Tisícročná včela

Jedna z najznamenitejších ság československého filmu, ktorej plody polo-snového a sociálno-realistického rozprávačstva vyvierajú v úchvatne poetický opus. Chudoba a vidiek ako priestorové centrum, nevera a kľučkovanie za lepšími zajtrajškami ako údel východiska každodenných útrap a udalosti sevírujúce plynulý a nekompromisný odraz doby. Výpravou vierohodné, herecky civilné, expresívnosť vychádzajúca z motivačných cieľov - tak ako úlohou včely je pracovať a v ohrození brániť sa, tak v našom svete sú naproti tomu činy kajúcnosti iba prázdnymi frázami. Samotné diely sú dĺžkovo rovnomerné, ale ich charakter napovedá tomu, čo chce Jakubisko v následných dramaturgických momentkách vyobraziť a najmä ako! A podľa toho miesi svoje ingrediencie z formálnej stránky hmlistých obrazov a rýchlej strihovosti a z tej naratívnej: špinavé sexuálne chute, nemravnosť, pudovosť. Pichandovci sú obkolesení svetom priemerne žijúcich Slovákov, ktorých silné maďarizačné prúdy a hrozby vojen odďaľujú z možných prežitkov hospodársky úspešných sezón a rodového usporiadania nástrahy a prekážky terminologicky označujúce ako TU A TERAZ, čím sa dynamika sústreďuje práve na momenty a terče, ako na schematické nákresy blízkej budúcnosti. "Peniaze, peníze, peňeži!" http://www.9em.sk/film-tisicrocna-vcela-i-ii/ (18.12.2015)

Krucifix, já si ještě kvůli Jakubiskovi začnu myslet, že Slováci rozumí magii mnohem víc než Češi. Dobová kruťárna se spoustou krásných detailů i více či méně nápadných nedokonalostí, nicméně raději se budu dívat na syna země kujícího srdce z nalezeného meteoritu, než na většinu toho, co se vyskytuje na televizních obrazovkách dnes. (16.02.2018)

Ať už v seriálovém provedení anebo ve filmovém provedení, tohle je nesmírně zajímavá sága, která ukazuje, že máme v naší filmografii docela blízko i k surrealismu, respektive k magickým prvkům v realitě. A funguje to. Přitom se jedná o příběh, který je velmi realistický a velmi lidský, krásný i krutý. Jakubisko zde ukazuje svou režisérskou sílu a nebojácnost z velkého tématu. (06.08.2015)

Natoľko senzitívna dráma o niekoľko-generačných osudoch tradičnej slovenskej rodiny na prelome 19. a 20. storočia, že som mal po jej skončení chuť napísať Jakubiskovi list, v ktorom ho prosím o pokračovanie. Na historických udalostiach krásne vykreslený život jednoduchých ľudí, ktorých zasiahli nemilé i milé udalosti a plynutím doby krásne odzrkadľuje témy maďarizácie, socialistických ideálov, modernizácie, technologického pokroku, migrácie za prácou, vojenskej mašinérie, nezmyselnosť vojny a veľa ďalších. Veľmi precízne charaktery a rozmanitosť postáv, herecky príjemné, režisérsky nápadité a scenáristicky vycibrené. Doporučoval by som dnešným stredoškolákom ako povinnú jazdu namiesto jednej knihy z povinnej literatúry. Odporúčam pozrieť si seriálovú podobu filmu, ktorej časti lepšie zvýraznia dané témy. 85%. (05.12.2013)

Kdyby někdo položil otázku, který titul považuji za vrchol slovenské filmové tvorby, vzhledem k celkově nižší a po Listopadu 89 spíše skomírající produkci by bylo rozhodování poměrně jednoduché a výběr by se záhy zúžil na dva snímky: Obchod na korze a Tisícročnou včelu. Tu natočil Jakubisko na motivy románu Petera Jaroše a líčí v ní osudy jedné rozvětvené vesnické rodiny a na jejím příběhu mapuje emancipaci a vznik moderního slovenského národa. Po experimentech 70. let a následné odmlce způsobené normalizací Jakubisko dozrál a vytvořil svébytný styl magického realismu. "Magické" scény zde zapadají do konceptu filmu, nepůsobí násilně nebo zmateně a spoluvytvářejí atmosféru snímku. Z hlediska hereckého obsazení pracoval režisér s tím nejlepším, co mu tehdejší slovenská scéna nabízela, a vznikl film, který snesl přísné srovnání se světem a obstojí i v opakovaných reprízách. Kvalitám Tisícročné včely se Jakubisko přiblížil už jen v Sedím na konári, poté následoval citelný sestup kvality a tituly, které nesvědčily ani tak o uměleckém vývoji, jako spíš o tápání, vyhořelosti a později i ztrátě soudnosti. Celkový dojem: 95 %. (07.10.2013)