Putovanie tučniakov

Instinktivní touha přežít, neskutečná síla mateřství a chladná estetika ledových chrámů - tohle když se spojí, ruku v ruce s hudebním podkresem, přesně padnoucím do nálady snímku, nemůže vzniknout nic jiného než působivý dokument, který stojí za zhlédnutí. Doprovodný komentář bych neodsuzoval, byl milý, příhodně osvětloval chování aktérů, snad jen OBČAS sklouzával k patosu na samé hranici snesitelnosti a ten dětský hlas mi byl převážně protivný. To ale nic nemění na tom, že v kontextu s jinými přírodními dokumenty tenhle patří mezi špičku, dokáže strhnout i dojmout. Příznivý kritický i komerční ohlas chápu. A musím se přiznat, miluju tučňáky!! :o) (19.11.2006)

Miluju tučňáky! Některé scény se mi nezapomenutelně vryly do paměti. Hlavně si nenechte zkazit zážitek debilním komentářem. Podle některých lidí prý obtloustlý tučňák neztělesňuje pravý půvab Linuxu, což ovšem znamená, že nikdy neviděli rozzuřeného tučňáka, který se na ně řítí rychlostí přes 100 mil za hodinu. Jinak by si dávali větší pozor na to, co o něm říkají. Linus Torvalds (03.06.2008)

Záběry sněhové pustiny a ledového oceánu byly krásné, tučňáci jsou fajn a jejich putování přímo neskutečné. Přesto jsem se místy vcelku nudil. Pohledy na sníh, neustále čapající tučňáci a dlouhé čekání na „léto“ a potravu časem omrzí. Navíc tučňáci pro mě nejsou až tak atraktivní (a především akční) jako medvědi. Proč srovnání zrovna s medvědy? Tenhle snímek mi formou připomínal právě snímek Medvědi. Také komentář a doprovodná hudba nebyla nic moc. K tomu chybělo i odlehčení a naopak se příliš často ukazovaly dramatické momenty, které se mi na rodinný film nehodí (sledováno s dcerkou). Proto, při vší úctě k tučňákům, dostane jejich putování jen tři hvězdy. (11.10.2019)

Veľmi vydarený dokument právom vyznamenaní Oscarom a radom ďaľších ocenení. Za veľké plus a určitú inováciu je možné označiť hlavne to, že tvorcovia tentokrát upustil od zaužívaného a s časti fádného rozprávania komentátora, ktorý nás na čo najlepšej úrovni oboznamuje zo životom tučniakov. Tu práve naopak tučniaci ,,rozprávajú" svoj príbeh putovania sami. Toto ich poľudštenie má za následok, že i keď sa nedozviete koľko je práve v Antarktíde stupňov, ani to, čo tieto tvory najradšej jedia, ale z ich vlastného rozprávania o každodenných útrapách, ktorým musia čeliť je emocionálny dopat na diváka ešte väčší. Zároveň dokument ukazuje ich lásku k mláďatám, odhodlanie i za následok obetovania zachránenia nového života, čo z filmu robí občas veľmi smutné a dojemné, avšak krásne predstavenie. Ako po obsahovej aj po technickej stránke je dokument na vysokej úrovni. Nič sa nedá vytnúť predovšetkým výbornému zvuku a kamere očarenej krásou ľadovej pustatiny, až má človek chuť sa tam za tučniakmi vybrať. Len tá zima. K drobným mínusom filmu patrí predovšetkým český dabing, až priveľmi sentimentálny a predovšetkým nevydarený detský dablér je čistým ťahom na diváka. To isté je možné povedať o piesňach, podľa mňa prekomerčnené a osobne by som nechal vo filme iba inštrumentálnu hudbu. Na tomto dokumente ma dosť prekvapil je značný rozpočet 8 miliónov $ (čo na tom mohlo toľko stáť) a jeho neuveriteľný komerčný úspech s 15-násobnými tržbami. Je to však právom. (14.11.2008)

Putování tučňáků. Námluvy tučňáků. Páření tučňáků. Informace o životě tučňáků. Hladovění tučňáků. Snesení vejce a další hladovění tučňáků. Další putování tučňáků. Výchova mláděte tučňáků. Další putování tučňáků. Možná to je podivné, ale nemám proti tučňákům vůbec nic, přestože jsem viděl tenhle film. Za něj totiž nemůžou tučňáci, ale tvůrci. Jenže forma dokumentu je strašlivá. A tím nemyslím jen přepoetizovanou vizuální stránku nebo hudbu. Ten pseudosmyšlenej příběh, do kterýho tučňáci ještě i občas mluví, to je trapárna na entou. A pak taky, že je to delší aspoň o hodinu přes únosnou míru. Záběry jsou sice efektní, ale je jich příliš mnoho a na jedno brdo. Tohle je můj zevrubný popis celého příběhu: sníh, tučňák, sníh, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, sníh, tučňák, sníh, tučňák, sníh, tučňák, led, tučňák, sníh, sníh, sníh, nějaká akce (tučňák stoupl na led a spadl do sněhu), tučňák, sníh, led. Kdyby to pojali jako normální, co nejobjektivnější dokument a hodně omezili ty "umělecký" záběry a smazali to trapný zasazení do příběhu (Budu vám vyprávět příběh Viliama Tučňáka. Historikové řeknou, že jsem lhář, ale...), tak by to byl výtečnej dokument. Ale takhle je to nudná a trapná slátanina, kterou zvládnou jenom nejtvrdší povahy a to ještě po celkové lobotomii či alkoholizaci mozku. Nejsem co se týká dokumentů nijak přehnaně konzervativní, ale co je moc, to je moc. A tohle je přesmoc. (04.10.2006)