Chino
Valdez, il mezzosangue
Caballos salvajes
Chino
Valdez Horses
Obsahy(1)
Mladičký Jimmie Wagner jezdí po kraji a hledá práci. Zastaví se na osamělém ranči, kde ho Gino Valdez sice nevítá s otevřenou náručí, protože je uzavřeným samotářem a nemůže mu zaplatit za práci, ale pozve ho ke stolu a nabídne mu nocleh. Gino dělá do koní a v ohradě má několik krásných mustangů. Druhý den musí Gino dopravit několik koní do města, kde je prodá. Jimmie mu pomáhá a je vidět, že s koňmi umí zacházet. Mladíkovi se moc nechce pokračovat v putování a Gino, který si na něho rychle zvykl, mu přece jen nabídne, aby zůstal na ranči jako pomocník. Nemluva Gino a Jimmie oplývající mladickým elánem tvoří trochu bizarní pár, ale spojuje je láska ke koním a dobře si rozumějí. Žili by na ranči s mustangy v klidu a pohodě, nebýt majitele půdy Morelly, s nímž dochází neustále k rozepřím. Gino se umí postavit přesile Morellovy bandy, ale je to krajní řešení, do něhož se mu nijak zvlášť nechce. Konfliktní vztah se vyostří, když se Gino seznámí s Morellovou nevlastní sestrou, krásnou a jemnou Kathrin (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (50)
Tak naivní plýtký film jsem si od Sturgese nezasloužil, příběh zamilovaného honáka neuvěřitelně stagnuje, neoplývá zápletkou a dokonce ani pořádnou akcí. Takový film si mohl někdo dovolit tak ve 40. letech kde by realistická ukázka života na západě jistě uspěla, ale v letech 70., je to jen nezajímavá báchorka. ()
Bronsonův Chino je vlastně mustang. Divoké míšenecké plemeno, které na jeho území hodlají bílí osadníci ohradit plotem a zkrotit. A jen on se rozhodne, jestli se poddá, a nebo půjde o prérii dál hledat volnost a svobodu. Koneckonců, tu symboliku potvrzuje i scéna, kdy se koňák vrhne na paničku až při pohledu na páření jeho řehtajících svěřenců.. Sturges nespokojen s hotovým filmem právě kvůli paní Bronsonové a s tím spojené dotáčky pod patronací Colettiho, značně otravná hudba a upozadění motivu konfliktu z toho dělají western, který odcválá do rychlého zapomnění.. ()
Realisticky pôsobiaci western, kedže je skôr pohodový ako akčný, hodí sa na popoludňajší oddych. A aj keď má pomalšie tempo a nejednoznačnú zápletku, vôbec nenudil. Za čo vďačí dobre napísanému scenáru s realisticky pôsobiacimi charaktermi postáv, ale aj ťahúňovi v podobe Bronsona. A v takýchto osobných minipríbehoch majú aj komicky ladené scény svoj veľký význam. Klobúk dole aj pred netradičným a nečakaným záverom, v ktorom hl. hrdina vie, kedy má skloniť hlavu a neísť ňou proti múru. ()
Je to western z doby, kdy westernování už končí. Pláně, po kterých se prohánějí divocí mustangové, začínají vlastníci přehrazovat plotem. A drsný Bronson už je taky končící relikt, pozůstatek časů, které právě uplynuly. ____ Western je to posmutnělý, málomluvný, v pomalém tempu a víc než na co jiného se zaměřuje na vztah muže a chlapce, který k němu vzhlíží. Je to zadumané dílko, které nenápadně vypráví o změně, která nastala nevyhnutelně, přesto můžeme litovat, že absolutní svoboda už končí na úkor civilizace a jejích pravidel. Proto se mi líbil i závěr, nic zdánlivě dramatického, přesto jasný přelom. SHRNUTÍ: Divokého koně nemůžeš zavřít do ohrady, aniž bys ho tím nezlomila. ()
Ako mal John Wayne film Mali Kovbojove - taky western pre mladez, tak Charles Bronson mal Valdezovi Kone. Chvalim peknu prirodu, dobry pribeh, vyborna Jill Yreland. Charles Bronson a mlady Marcel Bozzuffi na urovni. Reziser John Sturges /prestrelka u Ohrady O. K. Corral/ odviedol len rezisersku rutinu, a myslim, ze tento film patri od neho do tych stojatejsich priemernejsich vod. Sympaticky spaghetti-western pre dospievajucu mladez. 69 % ()
Galéria (34)
Fotka © Cinema International Corporation
Zaujímavosti (6)
- Paramount pôvodne zamýšľal, že v USA uvedie film pod názvom The Wild Horses. (m.a.t.o.)
- Postava Jill Ireland bola v kinoverzii pomenovaná ako Catherine, no v iných verziách filmu vystupuje pod menom Louise. (m.a.t.o.)
- Scenár je napísaný podľa románu Lee Hoffmana "The Valdez Horses", ktorý bol prvýkrát publikovaný v roku 1967. (m.a.t.o.)
Reklama