Nový svet

Terrence Malick (jeho Thin Red Line je mimochodom mojím najoblúbenejším vojnovým filmom - zaujímavé myšlienky, krásna hudba, nápaditá kamera a celkovo mi pomalé poetické tempo úplne sadlo) natočil ďalšie sebe charakteristické dielo. Aké je?.. Prvá hodina je zaujímavá. Úvahy postáv nepostrádajú kúzlo a dobre sa počúvajú. Pekné sú aj zábery ručnej kamery a hudba od Jamesa Hornera. Herecké výkony sú tiež pozerateľné, i keď Pocahontas by som si vedel predstaviť aj krajšiu (za ženu by som si teda radšej zobral tú animovanú). Tu už však moja chvála končí. Ako film pokračuje, začína aj nudiť. Tempo je veľmi pomalé, dej neskutočne rozťahaný a monológy postáv sa začínajú opakovať. Film pôsobí ako neúnosne dlhý videoklip. Dej sa dlho nikam neposúva, dialógov je málo a tie básnické monológy idú časom neskutočne na nervy. Unavovali ma, neustále opakovali to isté (Kto si?, odkiaľ si prišiel?, niečo k nemu cítim, ľúbim ho matka? atď...). Motívy lásky, prírody, vojny, tolerancie a civilizácie sú síce zaujímavé, ale len zo začiatku. Ich repetetívnosť je neskonale nudná a po neustálom lyrizovaní som už mal chuť začať lyrizovať o celkovej ignorácii tohoto diela. Strih by som označil za zbrklý, je to taký zlepenec pekných obrázkov. Režisér pri natáčaní nepoužíva storyboardy, necháva sa inšpirovať až momentálnymi situáciami na pľaci a natáča čokoľvek, čo ho práve zaujme. Vidno to na tom strihu , keď je raz roztržka medzi veliteľmi a o chvíľu je zasa všetko bez vysvetlenia v poriadku. Takýchto scén je viac...........Ak by to bol dokument o panenskej prírode Severnej Ameriky z dielne Discovery channel, šiel by som s bodovaním vyššie. Lenže je to film, ktorý rozpráva určitý príbeh. Ako som už poznamenal - Tenká červená línia je skvelá. Toto ma však neskutočne nudilo a uspávalo. Buď budete unesení Millickovou genialitou alebo skôr unudení jeho rozvláčnosťou. Ja som proste skoro zaspal. 2 ** za hudbu a kameru. 45% Viac nie. (28.03.2008)

Po mizerny Tenky cerveny linii sem moc necekal a pripravoval se na totalni nudu, ale to se nastesti nestalo. Naopak zacatek je hodne prijemnej, dobyvatele prijedou do Novyho sveta, prvni setkani s domorodcema, nejaky ty potycky a prijeti kapitana mezi domorodce. Potud to je fajn, jenze tohle trva tak hodinu. Pak bohuzel prakticky az do konce nasleduje neustaly zamilovany mrmlani, kde navic ani postavy nejsou schopny nic kloudnyho rict a tak neustale slysime jejich otravny myslenky a to je furt dokola laska, rodina, vsichni se trapi, dlouze na sebe cumi a vytrhne to obcas jen nejaka ta potycka s domorodcema. Kdyz uz to Farrella unavi, vystrida ho Bale a jedeme na novo to samy. Aspon, ze kamera je fakt nadherna a na tu prirodu se pekne kouka, i kdyz i to se casem omrzi. Navic hudba, jakkoliv kvalitni a v ramci moznosti velkolepa, zaroven taky takova mdla a uspavajici. Kdyby mel film 80 minut tak pohoda, ale takle je to cely strasne natahovany a o nicem. Zachranili by to herci, Kilcher hraje prijemne a navic se na ni hezky diva a Bale s Ferrellem podavaj slusny vykony, problem je, ze krome toho zamilovanyho cumeni a utrapenejch pohledu nemaj co hrat. Ale ty 3* to da. (17.01.2010)

Soundtrack James Horner: 1. The New World ,2. First Landing ,3. A Flame Within ,4. An Apparition in the Fields... ,5. Journey Upriver ,6. Of the Forest ,7. Pocahontas and Smith ,8. Forbidden Corn ,9. Rolfe Proposes ,10. Winter/Battle ,11. All is Lost ,12. A Dark Cloud is Forever Lifted ,13. Listen to the Wind - Hayley Westenra , (15.05.2011)

Takové filmy jako točí Malick, nebo jaké točil Tarkovskij či Vláčil by snad ani neměly být recenzovány. Jejich zamýšlený efekt na diváka je zcela odlišný, než jaký má 99,99% procent ostatních filmů. Nejedná se o přímočaré odvyprávění příběhu, ale o mnohovrstevnatou, nelineární, meditativní pouť osudy několika postav, jež na diváka nepůsobí pouze při sledování filmu, ale zanechávají v něm, je-li k tomu přístupný, nesmazatelný otisk, který rezonuje v jeho mysli ještě po dlouho dobu. Příběh samotný není důležitý, důležité jsou přesahy a souvislosti v jakých se film odehrává. V Novém světě se přemítá nad vírou, láskou, či smyslem života. Témat se však dá najít mnohem více, protože film je nejdendnoznačně uchopitelný a jakmile je natočený, dá se říci, že žije vlastním životem a dá se vykládat na nespočet způsobů. Osobně jsem byl Malickovým vyprávěním okouzlen, byť zejména částí ve které je ztvárněn její vztah s Johnem Smithem. Druhá část je již méně zajímavá. Zklamáním pro mne je angažmá přeceňovaného skladatele Jamese Hornera, který zde opět vykrádá sám sebe, tentokrát Statečné srdce. Naštěstí zůstala většina jeho hudby nepoužita a namísto něj jsou ke slyšení nepoměrně propracovanější kompozice Richarda Wagnera a Mozarta, které přeci jen komplikovanému epickému stylu sedí mnohem více. Vzhledem k slabší, byť důležité druhé části, a Hornerovi tedy dávám jen čtyři body, i když si myslím, že u takového díla je jakákoliv hodnocení irelevatní. (08.08.2011)

„Koľko krajín som prešiel. Koľko morí. Koľko nebezpečenstiev. Šťastie nie je môj priateľ.“ Klasický Terrence Malick: hviezdne obsadený, vďaka neuveriteľnej kamere, hudbe a strihu úžasne meditačný, miestami až hypnotický, viacvrstvový a žánrovo ťažko, ak vôbec, zaškatuľkovaný. „Pocahontas“ Q'Orianky Kilcherovej je nádherne "prírodná", ale tou skutočnou bombou je famózne vystihnutá atmosféra mrazivo tichej divočiny, ktorá doteraz patrila plachým Indiánom. Viac v mojej recenzii na CinemaView, kam už nepíšem: http://www.cinemaview.sk/clanok/1225652532/novy-svet (17.03.2007)