Anastázie
Anastasia
Scenár:
Arthur LaurentsKamera:
Jack HildyardHudba:
Alfred NewmanHrajú:
Ingrid Bergman, Yul Brynner, Helen Hayes, Akim Tamiroff, Martita Hunt, Felix Aylmer, Sacha Pitoëff, Ivan Desny, Karel Štěpánek, Peter Sallis, Paul Bildt (viac)Obsahy(1)
Píšu sa 20. roky 20. storočia. Nešťastnú Anastáziu (Ingrid Bergmanová) pri pokuse o samovraždu zachráni ruský emigrant, princ Bounine (Yul Brynner). Jeho pohnútky však nie sú celkom nezištné, spoločne so skupinou ruských priateľov verí, že dievča je princezná Anastázia, dcéra posledného ruského cára Mikuláša. Ak to dokážu, dostanú 10 miliónov libier uložených v Anglickej banke. Prekážkou, ktorú musí Bounine prekonať, je cárovná vdova (Helen Hayesová). Musia ju presvedčiť, že ide naozaj o Anastáziu. To však nie je všetko. Bounine nerátal s jednou "maličkosťou" - že sa zaľúbi... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (39)
Vcelku povedené drama (ne)objasňující záhadu okolo slavné princezny. Tento film znamenal pro Ingid Bergman fenomenální comeback do USA. ()
Anastázia je pekný, romantický film. Ingrid Bergmanová opäť ukázala, že patrila medzi hereckú špičku. Dávam 75%. ()
Člověk by neřekl jak složité může být najít poměrně známý film, ale zadařilo se a můžu si odškrtnout další klasiku. Anastasia vypráví příběh co by kdyby. Co kdyby princezna Anastázie přežila řádění bolševiků a po 10 letech útrap, amnézií a psychických problémů začala nacházet sama sebe? Výprava, hudba a především herecké výkony jsou fantastické. Plešatý Yul Brynner vtrhl v roce 56 na plátna s obrovskou razancí hned ve třech klasických filmech a je skvělý, ale do kapsy ho strká Ingrid Bergmanová. Obrovská hvězda 40. let, která na roky zmizela, aby se triumfálně vrátila. Další desetiletí k ní milosrdná nebyla, většinou v každé dekádě na ni čekala jedna, max dvě velké role, ale tady je úžasná. Zlomená, pochybující, ale i hrdá, plná citů a vášně. Oscar přišel zaslouženě. Bohužel samotný film tak skvělý není. Začátek připomíná My Fair Lady, později se to místo dramatu mění na romantickou pohádku o hledání rodiny a lásky. Jenže ta romance ( nevyřčená) je naprosto vycucaná z prstu a navíc na konci nedořešená. Stejně jako totožnost hrdinky. Ten utnutý konec rozhodl mezi 3 a 4 a já dávám slušné 3*. ()
V titulcích filmu uvedeno: režie (pouze) Anatole Litvak. ()
Výprava, obsazení, herecké výkony dokonalé - vynikající řemeslo! Oči z toho přecházejí. Ingrid by se zde skoro dala nazvat fatálkou. Příběh takový...trochu vlažnější... ()
Dosud nejlepší zpracování známého příběhu, kde se v roli Anastázie objevila krásná Švédka Ingrid Bergmanová, která zde zazářila, stejně jako v ostatních filmech. I Yul Brynner zahrála skvěle a vše podtrhuje výborná hudba. Moje hodnocení: 80% ()
Dodnes lze sice říci, že film vyniká skvostnou výpravou, jinak mě ale jako diváka neobohatil ničím. ()
Typický americký melodram zasazený do krásných historických kulis a vypočtený na nenáročnou líbivost. Dobře se na něj dívá, ale klouže jen příjemně po povrchu, aniž by přesáhl úroveň kvalitně odvedeného filmového kýče. Rovněž výkon Ingrid Bergman zůstává spíš teatrální než přesvědčivě procítěný. ()
Zlatý glóbus 1 : Herečka - Ingrid Bergman. Nominace 1 : Herečka - Helen Hayes ........... Bafta 1 nominace : Nejlepší Britský scénář. ()
