Ostrov v ohni

,,CIVILIZÁCIA NÁLEŽÍ BIELYM. ALE AKÁ CIVILIZÁCIA A AKO DLHO?" __ Nepríliš známy historicko-dobrodružný film voľne inšpirovaný skutočnými postavami a udalosťami, ku ktorému som sa dostal vďaka hudbe Ennia Morriconeho ozdobenej nezabudnuteľným ústredným motívom "Abolison", ktorý je v mnohom možné označiť za to najlepšie, čo maestro zložil (inšpiráciu pre neskoršiu "The Mission" bral určite aj odtiaľto). Čo však na filme najviac zaujme je jeho realistické podanie života čiernych otrokov na trstinových plantážach. Marlon Brando sa svojej úlohu zhostil naozaj skvelo, rovnako tak ako aj neherec Evaristo Márquez (povolaním skutočný robotník na plantáži) - vodca povstania a zároveň figúrka v rukách ctižiadostivého Branda - José Dolores , ktorý na žiadosť režiséra nahradil pôvodne plánovaného Sidneyho Poitiera. Quiemada sa tiež môže pochváliť solídnou výpravou, síce trocha usekávajúcim, no zároveň tiež dynamickým strihom. Na škodu je myslím, že vo filme sa neobjavila aspoň jedna celistvejšia bojová scéna a v mnohom zbytočne zauzlený (i keď ideovo bohatý) scenár robí pomerne jednoduchú zápletku naoko náročnejšou. Zo silnejších 4* na plný počet v hodnotení dvíha film fakt, že netuctové staršie filmy mám v obľube. (film prvý krát videný 30. 9. 2008 v ten deň aj napísaný pôvodný komentár, 1. 6. 2009 prerobený) (30.09.2008)

Po dokonalé Bitvě o Alžír přichází Gillo Pontecorvo s další anatomií jedné revoluce. Tentokrát opuští víceménně objektivní hledisko nezúčastněného vypravěče a prezentuje krvavý osud ostrova Queimada jako spor dvou rozdílných individualit. Konfrontace na první pohled pragmatického Angličana se svým idealistickým queimadským protějškem dává celému příběhu jasný konflikt a staví nás do nelehké divácké pozice, protože se ani jednomu z nich nestraní a vyslovené otázky o právu na revoluci nebo boji proti útlaku jsou ponechány čistě na našem úsudku. Ve spojení s Morriconeho hudbou a charismatem Marlona Branda je Ostrov v ohni ukázkou příkladného politického filmu, který nedělá z lidí pitomce a nutí k zamyšlení. (06.02.2013)

Vzpomínky na filmový klub vol.2 aneb můj tatínek považoval děti za chytřejší dospělé a dětské filmy nebo knihy zásadně neuznával, takže jsem s ním tuhle spálenou revoluci absolvovala v deseti letech a matně si vzpomínám, že se mi jakýsi zděšený spoludivák během Walkerovy přednášky o rozdílech v nákladech na bílou manželku a domorodou kurtizánu pokoušel zacpat uši. Znovu jsem si zopakovala Ostrov v ohni s odstupem nějaké té dekády a přidávám čtyři důvody pro čtyři hvězdičky. Za prvé podvratný kousanec do paty postkolonialismu, po kterém zhořkne i čaj oslazený třemi vrchovatými lžičkami a potvrdí starou pravdu, že máte-li problémy, uspořádejte revoluci – protože dostanete příležitost zjistit, že jste předtím vlastně žádné problémy neměli. Za druhé ukázková práce s neherci, od které by se i Forman mohl něco přiučit. Za třetí nejednoznačná role britského aristokrata, co s rozmyslem vymkne dobu s kloubů, aby byl následně povolán k nasazení dlahy. Za čtvrté miláček Marlon, odhodlaný bojovník za lidská práva předtím, než to bylo cool, při jedné z posledních příležitostí, kdy k mu ke scénářem předepsané projížďce na ostrově stačil kůň a United Artist za tímto účelem nemuselo InGenu zadávat zakázku na výrobu mastodonta... (18.12.2020)

Je to dost nejistě natočené (především první polovina). Kamera je místy zoufale bez nápadu. Drtivá většina herců a komparzistů je vyloženě slabá... Ale i přes všechny negativa, není divu, že na to -ve své době superstár- Brando kývnul (přestože ve filmu nedostal šanci předvést cokoliv zázračného). Ten scénář je totiž překvapivě komplexní, myšlenkově vrstevnatý a nečernobílý (tím nemyslím barvy pleti). Ta problematika střetu dvou naprosto odlišných mentalit, postojů, hodnotových žebříčků, atd. je zde vykreslena bez příkras, bez dobráků a záporáků, bez ideologické hysterie, bez arogantního předkládání naivních řešení (umím si představit jak by film na dané téma vypadal dnes).. + Morriconeho hudba, která sice (podobně jako Brando) nebere dech, ale dokáže film podržet ve chvílích kdy jinak selhává/pokulhává. (21.08.2022)

Malinko mi to přišlo nevěrohodné, ale Marion Brando byl jako vždy famózní. Kolonizační válka Britské koruny na ostrově s cukrovou třtinou, kde zájmy Královské společnosti pro obchodování s cukrem hájí její vyslanec. A ten vlastně sám stvoří odpor domorodců proti nadvládě, který vyústí v místní válku. (27.02.2015)