Gejša

Scénář: Robin Swicord .. Dvě dívenky, Chiyo a Satsu jsou nemocnými rodiči prodány a poté odvezeny do města. Jedna skončí ve škole pro gejši jako služebná, druhá je odmítnuta a skončí na ulici.. Při toulkách po městě se malá Chiyo jednoho dne potká s Předsedou a tohle krátké a milé setkání ji změní běh života. .. Roka plynou, z dívenky se stává mladá, krásná žena a navíc z ničeho nic o ni projeví zájem Mameha z konkurenčního domu pro gejši, která chce Chiyo vzít za každou cenu pod svá křídla a vyškolit z ní pravou gejšu. Příjemná, nijak náročná, ale také ničím výjimečná podívaná. Výpravný příběh lásky, plný krásných, hřejivě probarvených scén a kouzla Japonska těsně před druhou světovou válkou. Rob Marshall (nebo studio - v produkci Stevena Spielberga) možná udělal chybu, že snímek natočil v angličtině, která navíc zní dost divně, ale jinak svoji režijní práci zvládl více než dobře. Škoda jen toho celkově poklidného tempa, během vyprávění se příběh nikdy nedostane do nějakého rychlejšího a strhujícího podání. Herecké výkony jsou velmi dobré, zvláště Ziyi Zhang je nepřehlédnutelná, nejen díky své kráse, ale i umění. Mimo toho zde nad vším ční výtečná kamera a ještě o stupínek výše překrásná hudba od Johna Williamse. 75%. (03.02.2006)

Pěkný film s úchvatnou výpravou, která si jistě Oscary ve výtvarných kategoriích zaslouží. Ale vše zůstává u toho, že "Gejša" je pouze PĚKNÝ film. V rukou asijského režiséra a v jazyce, kterým se v Japonsku obyčejně mluvívá, by to byl přinejmenším pozoruhodný film, který by se mohl čestně měřit např. s "Tygrem a drakem". Takto jen hollywoodská selanka. Také mě trochu zamrzela Ziyi Zhang - vždy to byla má oblíbená herečka právě díky své čisté a neotřelé kráse a herecky přesvědčivě ztvárněné vnitřní hloubce svých postav. Nyní jakoby to všechno zmizelo pod nánosem mejkapu, jakoby se zařadila do stádečka amerických krásek, kterým chybí vlastní originalita. (11.03.2006)

Rob Marshall sází na povrchní líbivost, výpravnost a exotiku. Jeho snímek není určen japonskému publiku, tomu by nejspíš přišlo nepatřičné obsazovat klíčovou roli herečkou čínského původu. Snímek má skvělý vizuál, minimálně v první půli se kamera pase po křivolakých uličkách historické čtvrti plné zvlněných střech, po ladných křivkách mladých krásek, jejich pečlivém make-upu a elegantních kimonech. Zatímco forma je vypiplaná, obsah představuje banální červenou knihovnu o tom, jak chudičké děvčátko po nesčetných útrapách a protivenstvích nakonec ke štěstí přišlo a svou touhu naplnilo. Je to mělké a vzhledem k přemrštěné stopáži i poměrně prázdné. Začátek je sice nadějný, ale syrovost vydrží tak 15 minut a pak už si to na nějakou výpověď o době, společnosti a konkrétních hrdinech jenom hraje. Vizáž má sice Gejša bezmála dokonalou, ducha ale postrádá - a bez něj je jí jen půl. Připomíná vánoční ozdoby - na první pohled krásné, pěkně se lesknou, ale jsou duté a jejich životnost je mizivá. Celkový dojem: 45 %. (03.05.2017)

Vizuálně úchvatný obrázek Japonska, jaké zřejmě nikdy neexistovalo. Oscary za kameru, výpravu a kostýmy jsou určitě ve správných rukou. Díky půvabným Číňankám v hlavních rolích se na to opravdu dobře kouká. Za zmínku stojí i překrásná hudba Johna Williamse. Horší to je s příběhem, který je vzhledem k délce filmu až neskutečně řídký a v romantické poloze alespoň pro mne naprosto nepochopitelný. (10.04.2006)

U podobných filmů hodně záleží, kdy se na něj člověk dívá. Jestli v době, kdy si teprve filmový vkus vytváří (pak dává vysoké hodnocení) nebo kdy už má vytvořený svůj styl a hodnoty (pak jde hodnocení dolů). Já ho viděla brzo a zřejmě už nikdy neuvidím, tak nebudu mít důvod ubírat. Nicméně kouzlo exotického světa se povedlo a působí. (13.10.2014)