Misia na Mars

Patnáct let po vzniku tohohle paskvilu je docela zábavné pozorovat leckteré kontrasty - Dwayne Johnson a Karl Urban, tehdy ještě spíše na startu svých hvězdných kariér, se z dnešního pohledu zdají být skvělou volbou do tak macho tématu, jakým Doom je. No... moc věci tehdy nepomohli. Největší chybou celého projektu se stal fakt, že úplně rezignoval na dva zásadní Doom elementy: přemíru brutální akce (signifikantní pro první dva díly hry a posléze i pro několik dalších, které ovšem v době natáčení ještě neexistovaly) a infernální atmosféru (na hororový nádech a obskurnost pekelných démonů vsadil nejvíc třetí díl hry). Místo nabízených možností se Bartowiakovo béčko vydalo cestou rutinní střílečky mutantů, kde zbylo podezřele málo akce i pekla. Pojem Doom tak vlastně reprezentuje jen svého času hojně propíraná "first person" scéna. A ne, ani ta není dobrá... (27.12.2006)

Kultovní hru Doom (hlavně Doom a Doom 2) považuji spolu s Duke 3D za jedny z nejlepších her, jaké kdy dokázala lidská mysl stvořit. Před dávnými léty jsem v jejích chodbách strávila nespočetně mnoho času, obdivovala jsem nápaditost nepřátel, jejich zbraně, ztvárnění celé hry a celkovou originalitu. Filmový přepis Doomu však nedisponuje ničím z této legendární hry. Atmosféra, strach, hudba. Nic z toho tu není. Příšery jsou jen digitální pobíhající hroudy čehosi, příběh taktéž velmi slabý. Stále čekám, kdy se dočkám filmového zpracování, ve kterém se dostane důstojného ztvárnění Impovi, Baronovi of Hell, Cacodemonovi, démonickému Cyberdemonovi a dalších pekelných protivníků. V perfektně provedeném filmu, při němž by si diváci s nostalgií připomněli hru Doom. A ne v tomto, při němž spíše zatoužíte si ji opět zahrát, pohodlně se usadit a zapnout si třeba epizodu Inferno... (21.09.2009)

První hodinu, která je s lehkými pauzami více či méně nudná, jsem se uklidňoval tím, že je to pořád o úroveň lepší než AVP a o chlup zábavnější než druhý Resident Evil. Technicky kvalitnější podání bohužel neutralizuje dlouhé a nezáživné bloudění chodbami, kde se nestřílí, ale v podstatě jen pasivně čelí hrůze, která vystupuje z temných zákoutí (nějaká ta ruka před ječícím obličejem, monstrum pobíhající v potrubí apod.). Psychologie postav nepřesahuje rámec konverzačních klišé "v blbých akčních filmech". nadhozená traumata i motivace postav jsou k smíchu, ale díky bohu mariňáky vede charismatické a herecky "nad-kvalitní duo" Karl Urban a zkrabacené čelo The Rocka. Jenže ani oni by nestačili na víc jak smutné dvě hvězdičky nebýt výborného finále. Jakmile se z Urbana stane smrtonosný badass, jakmile Bartkowiak vytáhne pohled "z vlastních očí", vypustí do něj konečně plně funkční riffy a nechá efektně porcovat příšerky, je z Dooma jako zázrakem solidní akčňák. Navíc korunovaný velmi dobrým a do mrtě stylovým full-contact soubojem, s vychutnaným nástupem. O to víc ovšem zamrzí prázdnota rozlézající se všude před perfektní závěrečnou dvacetiminutovkou... (26.10.2005)

Myslím, že na téma Doomu, by se dal napsat mnohem zajímavější příběh. Tento stávající je nudný až běda. Tvrdí mariňáci kopírují osté hochy z Aliens, zde jsou však tak drsní, že to až hraničí s karikaturou. Na filmu se asi také podepsal nízký rozpočet, takže prostředí tam působí ještě hůře, než průměrné epizodě seriálu Stargate. The Rock je špatný herec a vlastně nikdoi kdo si zde štěkl není žádný Moliére. Taky mě iritovali předimentované a slabé zvukové efekty. No a onen pohled z 3D perspektivy, je zajímavý, ale dobrý zrovna taky není. (17.11.2006)

Další snímek se známým karikaturistou Urbanem, kde toho moc nepředvedl. Ani Dweyn, který se zde honosí zatím celkem normálním tělem a ksichtem od neštovic dosud ještě nevyžehleným. No, podívaná po stránce obsazení nic moc, i když začali od Piky. Převedení hry na stříbrné plátno se celkem podařilo, ale každému je jasné, že takového Důma je lepší si zahrát, než na to jen koukat. Navíc, kvůli věrnosti, je celý film ponořený do tmy, takže si připadáte jako v tý restauraci pro slepý. Takže nic moc. Ať natočí radši Saints row, to je aspoň řácká prdel. (06.10.2015)