Hotel Rwanda

,,BUĎTE BDĚLÍ, SLEDUJTE SVÝ SOUSEDY“....... /// Ve Rwandském Kigali sílí napětí. Mírová dohoda, mise UNAMIR... to všechno znáte z dokumentů. Tenhle film neřeší plukovníka Dellaireho, dobrodružné duše si taktéž neužijou mnoho sekání mačetou (trochu samozřejmě ano, ale...). O krutosti, násilí, nenávisti a šílenství se hodně mluví, a jen občas je třeba ,,mě“ přesvědčit. Tahle rekonstrukce událostí (včetně onoho rozhovoru, jestli už to je či není genocida) je zaměřená na statečnost a sílu jednotlivce. Příběh o dobrém člověku, Paulovi Rusesabagina, ve kterém s přibývajícím časem neustále přituhuje a je silnej právě ve svý lidskosti. Myslíte, že se to nemůže vrátit? No a co, ať se ten bezcennej póvl.... mámo podej mi další řízek.... ,,...ABY POSLALI POMOC, TAK V NICH MUSÍME PROBUDIT STUD“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do hotelu ,,des Mille Collines“. 2.) Sousedi na mě řvali, že mám pokácet vysoký stromy. 3.) Zjistím, že hopsání autem po Rwandský silnici není důvodem ke zpěvu do rytmu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (04.12.2011)

Jeden z těch filmů, co ukazuje, jak málo někde znamená lidský život - vůbec nic. Nic... Zvěrstva, o kterých se u nás moc neví a moc nemluví, která se zdají tak vzdálená... Přesně, jako to říká postava J. Phoenixe. "Lidi si možná řeknou: To je hrůza. A budou pokračovat ve večeři." To mi na tom všem přišlo nejhorší. Don Cheadle podává neuvěřitelně dobrý výkon, toho Oscara za to dostat měl, stejně jako všechny další postavy. Ačkoliv to není až tak explicitní, jako jsme už zvyklí, je to neskutečně syrové a děsivé a dojemné. 100%. (19.04.2017)

Silné čtyři hvězdy, u kterých svou roli hraje fakt, že tohle drama vzniklo podle skutečných událostí. Skrývá se v něm několik silných momentů a mnohé zaujme sakra pravdivá poznámka, kdy Joaquin Phoenix tvrdí, že každý ve světě sice bude „litovat místní obyvatele, ale pak se vrátí ke své večeři“. Výsledek skrývá víc než souboj navoněného dobra se zákeřným zlem. Terry George (ač mohl místy přitlačit) se nepouští do krvavého běsnění, ale svůj příběh vyčerpává na osudu jedné rodiny a předkládá humánní a přirozené snahy o záchranu běženců před masovou genocidou. Vedle scénáře, hudby nebo zvuku je třeba smeknout před hereckými výkony. Don Cheadle zvládá svoji roli bravurně, nesleze z plátna, do posledního dechu věří s chladnou hlavou v lepší příští. Politika jej nezajímá, rasové spory jdou mimo něj, hrdinou se stát nechce. Nenápadně a úsporně natočené drama bez patosu, které ukazuje západní svět v tom pravém světle a zbídačené africké obyvatele v ještě pravdivějším. (26.03.2006)

Film se zabývá vyhrocenou situací ve Rwandě roku 1994, kdy na sebe střety mezi příslušníky Hutu a Tutsi vzaly podobu gigantických jatek. Výsledkem bylo 800 000 mrtvých lidí. Zářivým středobodem lidskosti se stal hotelový manager Paul Rusesabagina, který ukryl ve svém hotelu řadu vyděšených lidí. Čelíc ignoraci západního světa a nucen uplácet policii za poslední zbytky ochrany, kterou už záštita OSN neposkytuje, dokázal zachránit 1268 životů. Bezmála dvě hodiny dokáže Hotel Rwanda tlačit na divákovo podvědomí, aniž by si vybíral vrcholy a propady. Příběh je snímán energicky a naturalisticky, přestože krvavé a konfliktní scény nechává na pozadí. Nervy tečou. Smrt a ztráta blízkých visí ve vzduchu až do samého konce, situace se přelévá z jednoho emotivně strhujícího momentu do druhého ("Slib mi, že skočíš", Paulova rodina mířící v nákladním voze přímo do chřtánu Hutuů, těla na silnici, Paul hroutící se při pohledu na krev na svém oblečení...). Don Cheadle je v hlavní roli fantastický, dobré výkony podávají i všichni ostatní. Pokud mám vybrat jediný moment, který nejlépe prezentuje celý film a zanechává pocit nezapomenutelna, je jím jednoznačně scéna, kdy Paul přijímá dav uprchlíků do svého hotelu - zahraniční šťastlivci odjíždějí v autobusech, nebe brečí vodu a přímočarý útok na emoce umocňují dětské chorály písně Million Voices. To je chvíle, která jednoznačně převyšuje filmový rámec a ve své přízračnosti nechává všechno ostatní daleko za sebou... (14.06.2008)

Z emocionálního hlediska téměř dokonalý snímek, který vychází ze skutečných událostí, které se odehrály během nechvalně proslulé genocidy v roce 1993. Výborný scénář, kvalitní obsazení a chytrá režie. Výsledkem je film, který bodoval po celém světě a kruté události ve střední Africe dokázal zprostředkovat daleko lépe než sdělovací prostředky. Jeden z nejlepších filmů posledních let. Celkový dojem: 100 %. Není to ale film, který by dokázal zprostředkovat dobrou náladu, je to tíživé svědectví o zemi, která je deformovaná svou chudobou a etnickou nenávistí. (13.06.2006)