Vražedná terapie

Tak tomuhle já, dámy a pánové, teda říkám hororový psychologický thriller. Koncert pro pět lidí a jednu opuštěnou budovu. Stupňující se tísnivá atmosféra, doprovázená vynikající hudbou, vás stále více udržuje v napětí a nejistotě. Z těch objevených pásků se záznamy psychiatrických sezení se schizofreničkou Mary Hobbes, co poslouchá Mike, se mi ježily i chlupy v nose. Dlouhou dobu jsem nevěděl která bije, film to ale začíná odhalovat a slepovat dohromady v tu nejlepší možnou chvíli. Odpustíte mi i trochu té nelogičnosti (např. je mi doteď záhadou, jak logicky do děje zapadá a souvislé roviny zapadá telefonát Amy /doufám, že si její jméno pamatuji dobře/). Na druhou stranu, strašně se mi líbilo, jak jedna dějová linie příběhu výborně odhaluje a vysvětluje jinou linii příběhu, a to aniž by tyto dvě linie měly spolu nějakou souvislost. Prostě smekám, tohle je hodně povedená prácička. (16.06.2010)

majstrovsky budovaná atmosféra, ktorá hustne od začiatku do konca a do poslednej minúty si film ustrážil jemne vybalancovanú hranicu medzi hororom a psychologickým thrillerom, neskĺzavajúcu ani k trápnosti, béčkovosti či brakovej žánrovosti - a hoci je to všetko viac-menej v závere vysvetlené, anderson sa vyhol hollywoodskej polopatickosti a ustriehol tú správnu mieru toho, čo ukázať a čo nedopovedať, čo nechať len mierne poodhalené a čo decentne zahalené. nenápadný, no o to silnejší zážitok a poctivá scenáristika (ktorá je v tomto prípade silnejšia, než réžia - možno preto, ak si prelistujeme celú režisérovu kinematografiu, vynikajú z nej filmy, kde si písal sám scenár a naopak - väčších kvalít nedosahujú tie, kde režíroval scenár niekoho iného). (09.05.2018)

Snímek si pečlivě buduje charaktery a atmosféru, aby to vše v závěru náležitě využil. Jedná se o záležitost, která stojí a padá se scénářem a herci, přičemž obojí je zde naštěstí na vysoké úrovni. Trochu škoda toho, že Anderson poněkud zbytečně klame tělem (aka stylem). Na druhou stranu je to i velká výhoda, tedy pokud nevíte co očekávat. (16.08.2005)

Brad Anderson celou dobu buduje opravdu silnou, chladnou a tajemnou atmosféru očekávání něčeho zlého (a to bez lekaček), která se postupně proměňuje ve všudypřítomný strach o poměrně sympatické postavy, aby poté brutální finále udeřilo na diváka jako rána z čistého nebe. S odstupem času shledávám Session 9 ještě více intenzivním snímkem, který mohu jen doporučit. Netradiční počin, velmi silný zážitek. (03.01.2013)

Celkom príjemné prekvapenie. Dejová linka je vystavaná umne, žiaden priamočiary lacný dej nehrozí, ale tiež to nie je ani nič komplikované, čo by sa nedalo pochopiť. Filmom vládne slušná atmosféra, ktorá pekne postupne graduje až do samotného finále. Aj koniec sa vydaril, slušne vypointovaný, niečo ako z pera Stephena Kinga. Čisto subjektívne, keby sa pridalo viac hororových prvkov, mohlo ísť o vynikajúcu atmosferickú pecku. Ale spokojný som aj tak. 70/100 (19.06.2014)