Šílení

Tak nedělal bych z toho zas nějakou bombu, je to "jen" velmi nadprůměrný český film. Líbila se mi Poeovsko-současno-šílená atmosféra a herecké výkony (kdosi tu psal, že se mu nelíbila Geislerová, mě se spíš nelíbil Liška, jinak všichni ostatní skvělí.) Není to nic převratně filozofického, přišlo mi to docela polopaticky vysvětleno, žádný hlavolam. Pointa dle mne (kdo nechce ať nečte dál): Svět je přirovnáván k blázinci, pokud je blázinec veden příliš volně (anarchie) je z toho nakonec jeden velký zvrácený bordel, pokud je naopak veden příliš pevnou rukou, chodíme jenom do kolečka, dohlížejí na nás týpci s pendrekama a když zlobíme, odejmou nám "za odměnu" další část těla. V obou takových "zřízeních" zůstane kurva kurvou. Ono "maso" je člověk - tu se vláčí morálním bahnem, tu je mlýnkem mlet na masové červíky (podobnost s The Wall čistě náhodná?) - nakonec je masíčko vždy označkováno, zabaleno (do svěrací kazajky) a uloženo do regálu supermarketu... 8/10 PS: druhé shlédnutí lepší!!! 8,5/10 (16.12.2005)

Ó, jak trefný název filmu ;-) No, moc zkušeností s panem režisérem nemám; je to vlastně první film, který jsem od něho viděl. Možná bych trochu poupravil žánr filmu; přidal bych tam "Komedie", protože jsem se několikrát opravdu zasmál (otázkou je, jestli to nebylo jen tím, že jsem byl šokovaný absurdními scénami). K hereckému obsazení nemám výtku (Tříska byl excelentní, ale musím se zastat Lišky, podle mě zahrál dobře). Jinak samotný příběh sice místy trošku nudil, ale jinak byl ohromně zajímavý. Hlavní myšlenku/záměr autora-režiséra jsem myslím pochopil a rozhodně mě zaujala. Ale...já si prostě nemůžu pomoct; to neustále pohybující se maso mi docela vadilo a navíc jsem nepochopil jeho účel/smysl :-) Jinak můžu vřele doporučit; v české kinematografii jsem se s něčím podobným ještě nesetkal, ale upozorňuju předem, aby se potencionální diváci snímku připravili na nejhorší ;-) (27.10.2008)

Film výjimečný stejně jako postava jeho tvůrce - už dlouho chovám toho starého pána v nesmírně oblibě, jsa obeznámen s většinou jeho filmografie. Tento film z Švankmajerovy pozdní tvůrčí éry vykazuje všechny typické znaky mistrovy surrealistické poetiky, kterou jsem si tolik oblíbil již u jeho starších snímků - po této stránce vykazuje Švankmajerovo filmové i výtvarnické dílo pozoruhodnou kontinuitu v čase, která je i jedním z hlavních důvodů, proč je mi tolik sympatický. Švankmajer je zcela jistě umělecký velikán, staromilec a solitér, který v českých podmínkách nemá sobě rovného. Ostatně velkolepost jeho díla mě již dlouho ponouká k myšlence, že je to umělec v podstatě nedoceněný, protože jeho tvorba jde hodně mimo hlavní proud, a jeho filmy rozhodně nepatří k žádným divácky vděčným oddychovkám - naopak, jsou to díla plná jedinečné symboliky a mnoha významových rovin, která přímo vyžadují přemýšlivého a vzdělaného diváka vybaveného bezměrnou bezpředsudečností - je to s podivem, ale i v dnešní totálně mravně rozvolněné a pokleslé době působí celá řada momentů v tomto filmu velmi kontroverzně, až skandálně. To by ovšem nemělo opticky upozadit nezměrné kvality této velkolepé filmové frašky (kterou autor sám označuje jako "horor se všemi pokleslostmi, které jsou tomuto žánru vlastní") - osobně jsem například přesvědčený, že scény s arteterapií, černou mší v kostele či inscenací à la "Delacroix - Svoboda vede lid na barikády" jsou zcela geniální. Před začátkem filmu vystoupí samotný autor s krátkým prologem, který mi ještě před rozběhnutím filmu stihl vzít dech: ..."Umění je již téměř mrtvo. Nahradila ho jakási reklamní upoutávka na odraz narcisovy tváře na hladině vody... Tématem filmu není nic menšího, než ideologický spor o to, jak vést blázinec. Existují totiž dva základní, nebo chcete-li, dva extrémní způsoby, jak řídit takový ústav. Na jedné straně absolutní svoboda, a na druhé osvědčený konzervativní přístup "dohlížet a trestat". Existuje ovšem ještě třetí princip, který kombinuje a kulminuje ty nejnegativnější stránky obou systémů předcházejících. A to je blázinec, v kterém žijeme." Více zničující - a trefnější! - kritiku stávajícího světa jsem dlouho neslyšel. Mistrný a jedinečný film, který působí jako kapka živé vody v záplavě většiny idiotské současné produkce. 5 hvězd jen proto, že výše zde nejde hodnotit film, který se jakýmkoli hodnocením zcela vymyká. A - och bože - bezprostředně po dokoukání mám dokonce chuť si něco přečíst od toho starého blázna de Sade, neslýchané! Bravo, pán Švankmajer, toto se vážně povedlo. (11.10.2014)

Ještě že se Švankmajer nedal na propagandu, protože za ním by šly masy. Doslova (chichi). Já třeba už nikdy nepůjdu do supermarketu. Nebo do blázince. K snídani budu pít tři šálky dehtu, na večer nebudu zamykat mříže, ale budu poutat skříně ke zdi. Budu uctivě zdravit všechny slepice a docela jistě příště hodím delší řeč s naší arteterapistkou. (17.01.2009)

Výtvarné provedení tohoto filmu je fantaskní. Fantasmagorické, bizarní a šílené. Všechny ty výjevy, atmosféra, postavy a místa. Ale něco mi tam chybělo. Nejvíce zde exceluje Jan Tříska a jeho bláznivý smích. Pavel Liška patří k mým nejoblíbenějším českým hercům, ale tady jsem bohužel místy měla obtíže, mu jeho herectví věřit. Jeho tvář i herecký projev je pro role bláznů či podivínských exotů jako stvořen, ale tady jsem z jeho výkonu měla roztěkané dojmy. Přemítala jsem nad tím, zdali svou postavu tak zkrátka měl zahrát nebo jestli se ji tak snažil hrát. Měla jsem z něj prvně častý pocit, že svou postavu hraje, ale že jí není. Bylo to celé jakési polovičaté. Nevím. Na současnou českou tvorbu však rozhodně výrazné, netradiční a možná až kontroverzní dílo, spojující v sobě hodně podobností s dílem Markýze de Sade, Saló aneb 120 dnů Sodomy. (26.06.2010)