Devět písní

Musím říct, že mě film vcelku i mile překvapil, čekal jsem něco podstatně horšího. Určitě ne docela komplexní studii 1-ročního vztahu mladého páru (samozřejmě se zaměřením na jejich sexuální život; další složky snad nikdo nečeká). Písničky byly celkem fajn a některé se do filmu hodily i textem. A neměl bych nic moc ani proti té Antarktidě, kdyby se zmínila jen na začátku a na konci (při jedné pasáži odehrávající se v zasněžené krajině jsem totiž hypnotizoval obraz slovy: Střih, střih…tak už to do háje střihni!). Za mě to bude čistý průměr. (08.07.2014)

Je libo kávu nebo spíš sex? Pěkně po ránu? Ona je bezstarostná, spontánní i bláznivá studující Američanka v Londýně. On v něm žije, jeho druhou velkou vášní je led, polární výpravy a Antarktida. Seznámí se na koncertě, vzápětí se milují, pak zase okusí hudební atmosféru, zase na to skočí, zase koncert, zase sex a tak dále, a tak dále. Velmi plodný chlapík (co se tvorby týče) Michael Winterbottom (a také těžko zařaditelný a nepředvídatelný tvůrce) zachytil drobnosti a prožitky v milostném vztahu, který tepe bez jasného scénáře, bez přítomnosti dramaturga, jen s totální autenticitou a bezprostřední atmosférou. Pomáhá jí ruční kamera i naprosto přesvědčiví herci, kteří se toho nebojí. Zvláštní kus pro zvláštní obecenstvo. Tentokrát se mezi něj zařadím. Místy působivé spojení hudby a intimity. Obsah totožný s tvrdou pornografií mi nijak nevadil (snad chápete, jak to myslím). Pocitová retrospektiva a jednoduchý umělecký experiment, který má styl. (30.11.2014)

Možná příště bez toho kondomu... s rajcovnějšími figuranty, na lepších koncertech a bez přednášek o Antarktidě... nebo prostě jen víc koksu... Takže na shledanou v úplně jiném filmu. Vyloveno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako č. 12 - erotický film. (11.06.2015)

Ani poriadny sex, ani poriadna hudba, ani poriadna vyväzovačka. Jediné, čo bolo riadne, bola porcia salka po fajke, vypustenie tejto scény by mi ale naopak nevadilo. To, že chýbajúci dej nahradil posun vývoja vzťahu cez piesne, milovanie a útržky spoločného trávenia času bolo ok. Vadil však samotný výber interpretov a skladba záberov (až na zaujímavý zostrih sexu a koncertu v prvej pesničke). Monotónnosť a nemennosť plynutia pripomínala až akýsi roboticko-perpetuomobilicko-hypnotický stav typu: ľad-sex-koncert-ľad-sex-koncert... Divácky neoslovila takmer žiada scéna, kapela, dialóg, či postava. Banálne frázy dialógov alebo všeobjímajúcich monológov pri pohľadoch na snehové pláne Antarktídy len dovršovali pocit neskutočnej otravnosti experimentu bez emócií. Celé dianie som sledoval s podobnou citovou otupenosťou, akou sa vyznačuje väčšina britpopových, či nezávislých gitarových kapiel (znejúcich ako cez kopírák). Rezultát: zostrih jednej piesne, klavírna skladba v závere a prirodzenosť zachytenia milovania ako opozita strojovým pornofilmom sú síce istými pozitívami, ale v kontexte celku to nevytiahli ani na jednu hviezdičku. (12.07.2012)

Winterbottom se snažil o těžkou alternativu, ale ve své snaze natočit cosi nezvyklého pozapomněl na styl a finesu a tudíž vznikl jenom jakýsi ulepený paskvil s vizuálem lepšího domácího videa. Záznamy koncertů rockových skupin (navíc těch průměrnějších z UK) jenom posilují dojem, že rejža chtěl být zajímavý za každou cenu a navíc se mu to hodilo do krámu, protože těch devět písní mu natáhlo stopáž alespoň na hraniční celovečerní délku. Dvě hvězdy za všechno, co ve filmu souvisí s Margo Stilley. (05.04.2012)