Film vychází ze skutečných reálií. Příběh Anny Andersonové udržoval čtenáře tisku v napětí řadu týdnů. Paříž dvacátých let: dívka Anna trpí ztrátou paměti. Nemá se čeho chytit a zcela dezorientovaná chce spáchat sebevraždu. V poslední chvíli jí v tom zabrání generál Bounine a přítel Serge. Generála , který si všimne její podoby s nezvěstnou dcerou ruského cara Anastáziií, napadne představit jí jako dědičku carského bohatství. Anna, jež je stále více přesvědčena, že je skutečně Anastázií, se nechá zpočátku Bouninem bez odporu řídit a zamiluje se do něj. Po prohlédnutí jeho záměrů se postaví proti jeho pletichám. V roce 1956 stejný námět zfilmoval německý režisér Falk Harnack: Anastazia, die letzte Zarentochter. ()
Vzhledem ke způsobu zabití rodiny Romanovců si neumím představit, jak by se to Anastázii mohlo podařit přežít. Teorie to ale byla hezká a chápu, že se k ní mnoho uprchnuvších Rusů upínalo jako k poslední naději, když viděli, co se v jejich rodné zemi děje. Příběh dokonce vychází ze skutečné, v té době ještě i žijící, předlohy. Herecké obsazení je skvělé, kostýmy kvalitní, ale dramatičnost prakticky nulová. Buninovi jde o peníze, domnělé Anastázii o to zjistit kdo doopravdy je a uprchlé babičce o naději, třebaže falešnou. A tak postavy neustále spekulují, co by kdyby. Nevím, co by se stalo, kdyby Anastázie byla bez vší pochybnosti tím, kým být měla. Režim by se emigrantům stejně nepodařilo změnit. ()
Lepší než kreslená:)) ()
Veľmi dobrá historizujúca romantická dráma, ktorej príbeh sa výborne pohráva s fiktívnym príbehom kňažnej Anastázie. hollywoodska produkcia nepripúšťa chyby, ale podobne ako väčšina filmov z tohto obdobia pečať času tu cítiť veľmi výrazne. Herci podobne ako produkcia hrajú svoje noblesné roly s presvedčivým šarmom. Ingrid Bergman je v úlohe Anastázie skvostná. Jej o 5 rokov mladší a herecky omnoho menej skúsený herecký partner Yul Brynner, za ňou nezaostáva hoci mal na konte len pár filmov, ktoré sa dali spočítať na prstoch jednej ruky, Ako ruský generál Bunin si počína rovnako rozhodne ako neskôr pištoľník Chris v Siedmich statočných. 75% ()
Film je pěkný, i když s historickou přesností si hlavu nelámali.Po smrti ženy, která si na Anastázii hrála a jejímiž osudy se film částečně inspiroval bylo zjištěno že z rodu Romanovců nebyla...ale Ingrid Bergmanové věříme její vysílení a přerod v sebevědomou princeznu a Yul Brynner je přes svou holou lebku tak dominantní a přitažlivý že je snadné uvěřit,že Anastázie dala přednost náklonosti k tomutu muži......hezká výprava a výkony ostatních představitelů přispívají ke zdaru filmu. ()
Inšpirujúci herci robia tento film výnimočným. Ingrid Bergman získala Oscara ako utečenkyňa s výpadkami pamäte, vybraná Brynnerom stelesňovať dcéru posledného cára Ruska. Konfrontačná scéna, v ktorej Helen Hayes ako vojvodkyňa musí rozhodnúť, či dievča je jej príbuzná, je oslňujúca. Scenár napísal Arthur Laurents. Film bol natočený podľa adaptácie Guya Boltona hry Marcele Maurette. Ingrid Bergman je výnimočná v titulnej úlohe. Jej transformácia z emocionálne narušeného potulného dievčaťa na kráľovskú dámu zrodenú pre veľkoleposť, je zázrak. Herecký výkon Bergmanovej zmenil Americké ponímanie herečky, ktoré na ňu hľadelo ako na nemorálnu ženu, keďže osem rokov predtým mala dieťa s talianskym režisérom Robertom Rosselinim, ktorý nebol jej manželom. „Anastasia“ to všetko zmenila. Slávna Bergman bola späť, a ešte slávnejšia. ()
První americký film Ingrid Bergman po její "italské aféře s Robertem Rossellinim"... a hned z toho byl Oscar za hlavní roli. Tomu říkám triumfální návrat. :))) ()
pekný film, približuje tematiku dosť záhadnú, v niektorých miestach trošku chladný ()