pultu“ konečně dospějí. Dante konečně našel dívku svého srdce (krapet afektovanou, ale jinak fajn) a plánuje odjet za lepšími zítřky do Kalifornie. Jenže co si bez svého nejlepšího kámoše počne Randal? A co pohledná šéfová Moobyho Becky – zůstane taky na ocet? Obavy, že Kevin Smith s vyšším rozpočtem a egem natočí planou, hollywoodskou romantickou komedii, se ukázaly být zcela zbytečnými. Clerks 2 již sice nejsou černobílí a místy je až příliš patrné, že je natočil dospělý otec od rodiny, ze své vtipnosti však ztratili pramálo, zamrzí pouze hojnější výskyt „a teď se směj“ vtipů. K vrcholným momentům patří debata mezi fanouškem Star Wars a fanoušky Pána prstenů a scéna, kdy jsou hlavní hrdinové svědky „mezidruhové erotiky“. Ale pochopitelně je toho víc. Clerks 2 jsou více o hercích, o jejich výkonech, o vnitřních proměnách jejich charakterů – což nemusí být vždy ku prospěchu věci. Zvláště dialogy mezi Dantem a Becky postrádají smithovskou břitkost a působí příliš konvenčně. Závěrečné, opatrné, leč příliš dlouhé balancování mezi sentimentalitou a patosem pak zachraňuje hlavně přítomnost Jaye a Mlčenlivého Boba – žádnou scénu s těmito týpky prostě nelze brát vážně. Druhý díl není ani lepší ani horší než první, pokud však patříte k natolik nadšeným fanouškům Kevina Smithe jako diváci v Cannes (osmiminutový aplaus nenásleduje po kdejakém filmu), budete opět řvát smíchem a radostí. 85% Zajímavé komentáře: Natascha, Triple H, Honza dAve (22.11.2006)

Návrat ke kořenům není v případě Clerks 2 jen prázdný pojem, protože tohle zkrátka není další Mallrats nabo Jay a Tichý Bob vrací úder. Možná proto sem měl na začátku problém s nižší kadencí vtipů, ale když jsem se naladil na tempo filmu, ve kterém, stejně jako v jedničce, jsou vedle geniálních fórů i zcela seriózní dialogy, měl mě Smith tam, kde chtěl. Zkrátka návrat do Jersey se povedl. Jay a Bob opět utržení ze řetězu, Randall hláškuje jak o život a Dante trochu přibral. Je to zábavné, je to chytré, je to dojemné a je to přesně to, na co fanoušci Smithe čekali. A pokud by se tahle parta měla za pár let ještě jednou vrátit, určitě u toho zase rád budu. (02.09.2006)

Příjemné překvapení, v což jsem po nezáživném prequelu už ani nedoufal. Snad až na prvních cca 20 minut, s rádobyvtipnými dialogy, nesoucími se v duchu svého předchůdce, za které by Smith zasloužil "znásilnit Gandalfovou holí", ale počínaje skvělým slovním soubojem Randal vs LOTR fans film chytil druhý dech a já si až do závěrečných titulků všechny ty filmové citace, narážky na současné moderní trendy a dialogy s vtipnými životními postřehy, včetně překvapivého Randalova citového výlevu v závěru, v pohodě užil. Takže pro mě nečekaně jsem rád, že v hodnocení Smithovy tvorby mohu pokračování "týpků za pultem" zařadit po bok chytrých fláků Dogma a Hledám Amy. (03.01.2007)