Šťastné a veselé

Filmů s tématikou první světové války vzniklo asi tolik, kolik sparťanských ultras má vysokoškolský titul. Sem tam nás sice někdo obšťastnil novou verzí Remarquova románu o tom, že se na západní frontě nic nedělo a to by bylo asi tak všechno. Ale v poslední době filmy z první světové našly způsob, jak bajonetem proříznout filmový pytel a tak filmy jako Příliš dlouhé zásnuby, Rytíři nebes a další mohly vylézt ze zákopů a vzít stříbrné plátno útokem. Šťastné a veselé je film plný lidské hřejivosti o vojácích, kteří na Štědrý večer vylezli ze zákopů a společně si popřáli hezké Vánoce a sami sobě tak připomněli, že i přes to, že žijí jako krysy v díře, jsou stále lidé. Doufám, že tento film u nás začnou dávat na Vánoce, protože o tom to prostě je. Kromě nádherného poutavého příběhu zdobí film ještě hezká hudba a dobré herecké výkony. Škoda že film ztrácí ve finále tempo. Podobné filmy: Hlídka v Ardenách (1992) (19.08.2007)

Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, jednak proto, ze je originalni a zaroven podle skutecne udalosti a taky diky dobremu hodnoceni a slusnemu traileru. Akorat jsem se trochu obaval, aby se film nezvrhl v neustaly vykrikovani, jak se vsichni musi mit radi a podobne. Coz se nastesti nestalo. V tomhle filmu nejsou zadni hlavni hrdinove, zaporaci a kladasove, ani vitezove a porazeni, jsou tu jen tri armady, ktere se na chvily usmirily, aby si oddechli od neustalych boju a uzily si trochu vanocni nalady a pak za to museli nest nasledky. A tvurci to nastesti zvladli bez nejakejch scen urcenejch jen k dojmuti divaka. Samozrejme se tu dojemne sceny nachazej, ale nepusobi nijak rusive a do tohohle filmu se hodi. Taky me potesilo, ze nemci mluvi nemecky, skotove anglicky a francouzove francouzsky, coz se moc nestava. Z hercu se mi asi nejvic libil Gary Lewis, kteryho znam z Billy Eliota. Mozna by moh film na par mistech pribrat na tempu, prakticky az na jednu bitvu se tu jen mluvi, ale film nudi jen na par mistech, coz se da prezit. Trochu za to muze fakt, ze vlastne vsechno vidime trikrat. Zajimava alternativa ke klasickejm vanocnim filmum. (21.12.2006)

Vánoce na bitevním poli. I tak by se mohl jmenovat tento válečný film. Zobrazení svátků vánočních na francouzsko-anglicko-německé frontě v podobě, jakou si lze v té době jen těžko představit. Ale je to taky důkaz toho, že tam, kde je zlo, válka a zloba, je i dobro, mír a radost... 70% (26.10.2008)

Jo jo, patetické a vyvolávající jízlivý úšklebek. První světová válka bude vždy ve stínu té druhé. Léta páně 1914. Do zákopů zalehly německé, francouzské a skotské jednotky. Nic si nedarují. Vojáci mrznou, umírají, na dálku se loučí se svými nejbližšími. Ovšem jsou Vánoce a německý tenor zapěje sváteční vypalovačku. Na druhé straně frontových linií se k němu přidají skotští dudáci. I Francouzi odhodí svou národní hrdost. Prostě válečná pravidla šla stranou. Hoši vylezli ze zákopů, popili teplý čaj i šampaňské, pochlubili se fotkami svých dívčin, pokecali o životě, zahráli si fotbal. A pak se vrátili ke svým povinnostem. Jenže teď už to nebude tak jednoduché. Sice to celé drží solidně pohromadě, ale v citové rovině si mě tvůrci nezískali, postavám se pod kůži nedostali. Vizuálně se dalo se zákopy udělat mnohem víc. Atmosféru komorního dramatu si představuji jinak, i omáčky bylo zbytečně moc. Ale chápu, že někoho to zasáhlo, jak asi mělo. (15.10.2020)

Výborná vojnová dráma, ktorá síce veľmi smutným, no zato i krásnym spôsobom ukazuje to, o čom by mali byť Vianoce. O láske, pokoji a vzájomnom porozumení. Vojaci na fronte to dokázali, vrchnosti a kostnatým generálom to nedošlo.... To je škoda, pretože tak ako aj vo filme bolo zmienené, vojny začína len pár ľudí od stola a potom je len na prostom človeku aby znášal všetky tie vrtochy starých páprdov. Krásny vianočný film s veľkým odkazom. 85/100 (23.12.2015)