Réžia:
František FilipScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Andrej BarlaHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jiří Vala, Daniela Kolářová, Vladimír Ráž, Jiřina Jirásková, Václav Postránecký, Dagmar Havlová, Taťjana Medvecká, Bronislav Poloczek, Karel Augusta (viac)Epizódy(7)
Obsahy(1)
Závěrečný, pátý díl seriálu Sňatky z rozumu vyvrcholil událostmi kolem slavnostního otevření Národního divadla v roce 1881. Seriál byl natočen v roce 1968 podle prvních dvou dílů románové pentalogie Vladimíra Neffa - Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Protože vzbudil velký divácký ohlas, o sedmnáct let později vzniklo na základě dalších románů (Zlá krev a Veselá vdova) jeho pokračování. Tím je sedmidílný seriál Zlá krev, který dějově bezprostředně navazuje rokem 1881 a dále rozvíjí dramatické osudy několika pražských rodin v osmdesátých a devadesátých letech předminulého století. Pod vedením režiséra Františka Filipa uvidíme, jako v předchozím seriálu, Jiřího Valu v postavě stavebního podnikatele Martina Nedobyla, Vladimíra Ráže ztvárňujícího postavu Jana Borna, jeho ženu Hanu v hereckém podání Jiřiny Jiráskové a další známé postavy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (78)
Čas natáčení se od seriálu Sňatky z rozumu dost vzdálil. Zatímco v ději nakonec uplynulo de facto jen pár let, ve skutečnosti dělí filmařinu prakticky dvacet let. Bornův syn hraje gymnazistu, ale působí opravdu úplně jinak. A změnily se i další postavy. Právě Bornův syn nebo Marek Brodský jsou nejslabší články v řetězu. Naopak Jiří Císler prakticky exceluje. I nadále sledujeme osudy rodinných klanů, ale je pravda, že prostor dostávají jiní. Ani těch dějinných událostí už není tolik. Spíše vidíme marnou snahu dělníků za spravedlnost a tu úsměvnou z řad Rakouska, které se všemi možnými i nemožnými způsoby snaží potlačit vzpoury a snahu o právno na straně Čechů. Ale i Češi se drobí a každá ze skupin bojuje za něco jiného. Myslím, že seriál přináší takové hořko sladké pousmání spíše protirežimním odpůrcům. A možná i všem ostatním. Zatímco komunisté jistě oslavně opěvovali tento seriál, ve kterém haní Rakousko-Uhersko jako zhoubu, která potlačuje práva a svobody dělníků, kteří volají po socialimu, tvůrci si mnuli ruce, že v hávu zastaralého režimu poukazují na nešvary současné. Zatýkání, zastrašování a vymyšlené procesy. Propaganda samozřejmě zapracovala, té se filmaři nevyhnuli, ale jak už jsem zmínil, člověk chápající četl a čte mezi řádky. Výborní herci, masky, kostýmy a výprava dělá ze seriálu jeden z těch lepších mezi historickými a František Filip tohle uměl. A tak jediné, co doopravdy chybělo, byl původní vypravěč Václav Voska. ()
Po více než roce jsem se dostal k pokračování československého seriálu Sňatky z rozumu. Tvůrcům seriálu to ale trvalo osmnáct let. :-) Zlá krev dějově navazuje tam, kde Sňatky z rozumu skončily. Zavádí nás do Prahy (a Vídně) do roku 1881 a pokračuje zhruba následujícími deseti lety. Opět se setkáváme s rodinami, Bornů a Nedobylů a jejich okolí. Jsem velmi rád, že se zachovalo původní výborné obsazení. K nim se postupně přidala další generace postav i herců. Znovu jde o skvělé herecké výkony, dobré dialogy a především o výtečný dějepisný exkurz do naší ne moc známé historie, kdy Češi bojovali proti rakouskému mocnářství o uznání některých svých práv. Oceňuji pohled z obou stran naší tehdejší společnosti. Bohatí obchodníci jsou neustále ve střetu s dělnictvem, ať už je politická situace jakákoli. To je zobrazeno velmi dobře. Tentokrát mi nevadila ani postava vypravěče, který občas v podobě Martina Růžka vstoupil do děje. Paradoxně pro mě byla největší překážka barevná kamera, na kterou jsem si musel několik dílů zvykat. ()
Laťka byla předchozí sérií Sňatků z rozumu nasazena velmi vysoko. Zpočátku se zdálo, že i přes "barevnost" a změnu vypravěče, by se laťka mohla jenom zaklepat a zůstat na stojanu. Ale tak to není. Zajímavost se ze seriálu postupem času vytrácela, až se v posledních dvou dílech jednalo takřka výhradně o rozebírání témat "socialismus", "boj dělníků s majiteli" apod. Přesto i tak jeden z těch nadprůměrných seriálů, co byly u nás natočeny. ()
Už to není ono - chybí skvostná černobílá i vypravěč Václav Voska. Krom toho to už není vlastenecké, jako byly Sňatky z rozumu, ale silně socialistické. Nad tím se ovšem dá přivřít oko díky znamenitým hercům - za zmínku stojí dokonalý padouch Kiesel v podání Ludvíka Munzara - a Filipově režijnímu vedení. ()
O něco slabší než sňatky z rozumu avšak ani někteří noví herci nehráli vůbec špatně. Často je zmiňováno, že seriál byl přece jen trochu více poplatný době než bylo třeba - zde myslím ten ústřední problém dělnického hnutí. Je však třeba si uvědomit, že v čase, ve kterém se seriál odehrává, již vrcholí české národní hnutí (založení nár. divadla - konstituování občanské společnosti a právního řádu počítající alespoň s určitou formální rovnoprávností českého národa, v té době byla již také Praha zcela české město s převahou Čechů také na radnici). V serálu je tak prvek vlastenectví a národních snah alespoň obsažen v problému rostoucího velkoněmeckého nacionalismu (viz. Munzar a buršáci apod.). ....a zde se po roce 1870 setkáváme se sílícím dělnickým hnutím reagujícím na zásadní sociální problémy své doby - význam těchto momentů byl nezanedbatelný a proto i v seriálu tvoří často osu vyprávění (....samozřejmě že se jim to hodilo do krámu...co naplat taková byla doba). A mimochodem - skvělý L. Munzar !!!!! ()
Galéria (7)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (14)
- Ve 27. minutě ve scéně, kdy mladý Petzold (Václav Postránecký) kuje v hospodě pikle proti svému zaměstnavateli Nedobylovi (Jiří Vala), je v pozadí slyšet rozjíždějící se moderní automobil, jehož řazení naruší zvuky daného záběru. Není pravděpodobné, že by se v roce 1881, kdy se děj epizody odehrává, jednalo o dobový automobil. (Reyak)
- Natáčelo se v Praze na Žižkově, Maltézském náměstí, Starém Městě. Císařova pracovna se pak natáčelo v Praze na Malé Straně v Pálffyho paláci. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Natáčelo se v Praze na Malé Straně. (M.B)
Reklama