Nový svet

Přestože Terrence Malick točí v podstatě stále dokola o tom samém a jediném, jedna věc se změnila, Malick pomalu přestává točit pro diváky a začíná točit jen pro sebe. Je to v principu čirá lyrika, když předtím se jeho filmy daly považovat za vyhraněně lyricko-epické. Malickovy filmy do této doby byly o sdílení i sdělení, nyní tu ovšem zůstalo jen sdílení a opouštění epické složky je zjevnou cestou od diváka. Formálně je v Novém světě stále zřetelný Malickův úchvatný umělecký rukopis, jen se zásadně změnila teplota barev, teplé odstíny předešlých filmů (nejvýrazněji v Nebeských dnech) vystřídaly ty studené, zůstaly typické kamerové jízdy a vlnící se tráva, nádherná hudba, Malick stále promlouvá především silou obrazů než slov, vypráví pomalu, až meditativně a důležitým faktorem je u něj kontemplace. Přibyla ale melancholie a jakási emoční clona pramenící z hlubokého vnitřního smutku. Typickým prvkem je také komentář a vnitřní monology hlavních postav, přičemž přestává být důležité rozdělení na pásmo vypravěče a pásmo postav a vše se trochu slívá. Škoda až přespříliš rozvolněné stopáže a některých pasáží vprostřed snímku, kdy jsem se vysloveně nudil, bez nich bych byl opět fascinován. Fascinován nádherným příběhem o střetu civilizací, lyrickou skladbou o největším z citů, nadčasové a svým dobovým ukotvením tolik symbolické etudě o lásce, filmové milostné lyrice. Ta byla vpravdě nádherná, leč nemohu se zbavit dojmu, že sám autor by měl být trochu uvážlivější při volbě poměru délky a lyričnosti svého filmu... (10.01.2012)

Angličania, aby si zabezpečili mier dovtedy, kým si vybudujú v Jamestowne usadlosť, vymenovali miestneho náčelníka (Wahunsenacawh) za powhatanského kráľa a prehovorili ho, aby pripriahol svoj ľud do práce a zabezpečil belošským usadlíkom zásobovanie potravinami. Jeho dcéra (Pocahontas) bola unesená a predaná angličanom, kde bola prekonvertovaná na kresťanstvo, vydaná za dobyvateľa (John Rolfe), ktorému splodila syna. Zomrela ako 21 ročná. Od roku 1607, kedy angličania vtrhli do Virgínie, boli v najbližších desaťročiach powhatanovia (a iné kmene) takmer vyhubení (z 20.000 powhatanov zostalo niekoľko sto). Tento teror je ovšem premenený do konečnej sladkej romantickej sračky. (16.05.2011)

Nechtělo se mi věřit, že se jedná o hollywoodskou produkci. Dvě a půl hodiny se táhnoucí příběh je rozdělen do dvou částí - první o nečekané a o to silnější, zuřivější a romantičtější lásce, druhá o citu, který roste a vzniká z rozumu. To všechno na pozadí paneneské přírody snímané úžsnou kamerou a za doprovodu těžko popsatelné, éterické hudby. Oba mužští představitelé, tedy jak Farrell, tak Bale odvedli slušnou práci (hlavně Colin se svými temnými, osudovými pohldy bude pravděpodobně slavit úspěchy u dámské části obecentsva), zdaleka nejvíc pozornosti na sebe ale strhává mladičká (v době natáčení patnáctiletá) Q´Orianka Kilcher, která je nejen milá a pěkňoučká, ale dokáže vykouzlit i hodně procítěný výraz, čehož bylo třeba. Člověk se musí chtě nechtě podivovat nad způsobem Malickova vyprávění. Ten v něm totiž ponechává obrovské mezery, spoustu důležitých věcí a faktů (i o hrdinech samozných) nechává zahaleny, co se užití filmového času týče, skáče v něm bez upozornění klidně o celé roky... A hlavně - vypráví dlouze. Jakkoliv jsem tedy chrochtal blahem (Nový svět jsem viděl na velkém plátně v Hradišti) nad skvostnými záběry přírody, kdy slunce zlatilo celý obraz a do toho explodovala jedna z éterických klasických skladeb, pomalounký a křehký příběh mi zdaleka nenabídl tolik, abych se v některých pasážích nenudil. 70% (01.08.2007)

K filmům, usídlených v žánru "dobrodružný" či "historický" s dlouhou stopáží a s modrým hodnocením, jsem vždy zachovávala podvědomý lehký odstup a počáteční obavy. Nový svět byl jednou z výjimek, kdy jsem příliš neočekávala, a poté jsem byla více než potěšena. Osídlování neznámého území obývaného indiány je linie sama o sobě poněkud nevýrazná. Ovšem Colin Farrell a mě zcela neznámá Q'Orianka Kilcher, který byla dokonale krásnou indiánkou (nedokázala jsem si v této roli vzpomenout na žádnou herečku, která by zde seděla lépe) společně táhnou celý film. Svým příběhem, obdařeným krásou, něhou a láskou, utlačují možné viditelné i skryté nedostatky tohoto výpravného příběhu. Dalším okouzlujícím prvkem jsou myšlenky a slova pronášená Smithem a Pocahontas, jež splývají v působivý poetický zážitek. Jako poměrně závěrečnou postavou se objevil Christian Bale, v jehož každém úsměvu budu stále vidět ten zlomyslný a šílený úsměv Patricka Batemana. Jeho postavu jsem si příliš neoblíbila z důsledku mého skromného přání, aby Pocahontas skončila v objetí kapitána Johna Smithe, a jejich láska tak mohla být naplněna (jak patetické, ale v tomto případě zkrátka nemohu jinak). Nakonec došlo i na mé ronění slz. Příběh lásky na dvou zcela odlišných březích. "Láska. Máme ji popřít, když nás navštíví? Máme odmítnout dar, který dostáváme? Nic jiného neexistuje.", "Myslel jsem, že je to jenom sen. Tehdy spolu v těch lesích. Ale jenom to jediné byla pravda." (29.12.2009)

Vzhledem k tématu a příslušnému názvu filmu se dalo očekávat strhující, velkolepé, triky oslňující dobrodružství s monumentálními bitvami podpořenými hektolitry krve. To by ovšem nesměl režírovat Terrence Malick. Jeho tenká červená linie mě silně lezla na nervy. Filozofie a válka nešly tak docela dohromady. Ovšem tady to funkční je. Nový svět, nová kultura, noví lidé, sem tam nějaké ty vnitřní hlasy, láska velebená až do oblak (naprosto strhujícím a svojským způsobem) a kvalitní snímek je na světě. V žádném případě nuda. Kdo tohle tvrdí, je naprosto mimo. New World má neskutečnou poetickou sílu, která spolu s nádhernou kamerou vytváří neopakovatelně silný divácky prožitek. Zkratkovité vyprávění je věc výtečná. Alespoň nedělá režisér z diváků totální idioty a nechává trochu té kreativity také na nich. Prapodivný střih se dá odpustit a málo akce je naprosto pochopitelné. Obával jsem se zbytečně. (08.03.2007)