Vojna policajtov

Jakákoliv moc, zřejmě budí v člověku pocit, že může zasahovat do všeho, a když je ve hře navíc možnost, jak získat ještě vyšší moc, tak nejjistější způsob k jejímu uchopení je, nemít žádné ohledy. Ovšem pokud se z boje o získání lepšího postavení stane pouze boj o udržení stávajících pozic, tak to už padají i poslední zábrany. Drsné, smutné, depresivní. Tak a jak si poradím s tou beznadějí, která na mě se závěrečnými titulky padla, tak to teda vážně nevím. (29.07.2005)

Ještě předtím, než Olivier Marchal usedl na režisérskou stoličku, musel během své předchozí policejní kariéry vidět mnoho zlého, protože jinak by nedokázal s dokonale vybroušenou syrovostí podat tento drsný příběh nekompromisního souboje policistů proti zločincům i mezi jimi samotnými. Formálně Válka policajtů jenom lehce naznačí styl starších francouzských i amerických kriminálek, aby následně pokračovala jako moderně vyprávěné dílo, ve kterém však Marchal přenechává místo ostrého střihu a rychlých kamerových nájezdů samotnému tempu, které se chvílemi řítí neskutečně zběsile, aby následně ubralo hlavně v druhé polovině, protože v ní přichází úplně jiná dějová nota, podle jejíhož pomaleji rytmizovaného taktu se řídí i hudba, která z dunivého samplu přejde k romanticky znějícím tónům klavíru a snad každý divák začne prosebně doufat v alespoň malý happy end, který by alespoň trochu svlažil jeho strhané smysly. Pod pevnou režisérovou rukou pak předvádějí Daniel Auteuil s Gérardem Depardieuem strhující výkony, z nichž hlavně druhý jmenovaný překvapí v netypicky záporné roli. Pokud je něco na Válce policajtů špatně, tak asi poněkud hrubě vytesaná psychologie postav v první části snímku, kde si důvody vzájemné nevraživoti mezi policisty musí divák trošku domýšlet, ale to je jenom nepatrný kaz na formálně i obsahově brilantním snímku, po kterém vám bude nevolno nejen z policie, ale i „z toho svinstva všude kolem“ jako takového. (03.08.2005)

Z Války policajtů (to je zase název, milý distributůrku) na člověka úplně dýchnou staré dobré časy, kdy se to před francouzskými filmovými kamerami hemžilo všemi těmi Gabiny, Ventury nebo Delony. Na jedné straně tu máme excelentní ústřední dvojici herců, chladně syrový příběh (který sice může dopadnout dobře, ale zrovna tak se může zvrhnout v tragická jatka) a nezáviděníhodně tísnivou atmosféru. Na stranu druhou je tady ale snaha režiséra a scénáristy(ů), udělat film "koukatelným" pro všechny, tedy i pro mladou generaci, a tak poklidné tempo narušují na můj vkus skoro až zbytečné akční vsuvky.... A za to, i když bych rád, pátou hvězdu nedám. Nicméně film je výborný. A obzvlášť před Depardieu(em) smekám. (04.12.2010)

Znova navnadený nadšenými kritikami (100% v Cineme) som sa nevedel dočkať súboja Depardieuho a Auteuilea. Okrem solídnej kriminálky, ktorých bolo vo Francúzsku natočených v minulosti milión, som k nej ale dostal kopec sentimentálnych a patetických kecov. Keby ale presne tak isto toto dokázali natočiť film slovenskí filmári o našej polícii, tak by som mu dal za *****. To je ale čistá teória. (07.07.2007)

Tak ak to takto funguje aj naozaj, ďakujem pekne. Pekná komorná krimi dráma so skvelým obsadením. Nevšedný príbeh s množstvom nepredvídateľnosti a reálnosti, záver tiež vyšiel, no na môj vkus príliš pomalé a do podobného scenára by som zakomponoval viac akcie. Ale Depardieu je proste klassa a vo forme aj v pokročilom veku a dokazuje, že s ním ešte môžme určite počítať. 75%. (07.08.2006)